Johann Raschka

podnikatel a politik, starosta Příboru, zemský poslanec

Johann Raschka, též Jan Raschka nebo Raška (16. prosince 1819 Příbor[1][2]29. srpna 1868 Příbor[3][4]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Příboru.

Johann Raschka
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1867 – 1868
Starosta Příbora
Ve funkci:
1853 – 1864
NástupceFrantišek Peřina
Ve funkci:
1867 – 1868
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana

Narození16. prosince 1819
Příbor
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí29. srpna 1868 (ve věku 48 let)
Příbor
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtítuberkulóza
RodičeJohann Raschka a Barbara Rimmel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie editovat

Profesí byl měšťanem a textilním továrníkem v Příboru. Rodové jméno Raška (Raschka) je v této části Moravy frekventované, ale příborští Raschkové nebyli přímými příbuznými rodu Rašků z Kopřivnice, ačkoliv se později obě rodiny propojily dvěma sňatky.[2] Patřil mezi největší průmyslové podnikatele v Příboře. Roku 1846 rodina Raškových vybudovala textilní závod na výrobu sukna, které se prodávalo i na export. Později továrnu koupila firma Russo a Finzi.[5] Johann Raschka mladší zřídil c. k. privilegovanou továrnu na sukna a zboží z ovčí vlny. Byl aktivní i politicky. V období let 1853–1864 a opět 1867–1868 zastával funkci starosty Příbora. Byl rovněž vlastníkem několika domů (čp. 22 a čp. 23 na příborském náměstí a čp. 17 na náměstí v Brušperku. Po jeho smrti přešly domy v Příboru na manželku a syny Johanna, Isidora a Josefa. Roku 1881 je koupil Dr. Emil Kudielka a roku 1893 je získala místní německá záložna Freiberger Vorschussverein.[6] Na funkci starosty rezignoval koncem roku 1864. V mezidobí v 60. letech, kdy dočasně starostenský post opustil, ho v čele radnice nahradil Čech František Peřina.[7][8]

V 60. letech se Raschka zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Moravský zemský sněm, za kurii městskou, obvod Příbor, Fulnek, Frenštát. Mandát zde obhájil v zemských volbách v březnu 1867.[9] Ve volbách v lednu 1867[10] i březnu 1867 byl oficiálním kandidátem německého volebního výboru (tzv. Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná).[11][12] Poslancem byl až do své smrti roku 1868. Pak ho na sněmu nahradil Franz Preissig.

Zemřel v srpnu 1868[4] na plicní tuberkule. Bylo mu 50 let.[3]

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Příbor
  2. a b MÜLLER, Marek: Podnikatelská elita jihovýchodního Kravařska v druhé polovině 19. století a na počátku 20. století [online]. muni.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  3. a b Kniha zemřelých Příbor, 1865–1877, s. 82.
  4. a b Úmrtí. Morawské Nowiny. Září 1868, čís. 105, s. 2. Dostupné online. 
  5. Kloboučnická story [online]. euro.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  6. KOUDELOVÁ, Jana: STAVEBNĚHISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTSKÝCH JADER PŘÍBORA, MÍSTKU A BRUŠPERKU [online]. theses.cz [cit. 2016-06-16]. Dostupné online. 
  7. HELLER, Hermann. Mährens Männer der Gegenwart. [s.l.]: C. Winkler, 1885. 84 s. Dostupné online. S. 46. (německy) 
  8. Moravská orlice, 13. 12. 1864, s. 3.
  9. MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  10. Die Presse, 4. 2. 1867, s. 2.
  11. Morawské Nowiny, 9. 3. 1867, s. 2.
  12. Die Presse, 3. 9. 1868, s. 19.