John Robartes, 1. hrabě z Radnoru

anglický vojevůdce a státník

John Robartes, 1. hrabě z Radnoru (John Robartes, 1st Earl of Radnor, 1st Viscount Bodmin, 2nd Baron Robartes) (1606, Truro, Anglie17. července 1685, Londýn, Anglie), byl anglický vojevůdce a státník 17. století. Za anglické revoluce bojoval v parlamentní armádě, později se stal stoupencem obnovení monarchie a zastával řadu vysokých úřadů. Byl dlouholetým lordem strážcem tajné pečeti, prezidentem Tajné rady a dvakrát místokrálem v Irsku. Jako dědic titulu barona byl od mládí členem Sněmovny lordů, v závěru své kariéry dosáhl titulu hraběte (1679).

John Robartes
John Robartes.jpg
Narození1606
Truro
Úmrtí17.jul. / 27. července 1685greg. (ve věku 78–79 let)
Chelsea
Alma materExeter College
Povolánípolitik
Oceněníčlen Královské společnosti
Manžel(ka)Lady Lucy Rich
Laetitia Smythe
DětiFrancis Robartes
Lady Letitia Robartes
Lady Olympia Robartes
Lady Aramintha Robartes
Mary Robartes
Warwick Robartes
Essex Robartes
RodičeRichard Robartes, 1st Baron Robartes of Truro a Frances Hender
PříbuzníJohn Robartes, 4th Earl of Radnor[1] (vnuk)
Funkcelord předseda rady
Lord Privy Seal
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Pocházel z rodiny s původním jménem Roberts, která počátkem 17. století zbohatla v Cornwallu na obchodu s cínem a vlnou. Narodil se jako jediný syn Richarda Robartese (1577–1634), který koupil panství Radnor v Cornwallu a v roce 1625 získal titul barona. John studoval v Oxfordu a díky kontaktům svého otce se v roce 1630 oženil s Lucy Rich, dcerou 1. hraběte z Warwicku, čímž pronikl mezi nejvyšší šlechtu. V roce 1634 po otci zdědil titul barona a vstoupil do Sněmovny lordů. Pro nesouhlas s politikou Karla I. se anglické občanské války zúčastnil na straně parlamentu, odvahu prokázal jako plukovník v bitvách u Edgehillu (1642) a Newbury (1643). Stal se místodržitelem v Cornwallu (1642–1645) a Devonu (1644–1645), po dobytí Plymouthu parlamentním vojskem zde byl jmenován guvernérem a bránil město proti královské armádě. Po popravě Karla I. odešel do soukromí na své statky v Cornwallu, mezitím se po ovdovění v roce 1647 oženil s Letitií Smithovou, která byla sestřenicí jeho první manželky.

 
Zámek Lanhydrock House Cornwall, hlavní rodové sídlo od 17. století

Do veřejného života se znovu zapojil až po restauraci Stuartovců v roce 1660, stal se členem Tajné rady, lordem pokladu a v letech 1660–1661 zastupoval George Moncka, vévodu z Albemarle, jako úřadující irský místokrál. V letech 1661–1673 byl lordem strážcem tajné pečeti, mezitím krátce v letech 1669-1670 znovu místokrálem v Irsku. Po návratu z Irska v únoru 1670 se již ani příliš nevěnoval úřadu strážce pečeti a po roce 1673 žil několik let v ústraní na svých statcích. V roce 1679 jej Karel II. znovu povolal do vlády proti sílící whigovské opozici. V červenci 1679 byl povýšen na hraběte z Radnoru a od října 1679 do srpna 1684 byl lordem prezidentem Tajné rady. V poslední fázi své kariéry neměl již žádné politické ambice, byl jen vykonavatelem vůle Karla II. a stoupencem jeho absolutistiských tendencí.

Ze dvou manželství měl celkem jedenáct dětí. Nejstarší syn Robert Robartes (1633–1681) byl dlouholetým členem Dolní sněmovny a krátce vyslancem v Dánsku, zemřel ale ještě před otcem. Poslanci Dolní sněmovny byli také další synové Hender (1634–1688) a Francis (1650–1718). Rodové tituly zdědil vnuk Charles Robartes, 2. hrabě z Radnoru (1660–1723). Rod vymřel v roce 1757.

Hlavním rodovým sídlem byl zámek Lanhydrock House v Cornwallu. Panství koupil v roce 1620 John Robartes, jenž nechal zámek v letech 1636–1642 výrazně přestavět. Po vymření hrabat z Radnoru přešel zámek dědictvím na spřízněnou rodinu Agar, která později užívala jméno Agar-Robartes a v jejímž majetku bylo sídlo do 20. století.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat