Otevřít hlavní menu

Josip Vrhovec (9. února 1926, Záhřeb[1]15. února 2006, tamtéž) byl chorvatský jugoslávský komunistický politik, účastník partyzánského boje, ministr zahraničí SFRJ a předseda předsednictva svazu komunistů Chorvatska.

Josip Vrhovec
Josip Vrhovec.jpg
Narození 9. února 1926
Záhřeb
Úmrtí 14. února 2006 (ve věku 80 let)
Záhřeb
Místo pohřbení Mirogoj
Alma mater Záhřebská univerzita
Ekonomski fakultet u Zagrebu
Politická strana Svaz komunistů Jugoslávie
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Josip Vrhovec se narodil v Záhřebu 9. února 1926. Jako mladý se přidal ke komunistům a vstoupil do řad partyzánskéhých oddílů. Po skončení války studoval na hospodářské fakultě záhřebské univerzity. Mezi jugoslávskými komunisty se stal jedním z nadějných a především těch dobře vzdělaných politiků. Na konci 50. let začal spolupracovat s chorvatskými novinami Vjesnik, kde se postupně vypracoval až na pozici šéfredaktora[1] (19681970). Kromě toho byl aktivní v politické oblasti.

Po skončení Chorvatského jara došlo k rozsáhlým personálním změnám mezi chorvatskými komunisty, což otevřelo cestu právě Vrhovcovi, chráněnci Vladimira Bakariće. Vrhovec stál přirozeně proti tomuto procesu[1][2], otevírajícího na přelomu 60. až 70. let řadu otázek, včetně například i chorvatsko-srbských vztahů. To však vedlo také k tomu, že v Chorvatsku samotném nebyl příliš oblíben. Sám sebe vnímal jako stoupence Titovy cesty; jugoslávského vůdce považoval za velký vzor.[2]

Po celá sedmdesátá léta zastával různé pozice v chorvatském Svazu komunistů. V letech 19781982 byl svazovým sekretářem pro zahraniční záležitosti (ministrem zahraničí). V letech 19831984 pak byl předsedou předsednictva Svazu komunistů Chorvatska. Mezi lety 19841989 zsatávával funkci chorvatského člena předsednictva SFRJ. Podílel se také na organizování univerziády v Záhřebu v létě 1987.

Známým se stal především jako odpůrce politiky a praktik Slobodana Miloševiće a Svazu komunistů Srbska.[1] Své názory na tuto problematiku šířil také prostřednictvím již zmíněného deníku Vjesnik.[3][4] Srbští komunisté ho proto na svých schůzích, počínaje 8. zasedáním SKS, často kritizovali a otevřeně napadali[1], stejně jako řadu dalších politiků z chorvatského Svazu komunistů, kteří neměli zájem spolupracovat s jejich předákem. Vrhovec byl jedním z prvních chorvatských politiků, který byl označen Srby fašistickým pojmem "ustaša".[2] Po skončení svého mandátu a pádu komunistické moci v Chorvatsku se Vrhovec stáhl z politiky. Zemřel v roce 2006 v Záhřebu ve věku 80 let.

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Článek o úmrtí Josipa Vrhovce na stránkách deníku jutarnji (chorvatsky). www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-09. 
  2. a b c Článek o politické kariéře Josipa Vrhovce na stránkách deníku Jutarnji (chorvatsky). www.jutarnji.hr [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06. 
  3. GLIGOROV, Miro. Vrišteća istoriografija. Oslobođenje/NIN. Prosinec 1989, čís. 12. prosince 1990, s. 12. 
  4. VRHOVEC, Josip. Samoopredeljenje DA ili NE. Vjesnik. Září 1989, čís. 17. září 1989, s. 7.