Kógjoku

japonská císařovna (642–645 a 655–661)

Kógjoku (japonsky 皇極天皇, Kógjoku-tennó neboli císařovna Kógjoku, 594661), v druhém období své vlády známá jako císařovna Saimei (斉明天皇, Saimei-tennó) byla třicátým pátým a třicátým sedmým[1] císařem Japonska v souladu s tradičním pořadím posloupnosti.[2][3]

Kógjoku
Portrét
Narození 594
Úmrtí 24. srpna 661
Potomci Tendži, Hashihito, Temmu a Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ85272149
Otec Chinu
Matka Princess Kibitsu-Hime
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Císařovna Kógjoku vládla v období od roku 642 do roku 645. Jako císařovna Saimei pak ještě v létech 655661. Historicky seřazeno:

  • 642: nastoupila na Chryzantémový trůn jako Kógjoku-tennó.
  • 645: nejprve odstoupila z trůnu v souvislosti se zavražděním politika Sogy no Iruky (incident Isši) a poté abdikovala ve prospěch svého bratra Karua, který se stal císařem Kótoku.
  • 654: Kótoku zemřel a místo na trůně se uprázdnilo.
  • 655: Kógjoku opětovně usedla na trůn, tentokrát jako císařovna Saimei (Saimei-tennó).
  • 661: Saimei vládla až do své smrti. Na uprázdněný trůn po ní nastoupil císař Tendži.

V japonských dějinách byla Kógjoku/Saimei druhá z osmi žen, jež se staly vládnoucími císařovnami. Jedinou vládnoucí císařovnou před Kógjoku/Saimei byla císařovna Suiko. Šest dalších samostatných vládkyň na Chryzantémovém trůně po Kógjoku/Saimei byly Džitó, Gemmei, Genšó, Kóken/Šótoku, Meišó a Go-Sakuramači.

LegendaEditovat

Osobní jméno (imina),[4][pozn. 1] které dostala při narození a používala před nástupem na trůn, znělo Takara ().[3] Její jméno coby císařovny by znělo Ametojo Takara Ikaši Hitaraši hime (天豐財重日足姬).[5][3]

Princezna Takara (Takara no miko) byla pravnučkou císaře Bidacua.[4]

Místo, kde byla císařovna Kógjoku/Saimei pohřbena, je známé.[1] Bylo rozpoznáno v kofunu Kengošizuka ve vesnici Asuka v prefektuře Nara.[6][7] Císařovna je tradičně uctívána v pamětní šintoistické svatyni (misasagi) ve městě Nara. Úřad pro záležitosti japonského císařského dvora stanovil toto místo jako mauzoleum císařovny Kógjoku/Saimei, takže nese formální jméno Oči-no-Okanoe no misasagi.[3]

Události za vlády KógjokuEditovat

Během prvního období její vlády uchvátil výkonnou moc klan Soga. Císařovnin syn princ Naka no Óe plánoval státní převrat a zavraždil představitele klanu Sogu no Iruku přímo před jejíma očima. Šokovaná císařovna odešla zprvu do ústraní a poté se vzdala trůnu ve prospěch svého bratra Karua, který na něj nastoupil jako císař Kótoku.

Císařovnin titul by dnes nezněl tennó, neboť, jak se mnozí historikové domnívají, tento titul byl zaveden až za vlády císaře Temmua a císařovny Džitó. Spíš by zněl Sumeramikoto či Amenošita Širošimesu Ókimi (治天下大王), což znamená „velká královna vládnoucí všemu pod nebesy“. Mohla by také být nazývána ヤマト大王/大君 neboli „velká královna dynastie Jamato“.

Události za vlády SaimeiEditovat

Po Kótokuově smrti byl jeho stanoveným dědicem a korunním princem jeho synovec, druhý syn bývalé císařovny Naka no Óe. Poté co Kógjoku znovu usedla na trůn jako císařovna Saimei, Naka no Óe pokračoval dál v roli jejího dědice a korunního prince. Aktivně se tak mohl zúčastňovat politického života v Japonsku.

V pátém roce Saimeiiny vlády došlo roku 660 k dobytí korejského království Päkče spojeným vojskem království Silla a čínské říše Tchang a jeho území se stalo součástí Sjednocené Silly. Japonsko podporovalo věrné bojovníky z Päkče v pokusu o znovunastolení päkčské dynastie. Počátkem roku 661 Saimei na situaci zareagovala tím, že opustila hlavní město v provincii Jamato. Měla v plánu vést vojenskou výpravu do Koreje. Císařovna se zastavila v dočasném paláci Išiju v provincii Ijo, dnes Dógo-onsen ve městě Macujama. V květnu dorazila do paláce Asakura v severní části provincie Cukuši na Kjúšú, dnes část prefektury Fukuoka. Spojenecká armáda Japonců a bojovníků z Päkče se připravovala na válku s královstvím Silla, ale císařovnina smrt tyto plány překazila. Saimei zemřela 24. července roku 661 v paláci Asakura, dřív než armáda stačila vyrazit do Koreje. V říjnu bylo její tělo převezeno lodí z Kjúšú do přístavu Naniwa, dnes Ósaka, a její státní pohřeb se konal počátkem listopadu.

RodinaEditovat

  • První manžel: princ Takamuku (高向王), syn prince Tameho a vnuk císaře Jómeie
    • první syn: princ Kara (漢皇子)
  • Druhý manžel: princ Tamura (田村皇子) později císař Džomei, syn prince Ošisaky-no-hikohita-no-Óeho a vnuk císaře Bidacua
    • druhý syn: princ Naka no Óe (中大兄皇子) později císař Tendži)
    • první dcera: princezna Hašihito (間人皇女, † 665), provdána za císaře Kótokua
    • třetí syn: princ Óama (大海人皇子) později císař Temmu

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Do vlády císaře Džomeie byla osobní jména jednotlivých císařů (imina) velmi dlouhá a lidé je běžně neužívali. Ale po Džomeiově vládě se počet písmen v každém jméně zmenšil.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Empress Kōgyoku na anglické Wikipedii.

  1. a b Imperial Household Agency (Kunaichō): 雄略天皇 (21); retrieved 2013-8-28.
  2. Titsingh, Isaac. (1834). Nihon Ōdai Ichiran; ou, Annales des empereurs du Japon. Paris: Royal Asiatic Society, Oriental Translation Fund of Great Britain and Ireland. OCLC 5850691 (francouzsky)
  3. a b c d Ponsonby-Fane, Richard Arthur Brabazon. (1959). The Imperial House of Japan. Kyoto: Ponsonby Memorial Society. OCLC 194887
  4. a b Brown, Delmer M. and Ichirō Ishida, eds. (1979). Gukanshō: The Future and the Past. Berkeley: University of California Press. ISBN 978-0-520-03460-0; OCLC 251325323
  5. Aston, William George. (1896). Nihongi: Chronicles of Japan from the Earliest Times to A.D. 697. London: Kegan Paul, Trench, Trubner. OCLC 448337491
  6. http://search.japantimes.co.jp/cgi-bin/nn20100910a5.html Japan Times: Nara tomb said that of seventh century empress
  7. http://www.japantoday.com/category/national/view/tomb-identified-as-that-of-7th-century-empress-saimei Japan Today: Tomb identified as that of 7th-century Empress Saimei

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

  Obrázky, zvuky či videa k tématu Kógjoku na Wikimedia Commons

Japonští císaři
Předchůdce:
Džomei
642645
Kógjoku
Nástupce:
Kótoku
Japonští císaři
Předchůdce:
Kótoku
655661
Kógjoku
Nástupce:
Tendži