Otevřít hlavní menu

John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu

britský šlechtic

John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu (John Jeffreys Pratt, 1st Marquess of Camden, 2nd Earl of Camden, 1st Earl of Brecknock, 2nd Viscount Bayham, 2nd Baron Camden) (11. února 1759, Londýn, Anglie8. října 1840, Seale, Anglie), byl britský státník. Patřil k toryům a s přestávkami třicet let zastával funkce v britské vládě, mimo jiné byl místokrálem v Irsku (1795–1798) nebo ministrem války (1804–1805). Jako hrabě z Camdenu byl od roku 1794 členem Sněmovny lordů, v roce 1812 byl povýšen na markýze, byl též rytířem Podvazkového řádu. Po jeho rodině nese název londýnská městská čtvrť Camden.[pozn. 1]

John Pratt
John Jeffries, First Marquess of Camden by Thomas Gainsborough.jpg
Narození 11. února 1759
Londýn
Úmrtí 8. října 1840 (ve věku 81 let)
Seale, Surrey
Alma mater Trinity College
Politická strana Toryové
Manžel(ka) Frances Pratt
Děti George Pratt, 2nd Marquess Camden
Lady Caroline Pratt
Lady Georgiana Elizabeth Pratt
Lady Frances Anne Pratt
Rodiče Charles Pratt, 1st Earl Camden a Elizabeth Jeffreys
Příbuzní John Pratt, 3rd Marquess Camden, Lt.-Col. Lord George Murray Pratt[1] a Lt.-Col. Lord Charles Robert Pratt[1] (vnuci)
Funkce lord předseda rady (1805–1806)
poslanec parlamentu Velké Británie
Člen irského Privy Council
Lord Lieutenant Irska
ministr války a kolonií Velké Británie
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

KariéraEditovat

 
John Jeffreys Pratt, 1. markýz z Camdenu (1825)

Pocházel ze statkářské rodiny připomínané od 16. století v hrabství Devonshire. Narodil se v Londýně jako jediný syn významného právníka a dlouholetého prezidenta Tajné rady Charlese Pratta, 1. hraběte z Camdenu. Studoval v Cambridge a od mládí zastával lukrativní posty ve finanční správě. V letech 1780–1794 byl členem Dolní sněmovny (poslancem byl po dvě volební období za město Bath). Zároveň začal vykonávat nižší funkce ve vládě, byl lordem admirality (1782–1789 a 1794–1795) a lordem pokladu (1789–1794). Jako otcův dědic začal od roku 1786 užívat titul vikomta Bayhama, po otcově smrti vstoupil do Sněmovny lordů jako hrabě z Camdenu (1794). Byl jmenován členem Tajné rady (1793) a členem Tajné rady v Irsku (1794). Od března 1795 do června 1798 byl místokrálem v Irsku, kde prosazoval značně nepopulární politiku, protože odporoval irským emancipačním snahám. Povstání z roku 1798 bylo sice zlikvidováno, ale Camden musel odstoupit a dalších několik let nezískal žádný úřad. V roce 1799 nicméně obdržel Podvazkový řád.

V druhé Pittově vládě byl ministrem války a kolonií (1804–1805) a poté krátce prezidentem Tajné rady (1805–1806). V době Grenvillovy vlády byl v opozici, do Percevalovy vlády vstoupil znovu jako prezident Tajné rady (1807–1812). Po atentátu na premiéra Percevala se nadále veřejného dění stranil, v roce 1812 byl povýšen na markýze z Camdenu. V letech 1808–1840 byl lordem-místodržitelem v Kentu a v letech 1834–1840 kancléřem univerzity v Cambridge, kde také získal čestný doktorát. Mimoto byl kurátorem Britského muzea (1826–1840) a členem Královské společnosti starožitností.

Rodinné a majetkové poměryEditovat

 
Zámek Bayham Abbey House (hrabství Kent), hlavní rodové sídlo v letech 1714-1961

Jeho manželkou byla Frances Molesworth (1762–1829), s níž měl čtyři děti. Dědicem titulů byl jediný syn George Pratt, 2. markýz z Camdenu (1799–1866), který byl v mládí poslancem Dolní sněmovny, později se ale ve veřejném životě příliš neangažoval. Současným představitelem rodu je David George Pratt, 6. markýz z Camdenu (* 1930).

Johnova sestra Frances (1751–1833) byla manželkou 1. markýze z Londonderry, jejich syn Charles Stewart, 3. markýz z Londonderry, byl generálem za napoleonských válek a diplomatem. Jeho nevlastní bratr z prvního manželství 1. markýze z Londonderry lord Castlereagh byl Camdenovým spolupracovníkem v Irsku a později spolu zasedali ve vládě.[pozn. 2]

Kromě majetku po otci zdědil v roce 1797 statky v Kentu a Sussexu po bratranci Johnu Prattovi. Hlavním rodovým sídlem byl zámek Bayham Abbey House (Kent) postavený poblíž zřícenin kláštera na stejnojmenném panství, které koupil právník Sir John Pratt v roce 1714. V roce 1961 přešel zámek darem do správy organizace English Heritage. Poslední vůle 1. markýze z Camdenu zahrnovala majetek v hodnotě 40 000 liber.

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Titul hrabat a markýzů z Camdenu byl původně odvozen od panství Camden Place v hrabství Kent (dnes součást Velkého Londýna. Johnův otec 1. hrabě z Camdenu získal sňatkem pozemky severně od tehdejšího Londýna, které začal po roce 1791 pronajímat pro výstavbu nové rezidenční čtvrti. Lokalita byla po něm pojmenována Camden a od roku 1965 je městskou čtvrtí Londýna. Do svého městského znaku převzala část rodového erbu markýzů z Camdenu.
  2. Když byl Camden irským místokrálem, jeho nevlastní synovec Robert Stewart, vikomt Castlereagh, byl jako rodilý irský šlechtic jeho poradcem a od roku 1797 irským strážcem pečeti. Zatímco Camden byl z postu místokrále odvolán, Castlereagh pokračoval v kariéře v Irsku a v letech 1798-1801 byl irským státním sekretářem. Později spolu zasedali v Percevalově vládě, v níž byl Camden prezidentem Tajné rady a Castlereagh ministrem války. Kvůli vedení války na Pyrenejském poloostrově měl být Castlereagh na podzim 1809 odvolán z funkce, k čemuž nakonec skutečně došlo. Jeho strýc Camden o tom byl informován již delší dobu předtím a nijak nezasáhl, což mu rodina Stewartů dlouho vyčítala jako neloajální přístup k rodinným zájmům. Castlereagh se do vlády vrátil až o tři roky později jako ministr zahraničí, téhož roku naopak Camden ukončil své dlouholeté veřejné působení.

Externí odkazyEditovat

  1. a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.