Otevřít hlavní menu

Josip Vancaš (22. března 1859, Šoproň, Rakousko-Uhersko[1]15. prosince 1932, Záhřeb, Království Jugoslávie) byl chorvatský architekt, který strávil většinu svého života v Sarajevu, kde navrhl přes zhruba dvě stě staveb. Rovněž se také zapsal do podoby některých měst na území Chorvatska a Slovinska. Spolupracoval také s českým architektem Josefem Pospíšilem.

Josip Vancaš
Josip Vancas.png
Narození 22. března 1859
Šoproň
Úmrtí 15. prosince 1932 (ve věku 73 let)
Záhřeb
Alma mater Technická univerzita Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

BiografieEditovat

Vancaš vystudoval ve Vídni Vysokou technickou školu, katedru architektury. Svá studia zde dokončil v roce 1881 a poté pokračoval u profesora Heinricha Ferstela. Mezi lety 18821884 působil na Speciální škole architektury při Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením Friedricha Schmidta.[2]

Do Sarajeva přicestoval v roce 1884 a jako architektovi, který byl rozhodně oddán Habsburské monarchii mu byly dveře otevřeny. Tam se spřátelil s českým architektem Karlem Paříkem], s nímž spolupracoval na výstavbě nových budov pro bosenskou metropoli. Mezi Vancašovy první realizace patřila Katedrála srdce Ježíšova v samém centru města a jeden z prvních vládních paláců.

Postupně se stal i náměstkem primátora Sarajeva a jedním z prvních poslanců v bosenském zemském parlamentu.[2] Věnoval se také památkové ochraně historických staveb na území Bosny. Během svého působení v Bosně navrhl celkem 102 obytných domů, 70 kostelů, 12 škol, 10 paláců, 10 bank, 10 vládních budov, 6 hotelů a restaurací a několik návrhů na přestavbu budov.

Po první světové válce se vrátil do Chorvatska. Pracoval na několika stavbách i po válce, např. na nadačním (vakufském) domě, který byl realizován v roce 1931 (spolu s Paříkem). Zemřel v Záhřebu.

ArchitekturaEditovat

Mezi stavby, které Vancaš navrhl, patří například budova Předsednictva Bosny a Hercegoviny (1886), Katedrála srdce Ježíšova (1889) či hotel Grand Union v Lublani (1905). Navrhl také budovu Hotelu Central v Sarajevu. Vancaš byl ve své tvorbě ovlivněn historicismem a eklekticismem. Jeho pozdější práce, např. poštovní palác v Sarajevu jsou ovlivněny vídeňskou secesí. Patřil ve své době k hlavním architektům, kteří rozvíjeli Sarajevo pod rakouskou nadvládou. Inspiroval se značně v ulici Ringstrasse ve Vídni.[2]

ReferenceEditovat

  1. Článek na portálu historija.ba (bosensky)
  2. a b c R. DONIJA, Robert. Sarajevo: biografija grada. Sarajevo: Izdavač za istoriju, 2006. 462 s. ISBN 9958-9642-8-7. S. 92. (bosenština)