Otevřít hlavní menu

Josef Schöffel

rakouský člen dolnorakouského zemského sněmu, člen rakouské Říšské rady, novinář a starosta
Možná hledáte: Českoněmeckého podnikatele a politika Josefa Schöffla.

Josef Schöffel (29. června 1832 Příbram7. února 1910 Mödling) byl rakouský novinář, politik a ochránce přírody, proslulý jako bojovník za uchování Vídeňského lesa.

Josef Schöffel
Josef Schöffel v karikatuře z r. 1873
Josef Schöffel v karikatuře z r. 1873

Poslanec Dolnorakouského zemského sněmu
Ve funkci:
1878 – 1902

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1885
Stranická příslušnost
Členství Ústavní strana
(Klub pokroku – mladoněmci)

Narození 29. června 1832
Příbram
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 7. února 1910
Mödling
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Mödlinger Friedhof
Profese spisovatel, novinář, památkář a politik
Ocenění čestné občanství
Podpis Josef Schöffel, podpis
Commons Kategorie Josef Schöffel
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotopisEditovat

 
Schöffelův památník ve Vídeňském lese
 
Schöffelův památník v Mödlingu

Pocházel z rodiny báňského úředníka. Jeho bratrem byl Rudolf Schöffel (1839–1916), důlní odborník a chemik. Josef Schöffel vystudoval piaristické gymnázium. Od roku 1849 sloužil v armádě Rakouského císařství, v níž se účastnil tažení v Itálii i Uhersku. Z armády odešel roku 1863 v hodnosti nadporučíka. V letech 1863–1869 pracoval v geologickém ústavu ve Vídni. Angažoval se v odborných sdruženích a navázal kontakty s publicisty a novináři.[1]

V roce 1870 napsal článek do Neues Wiener Tagblatt, v němž odstartoval kampaň proti plánovanému odprodeji Vídeňského lesa, který byl součástí sanace státních financí, ale hrozil vyústit ve vykácení tohoto lesního komplexu a jeho parcelaci. V kampani pokračoval i v následujících letech (rovněž v deníku Deutsche Zeitung), upozorňoval na korupci a špatné hospodaření s Vídeňským lesem. Podařilo se mu docílit jeho záchrany a roku 1873 mu byl u obce Purkersdorf odhalen památník (Schöffelwarte).[1]

V této době spustil i politickou kariéru. Od roku 1872 byl starostou Mödlingu, v roce 1875 povýšeného na město. Zasloužil se o jeho modernizaci a rozvoj (na okraji města vyrostlo předměstí nazývané Schöffelvorstadt). V roce 1882 odmítl opětovnou kandidaturu na starostenský post, ale ještě do roku 1885 zasedal v městské radě.[1]

Aktivní byl ale i ve vysoké politice. V období let 1878–1902 působil coby poslanec Dolnorakouského zemského sněmu, kde navíc v letech 1884–1902 zasedal i v zemském výboru, v němž byl aktivní při rozvoji silniční sítě.[1]

V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 získal i mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor Předlitavska), kde reprezentoval kurii venkovských obcí v Dolních Rakousích, obvod Hietzing, Bruck, Schwechat atd. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1879. Ve sněmovně setrval do konce funkčního období, tedy do roku 1885.[2] Podle jiného zdroje ale byl říšským poslancem jen do roku 1882.[1]

Byl orientován jako německý líberál (tzv. Ústavní strana). V říjnu 1879 je zmiňován na Říšské radě coby člen mladoněmeckého Klubu sjednocené Pokrokové strany (Club der vereinigten Fortschrittspartei).[3] V Říšské radě se profiloval jako centrista a reprezentant zájmů středostavovských voličů. Nadále se soustřeďoval na obhajobu zájmů regionu Vídeňského lesa. Roku 1874 takto zamezil plánu ministerstva zemědělství na vyvlastnění starobylých lesnických domků (Duckhüttler) v tomto lesním komplexu. V roce 1875 zase v Říšské radě upozornil na nebezpečí, které pro rakouské vinařství představuje révokaz.[1]

V roce 1886 byl v Mödlingu díky jeho iniciativě (společně s Josefem Hyrtlem) otevřen moderní sirotčinec, koncipovaný po vzoru kadetních škol a nabízející až 500 míst.[1]

DíloEditovat

  • Die Institutionen der Naturalverpflegsstationen, 1887
  • Geschichte der Gründung und Entwicklung der Hyrtlschen Waisenhausstiftung, 1903
  • Erinnerung aus meinem Leben, 1905, ISBN 1-279-00138-0

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 11. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Schöffel, Joseph (1832-1910), Politiker und Publizist, s. 11. (německy) 
  2. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1-2. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • Michael Glangl: Dem Andenken an Josef Schöffel anläßlich seines 100. Geburtstages 29. Juli 1832–1932. Verein d. ehem. Zöglinge d. Hyrtl'schen Waisenanstalt Mödling, 1932
  • Josef Schöffel, der Retter des Wienerwaldes: Gedenkschrift anläßl. der vor 80 Jahren erfolgten Rettung d. Wienerwaldes. Arbeitskreis f. Heimatkunde u. Heimatpflege Wien, 1952
  • U. Moßler: Josef Schöffel (1832–1910) – Eine politische Biographie. Wien 1972

Externí odkazyEditovat