Josef Skotnica

slezský sochař a řezbář

Josef Skotnica (1. března 1876 Raškovice, okres Frýdek-Místek4. října 1920, Cieszyn, Polsko) byl slezský řezbář a sochař.[1][2]

Josef Skotnica
Narození 1. března 1876 nebo 1. března 1875
Raškovice
Úmrtí 4. října 1920 (ve věku 44 let) nebo 1920 (ve věku 43–44 let)
Těšín
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Josef Skotnica se narodil se v Raškovicích jako prvorozený syn místního stolaře a majitele pily Antonína Skotnici. Od dětství se projevovaly jeho umělecké sklony, na přání otce však nastoupil na odbornou dřevařskou školu ve Vrbně pod Pradědem, kde studoval v letech 1889-1891. Následně absolvoval pobyt v Praze, kde vstoupil do sochařské a řezbářské dílny Josefa Krejčíka. Zde měl možnost zdokonalovat se v řezbářství.

Po roztržce s otcem utekl v roce 1895 do Vídně, kde pracoval v řezbářské dílně. Zároveň se dále vzdělával. Na podzim roku 1900 byl zapsán na Akademii výtvarných umění ve Vídni v mistrovské škole Karla Kundmanna, kterou absolvoval v roce 1904.

V dalších letech se snažil najít uplatnění na některé dřevařské škole blíže domovu. Nakonec v roce 1906 přijal místo profesora na dřevařské škole v Zakopaném (C. k. szkoła zawodowa dla przemysłu drzewnego v Zakopanem), v dnešním Polsku.[3]

Sem si také přivedl svou ženu, spisovatelku Mářu (Marii) Ostravickou – Moškořovou, která pocházela ze Starého Města u Frýdku. Zde se jim narodily tři děti – dvě dcery a syn. Zároveň se začaly projevovat zdravotní obtíže. Skotnica trpěl revmatismem a později zřejmě také kostní tuberkulózou.

Přes výbornou zdravotní péči u prof. MUDr. Víta Chlumského, se jeho nemoc zhoršovala. Na konci života byl upoután na lůžko a zemřel 4. října 1920 v nemocnici Milosrdných bratří v Cieszynie. Pochován byl v rodinné hrobce ve Starém Městě u Frýdku.

TvorbaEditovat

 
Sochy Pilnost a Spořivost na průčelí dnešní Základní umělecké školy v Místku

Začínal drobnými řezbářskými pracemi – rámy obrazů, hodinové skříňky, podložky k jelením parůžkům apod. Mezi jeho rané práce patří také dvě dřevěné sochy pro boční oltáře kostela sv. Martina ve Skalici a rámy obrazů křížové cesty tamtéž.

1897-1898 – alegorie Pilnost a Spořivost na budově Městské spořitelny a radnice v Místku (dnešní Základní umělecká škola)

1901 – alegorie Historie (s knihou a perem) a Pedagogika (se svitkem a sovou u nohou) odlité z cementu, umístěné na budově gymnázia v Místku

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SVOBODA, Jaroslav; MIKOLÁŠ, Jaroslav Ludvík. Josef Skotnica, slezský sochař a řezbář. V Opavě: Slezský studijní ústav, 1950. 31 s. 
  2. Biografický slovník Slezska a Severní Moravy Seš. 11. Vyd. 1. vyd. Opava [u.a.]: OPTYS 165 S s. ISBN 8070425164. 
  3. JUŘÁK, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. 24 s.

LiteraturaEditovat

  • Svoboda, Jaroslav a Mikoláš, Jaroslav Ludvík. Josef Skotnica, slezský sochař a řezbář: (k 30. výročí jeho smrti). V Opavě: Slezský studijní ústav, 1950. 31 s., [8] s. obr. příl.
  • Juřák, Petr. Frýdek-Místek. Frýdek-Místek: Muzeum Beskyd, 2002. 24 s.
  • Dokoupil, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy. Sešit 11. Vyd. 1. Ostrava: Repronis, 1998. 165 s.