Otevřít hlavní menu

Julius Földessy

československý senátor československého Národního shromáždění a politik rusínské národnosti

Julius Földessy, též Gyula Földessy, ukrajinsky Юлій Фелдешій (7. září 1875 Sobrance[1]1947 Sambir[2]), byl československý politik rusínské národnosti z Podkarpatské Rusi a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Autonomní zemědělský sojuz. Později člen maďarského parlamentu za karpatský region.

Julius Földessy

Senátor Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1935 – 1939

Poslanec Maďarského parlamentu
Ve funkci:
1939 – 1944
Stranická příslušnost
Členství Autonom. zem. sojuz

Narození 7. září 1875
Sobrance
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 1947
Sambir
Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Obsah

BiografieEditovat

Absolvoval gymnázium v Užhorodu a místní řeckokatolický seminář. Začal pracovat v místní tiskárně, kterou od roku 1907 převzal do vlastního majetku. Šlo o jednu nejvýznamnějších institucí pro šíření rusínské kultury. Tiskárna fungovala až do znárodnění sovětskými úřady v roce 1945. Ve 20. letech 20. století patřil mezi hlavní veřejné činitele mezi rusínskou populací na Podkarpatské Rusi, přispíval do listu Karpatoruskij vjestnik. Politicky se angažoval v autonomistickém a promaďarském Autonomním zemědělském sojuzu, jehož místopředsedou byl. Zasedal v Ruské národní radě a byl členem mnoha spolků a organizací.[3][4][2]

V parlamentních volbách v roce 1935 získal senátorské křeslo v Národním shromáždění za Autonomní zemědělský sojuz, který v těchto volbách kandidoval v alianci Autonomistický blok, jíž dominovala na Slovensku Hlinkova slovenská ľudová strana. V senátu setrval do ledna 1939, kdy jeho mandát zanikl v důsledku rozpuštění politických stran na Podkarpatské Rusi.[5][2]

Profesí byl majitelem knihtiskárny v Užhorodě.[6]

Po anexi Podkarpatské Rusi Maďarskem v letech 19381939 se zapojil do politiky v Maďarsku. Po okupaci země v březnu 1939 byl jmenován poradcem maďarského komisaře pro toto teritorium a v letech 19391944 byl aktivním členem maďarského parlamentu za tento region. V listopadu roku 1944 byl zatčen sovětskými úřady a zemřel o tři roky později ve vězení před závěrečným soudním stáním ve věznici v Sambiru.[3][2]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Senát ve IV. volebním období, s.69. [online]. google.cz [cit. 2014-12-13]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d PLACHÝ, Jiří: K činnosti některých negativistických stran na Podkarpatské Rusi v roce 1938, Slovanský přehled, 1-2/2012 [online]. hiu.cas.cz [cit. 2014-12-06]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b Magocsi, Paul R. - Pop, Ivan Ivanovich: Encyclopedia of Rusyn history and culture [online]. Google Books [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ЕНЦИКЛОПЕДІЯ ІСТОРІЇ ТА КУЛЬТУРИ КАРПАТСЬКИХ РУСИНІВ [online]. padyak.com [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. (rusínsky) 
  5. jmenný rejstřík [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné online. (česky) 
  6. 13. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Senát Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-11. (česky) 

Externí odkazyEditovat