Ka‘ba-je Zardošt

Ka‘ba-je Zardošt (persky کعبه زرتشت ‎‎ česky Zarathuštrova svatyně) je věžovitá kultovní stavba v Nakš-e Rustamu v Íránu, jen několik kilometrů severozápadně od Persepole. Je postavena z vápencových kvádrů světlé a tmavé barvy a její výška obnáší zhruba 12,6 metru. Většinou se soudí, že ji dal zbudovat perský král Dareios I. z dynastie Achaimenovců krátce po svém nástupu na trůn (522 př. n. l.). O její přesné funkci se názory dodnes rozcházejí. Mohlo jít jednak o chrám, kde byl přechováván posvátný oheň, jednak o provizorní královskou hrobku, jež ztratila svůj význam po dokončení skalních hrobů v rustamské skále. Uvažuje se i o tom, že tu mohly být přechovávány královské standarty či posvátné knihy.

Ka‘ba-je Zardošt
Naghsh-e rostam, Irán, 2016-09-24, DD 14.jpg
Účel stavby
Výstavba 6. století př. n. l.
Materiál vápenec
Poloha
Adresa Marvdasht, Persis, Pars, ÍránÍrán Írán
Souřadnice
Další informace
Web Oficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V letech 19361939 objevil Erich F. Schmidt u paty Ka‘by pod úrovní terénu trojjazyčný řecko-parthsko-středoperský nápis krále Šápúra I., popisující jeho války proti Římu (zhruba léta 242260 n. l.). Král po svém představení a výpočtu zemí, kterým vládl, líčí tuto válku těmito slovy:

A když jsme nejdříve stanuli v panování, císař Gordianus sebral armádu z celé římské říše a zemí Gotů a Germánů a přišel do Asýrie na íránskou říši a na nás. A v Asýrii na pomezí Mišíku byla svedena velká frontální bitva; císař Gordianus byl zabit; římské vojsko potřeno. A Římané udělali císařem Philippa a císař Philippus přišel k nám k jednání a dal nám výkupné za jejich životy 500 000 denárů a zavázal se nám k poplatku. A my jsme proto převzali Mišík na Péroz-Šahpuhr.[1]

Kromě toho zde byl nalezen i nápis předního zarathuštrovského duchovního ze 3. století, kněze Kartíra. Oba nápisy poskytují cenné svědectví o politice a organizaci perské říše za prvních Sásánovců.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • MATHESON, Silvia A. Persien. Ein archäologischer Führer. Stuttgart: Reclam, 1980. 442 s. ISBN 3-15-010296-0. (německy) 

Externí odkazyEditovat

  1. KLÍMA, OTAKAR. Sláva a pád starého Íránu. 1. vyd. Praha: Orbis, 1977. 256 s. S. 142.