Johann Worath
Johann Worath, též uváděn jako Jan Worath[1] (1. listopadu 1609 Taufers, autonomní provincie Bolzano – 5. února 1680 Schlägl) byl rakouský dřevosochař a řezbář oltářů z období baroka.[2]
| Johann Worath | |
|---|---|
| Narození | 1. listopadu 1609 Taufers im Münstertal |
| Úmrtí | 5. února 1680 (ve věku 70 let) Aigen im Mühlkreis |
| Povolání | sochař |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatJohann Worath byl třetím synem sochaře Matthäuse Barata staršího a jeho manželky Christine, rozené Prästmannové. V letech 1626 až 1629 byl sochařským učedníkem Adama Baldaufa v Brixenu, se kterým se roku 1629 přestěhoval do Vídně. Tam však nemohl dokončit výcvik, protože Baldauf nečekaně zemřel. V dokumentu z 19. října 1631 tři brixenští občané, malíři Hans Wazin a Jeremias Rumpler a sklenář Hans Atteler, potvrdili Worathovi, že dokončil své řádné učení. Od roku 1642 bydlel v Aigen im Mühlkreis.
Pracoval především pro opatství Schlägl a jeho filiální kostely i pro okolní šlechtu. Pracoval také pro Jana Antonína I. z Eggenbergu, vévodu krumlovského.[1] Po roce 1670 již neexistují žádné doklady o Worathově uměleckém díle.
Johann Worath a jeho manželka (Eva Worathová) měli třináct dětí.Jeho syn, opat Siard, nechal pro své rodiče postavit náhrobní desku z červeného adnetského mramoru, která se nachází ve farním kostele Aigen na severní stěně lodi.
Worathův umělecký odkaz, sestávající především z kreseb pro jeho díla, se nachází v opatství Schlägl. Ty jsou často originálnější než oltářní stavby, které byly skutečně postaveny. Od roku 1958 jsou po něm pojmenovány ulice, a to Worathweg v Linz-Bachlberg a Johann Worath Weg v Aigen-Schläglu.
Dílo (výběr)
editovat- Hlavní oltář v kostele svatého Víta ve Zbytinách. Vyroben byl v roce 1658 pro zámeckou kapli v Českém Krumlově; ve Zbytinách je od roku 1751,[3]
- Hlavní oltář v kostele svatého Bartoloměje ve Frymburku[4]
- Hlavní oltář v kostele svatého Víta v Českém Krumlově
- Sochy od Johanna Woratha, např. Svatá Veronika s otiskem Kristovy tváře na roušce v jejích rukou jsou v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou[4][5]
- Socha sv. Auraciána ve sbírkách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích[4]
-
Kazatelna v klášterním kostele ve Schläglu (1647) -
Hlavní oltář bývalého špitálního kostela sv. Martina v Aigenu (1644) -
Socha svatého Víta ve farním kostele v Ulrichsbergu (kolem roku 1650) -
Hlavní oltář v kostele svatého Víta v Českém Krumlově
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Worath na německé Wikipedii.
- ↑ a b Barokní velmož Jan Kristián I. z Eggenberku. encyklopedie.ckrumlov.cz [online]. [cit. 2023-12-17]. Dostupné online.
- ↑ PICHLER, Isfried Hermann. Práce Johanna Woratha v Čechách [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
- ↑ POCHE, Emanuel a kolektiv. Umělecké památky Čech. Díl 4 (T/Ž). Praha: Academia, 1982. 640 s. S. 355.
- ↑ a b c MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Alšova jihočeská galerie | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
Literatura
editovat- Johann Worath (1609-80), Bildhauer zwischen Renaissance und Barock. Katalog k výstavě. Klášter Schlägl (1975)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Worath na Wikimedia Commons - Práce Johanna Woratha v Čechách
