Kána Galilejská je město několikrát zmiňované v novozákoním Janově evangeliu, nejznámější pasáž je svatba v Káně. Biblické město v Galileji bývá ztotožňované s různými místy,[1] nejčastěji s dnešním izraelským městem Kafr Kanna.

Galilea v prvním století

Svatba v Káně

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Svatba v Káně.

Mezi křesťany a badateli Nového zákona je Kána známým místem, kde podle Janova evangelia Ježíš vykonal svůj první zázrak, proměnu velkého množství vody ve víno při svatební hostině, když víno zajištěné ženichem došlo.[2] Žádné ze synoptických evangelií tuto událost nezmiňuje, ale v Janově evangeliu má značnou symbolickou důležitost: je prvním ze sedmi zázraků, znamení, kterými je potvrzováno Ježíšovo božství a kolem nichž je evangelium vystavěno.

Další odkazy na Kánu

editovat

Další zmínka o Káně v Janově evangeliu[3] se vztahuje k Ježíšově návštěvě tohoto města, kde ho vyhledal královský úředník z blízkého města Kafarnaum, jehož syn byl těžce nemocen a umíral. Dále je v témže evangeliu uvedeno,[4] že apoštol Natanael (obvykle ztotožňovaný s Bartolomějem ze seznamu apoštolů v synoptických evangeliích) pocházel z Kány. Kána Galilejská není zmiňována v žádné jiné knize Bible, ani v jiném zdroji z té doby.

Geografické umístění Kány

editovat

Je mnoho teorií o umístění biblické Kány. V Janově evangeliu se nedočteme o žádném bližším určení místa svatby. Mnoho současných křesťanů přikládá příběhu o svatbě v Káni spíše teologický než historický nebo geografický význam. Moderní bibličtí badatelé se ovšem shodují v tom, že Janovo evangelium bylo určeno společenství židovských křesťanů pravděpodobně žijících v Judei, což znamená, že by evangelista pravděpodobně nepsal o neexistujícím místě.

V Galileji existují čtyři vesnice, které mohly být biblickou Kánou:

Podle Katolické encyklopedie z roku 1913 se podle tradice sahající do 8. století považuje za biblickou Kánu dnešní Kafr Kanna v Izraeli, ležící přibližně 7 km severovýchodně od Nazaretu. Mnozí současní badatelé ovšem uvádějí i jiné možnosti, například zaniklou vesnici Kenet-el-Džalil (zvanou též Khirbet Kana), ležící 9 km severněji, nebo Ain Kana blíže k Nazaretu a lépe odpovídající etymologickému základu. Vesnice Qana v jižním Libanonu je málo pravděpodobným kandidátem na biblickou Kánu, ačkoli mnozí libanonští křesťané jsou přesvědčeni, že právě ona je tou pravou.

Reference

editovat
  1. A. Novotný, Biblický slovník 1./2. Praha: Kalich, 1992 – 769 + 771 str. ISBN 80-7017-528-1. Heslo Kána
  2. J 2, 1–11 (Kral, ČEP)
  3. J 4, 46 (Kral, ČEP)
  4. J 21, 2 (Kral, ČEP)

Externí odkazy

editovat