Josef Šapira

izraelský politik

Josef Šapira, hebrejsky יוסף שפירא‎ (20. prosince 1926 Jeruzalém, Britský mandát Palestina28. prosince 2013 Ramat Gan, Izrael)[1] byl izraelský politik a pedagog, který v letech 1984–1988 zastával funkci ministra bez portfeje.[2]

Josef Šapira
ministr bez portfeje
Ve funkci:
13. září 1984 – 20. října 1986
PrezidentChajim Herzog
Předseda vládyŠimon Peres
ministr bez portfeje
Ve funkci:
20. října 1986 – 22. prosince 1988
PrezidentChajim Herzog
Předseda vládyJicchak Šamir
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodní náboženská strana

Narození20. prosince 1926
Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Úmrtí28. prosince 2013
Ramat Gan, Izrael
Místo pohřbeníHřbitov v Sgule
Profesevychovatel a politik
Náboženstvíjudaismus
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis editovat

Josef Šapira se narodil 20. prosince 1926 v Jeruzalémě. Jeho otec, rabín Ješajahu Šapira, známý jako „Admor he-Chaluc“, byl jedním ze zakladatelů náboženského sionistického hnutí ha-Po'el ha-Mizrachi. Sám Josef od mládí sdílel náboženskou sionistickou ideologii, účastnil se aktivit pořádaných organizací Bnej Akiva a po určitou dobu byl členem náboženského kibucu Ejn Curim. V Ejn Curim se oženil s Brachou Arigur, dcerou pedagoga a spisovatele Jicchaka Arigura. Josef a Bracha se později přestěhovali do náboženského mošavu Chemed a nakonec se usadili v Bnej Brak.[3]

V roce 1954 byl Josef Šapira jedním ze zakladatelů mezinárodní Bnej Akivy a až do roku 1976 byl jejím stálým generálním tajemníkem. V letech 1976–1983 byl vedoucím oddělení alije a mládeže Židovské agentury. Koncem 70. let se připojil ke skupině rabína Chajima Drukmana, která byla součástí Národní náboženské strany.[3] V roce 1983 Drukmanova skupina opustila Národní náboženskou stranu a Šapira se stal předsedou nového politického hnutí Macad (hebrejsky מצ"ד‏‎‎).[4] Později se Macad spojil se stranou Moraša, která ve volbách v roce 1984 získala dva mandáty, do kterých nebyl Šapira obsazen. Přesto byl součástí vlády národní jednoty, kterou vytvořili Šimon Peres a Jicchak Šamir, jako ministr bez portfeje a zůstal členem kabinetu až do roku 1988. Spolu s dalšími členy Moraši se později vrátil do Národní náboženské strany.[5]

Po odchodu z vlády se Šapira nadále aktivně účastnil veřejného života. Patřil k zakladatelům řady sdružení a organizací, jejichž činnost se zaměřovala na vzdělávání (včetně náboženského a vlasteneckého) židovské mládeže a na podporu alije do Izraele.[6] Mezi jeho projekty patřil program NAALE (hebrejsky ‏נעל"ה‎), který organizoval přesun židovské mládeže z bývalých sovětských republik do Izraele.[2]

Josef Šapira zemřel 28. prosince 2013 v nemocnici Tel ha-Šomer a byl pohřben v Petach Tikvě. Zanechal po sobě vdovu a čtyři děti.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Шапира, Йосеф na ruské Wikipedii a יוסף (יוסקה) שפירא na hebrejské Wikipedii.

  1. Yosef Shapira [online]. Kneset [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  2. a b חולמים לגור בבירה אירופית? איך למצוא דירה בפאריס ב-750 אלף שקל. TheMarker [online]. 2010-04-23 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  3. a b c Умер бывший министр Йосеф (Йоске) Шапира. TheMarker [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (hebrejsky) 
  4. עובדי קופ"ח יילכד עד השבתה M לא יאיישו המרפאות [online]. [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  5. Former Minister Yosef Shapira Dies at 87. Aruc ševa [online]. 2013-12-29 [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. 
  6. הלך לעולמו: יוסף שפירא מראשי הציונות הדתית [online]. 2013-12-28 [cit. 2022-07-09]. Dostupné v archivu. (hebrejsky) 

Externí odkazy editovat