Jišuvej ha-Kochavim
Jišuvej ha-Kochavim (hebrejsky: יישובי הכוכבים, doslova „Sídla hvězdy“) je skupina měst založených v 90. letech 20. století v Izraeli, poblíž Zelené linie oddělující vlastní Izrael od Západního břehu Jordánu.
Příprava výstavby
editovatPočátkem 90. let 20. století oznámil tehdejší ministr bydlení a výstavby Izraele Ariel Šaron plán na výstavbu nových měst a na posílení těch stávajících podél Zelené linie. V té době do Izraele mířila masivní přistěhovalecká vlna Židů z bývalého SSSR a kromě řešení bytové nouze měla nová výstavba demograficky posílit Židy v těchto pohraničních oblastech. Podobné cíle sledoval už předchozí program územního rozvoje iniciovaný Arielem Šaronem – Micpim be-Galil, v jehož rámci vzniklo na přelomu 70. a 80. let 20. století v Galileji v severním Izraeli několik desítek nových židovských sídel. Zatímco ale projekt Micpim be-Galil sestával převážně z malých sídel vesnického typu, projekt Jišuvej ha-Kochavim se zaměřoval na větší obytné soubory městského typu. V té době žilo podél hranic se Západním břehem v centrálním Izraeli (v oblasti od vádí Ara až po Latrunský výběžek) cca 150 000 izraelských Arabů, jejichž vesnice a města navíc často územně přímo navazovaly na arabské osídlení na Západním břehu. Například palestinské město Kalkílija a arabské město v Izraeli Tira.[1]
Oficiálně Šaron oznámil start programu Jišuvej ha-Kochavim na podzim 1991, v době, kdy v Izraeli jednal americký ministr zahraničních věcí James Baker. Ariel Šaron prohlásil, že projektovaná města mají za cíl také vymazat Zelenou linii a vytvořit plynulý přechod mezi hustě osídlenou oblastí centrální Izraele a těmi židovskými osadami na Západním břehu Jordánu, které vyrostly na jeho okraji a jejichž obyvatelstvo se rekrutovalo převážně z neideologicky motivovaných osadníků.[1]
Kromě Ariela Šarona se na projektu podílel za vládní úředníky Josi Margalit (יוסי מרגלית) a Gide'on Vitkin (גדעון ויתקון) z Izraelské pozemkové správy, který pomáhal s výběrem vhodných pozemků.[1]
Původně projektovaná výstavba měla zahrnout 12 měst. Počítalo se i s masivní výstavbou nových bytových jednotek v již existujících městech jako Roš ha-Ajin a s výstavbou bytů v oblasti dnešního města Modi'in-Makabim-Re'ut. Vláda projekt odsouhlasila v roce 1991 ale poněkud jej seškrtala. V první fázi měl spočívat ve výstavbě 30 000 bytů.
Bilance výstavby
editovatV následujících letech pak zde skutečně proběhla výstavba několika nových měst. Patří mezi ně Cur Jig'al (založen 1991, roku 2003 sloučen s Kochav Jair), Coran (založeno roku 1992, roku 2003 sloučeno s městem Kadima-Coran), Kacir-Chariš (sloučen do jedné obce roku 1993), Matan (1995), Bat Chefer (1996), Lapid (1996), El'ad (1998). Původně plánované rozšíření obce Cur Natan nebylo realizováno, stejně jako zamýšlená výstavba velkého města v lokalitě Chariš (o opětovném oživení plánů na stavební rozvoj v Chariši se uvažuje až počátkem 21. století)[1] Souběžně s budováním Jišuvej ha-Kochavim probíhala na jižním okraji řešeného pásu území výstavba nového města Modi'in (založeno 1993), které do roku 2010 dosáhlo počtu obyvatel téměř 75 000.
Bezpečnostní problémy
editovatBěhem druhé intifády po roce 2000 zažila některá z těchto nově založených měst bezpečnostní problémy. Některé doručovatelské firmy například dočasně odmítaly obsluhovat zákazníky ve městě Kacir-Chariš.[1] Zároveň ale ve prospěch zdejších sídel hrálo dobudování hlavních úseků Transizraelské dálnice, která byla vedena podél Zelené linie a výrazně zlepšila dopravní dostupnost v severojižním směru. Podél Zelené linie rovněž počátkem 21. století vyrostla bezpečnostní bariéra, která fyzicky oddělila palestinské oblasti od židovských měst na izraelské straně.[2]
Pozdější snahy o pokračování v programu
editovatV roce 1996 Ariel Šaron (nyní už coby Ministr národní infrastruktury Izraele ve vládě Benjamina Netanjahua) oznámil, že projekt Jišuvej ha-Kochavim bude rozšířen i do jižního Izraele, do pouště Negev.[3] Podobný plán na výstavbu dalších nových sídel v regionu Lachiš navrhla roku 1998 Izraelská pozemková správa, ale byl odmítnut vládou. Roku 2007 část poslanců Knesetu navrhovala projekt v Lachiši oživit a použít jej pro usídlení vystěhovaných izraelských osadníků z Gazy, ale proti tomu ostře vystoupily ekologické iniciativy, kterým vadil navrhovaný zábor volné krajiny.[4]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e בית עם גינה וטנק צמוד מאת ורד לוי-ברזילי [online]. Haaretz, 17. října 2001 [cit. 2010-03-23]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ Separation Barrier Map [online]. B´Tselem [cit. 2010-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ שרון: כביש חוצה ישראל - ייסלל; תוכנית "יישובי הכוכבים" תורחב לנגב [online]. globes.co.il [cit. 2010-03-23]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ סוף לחבל לכיש? [online]. nrg.co.il, 5/3/2007 [cit. 2010-03-23]. Dostupné online. (hebrejsky)