Otevřít hlavní menu

Jindřich ze Žitavy

Jindřich ze Žitavy (kolem 12031253/1254) byl český šlechtic z rodu Ronovců, kastelán v Budyšíně, který se později přestěhoval do východních Čech.

Jindřich ze Žitavy
Děti Častolov z Ronova
Rodiče Smil z Tuháně
Příbuzní Častolov ze Žitavy (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Příbuzenstvo
otec Smil z Tuháně
bratr Častolov ze Žitavy
sestra Scholastika
1. manželka neznámá
syn Smil z Lichtemburka
syn Častolov z Ronova
2. manželka Sibyla

První RonovciEditovat

Otec Jindřichův byl Smil z Tuháně, první dnes známý Ronovec. Jindřich měl staršího bratra Častolova a sestru Scholastiku. Oženil se dvakrát, s první manželkou měl dva syny, Smila z Lichtenburka a Častolova z Ronova. Druhé manželství uzavřené roku 1251 se Sibylou, vdovou po Přibyslavovi z Křižanova, již zůstalo bezdětné.

ŽivotopisEditovat

Po smrti svého otce nebyl ještě plnoletý a pravděpodobně strávil mládí na dvoře svého vrstevníka, syna Přemysla Otakara I., Václava. V roce 1227 se jeho a bratrovo jméno poprvé vyskytlo v listinách u držení vsi Kojaty.[1]

Ve třicátých letech 13. století (cca 1232 - 1237) zastával úřad královského pukrabího v Budyšíně, což umožnilo jeho rodu získat pevné postavení pro vybudování rodové majetkové domény v této oblasti, především kolem města Žitavy. Spolu s ním se na Budyšínsko a sousední Žitavsko, které bylo tehdy součástí českého království, dostal i Častolov, Jindřichův starší bratr. Při povstání mladého kralevice Přemysla v letech 1248-49 proti svému otci Václavovi se spolu se svým bratrem postavil za krále. Oba bratři pak získávali na Žitavsku se souhlasem krále další pozemky a počínaje rokem 1238 začali užívat predikátu de Sitavia (ze Žitavy). V listině jím vydané v roce 1248 je podepsán titulem purkrabí ze Žitavy.[2]

Zatímco bratr Častolov s rodinou na Žitavsku zůstal, Jindřich se i se svými syny přestěhoval do východních Čech (viz Lichtenburkové), podruhé se zde roku 1251 oženil a nedlouho poté, někdy v letech 1253 - 1254, zemřel.

Pozemková držbaEditovat

Jindřich držel rodové statky spolu se svým bratrem Častolovem v nedílu. Původní rodová držba byla ves Tuháň, podle níž byl zván jejich otec a dále statky na dolním Poohří a Litoměřicku, kde je doložena držba Lovosic, Libochovic, vsi Vojnice, Klapý, Nučničky a Chodžovice. Možné je i vlastnictví vsí Křesín, Levousy, Velké Žernoseky, Prackovice a Liběšice. Bratři také drželi blíže neznámé statky na Žitavsku a Českomoravské vrchovině.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SOVADINA, Miloslav. Ronovci a Žitava. Bezděz , vlastivědný sborník Českolipska. 1997, roč. 6, s. 8. ISSN 1211-9172. 
  2. Bezděz 1997, str. 10

LiteraturaEditovat

  • URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X.