Jezero Hámún

íránské a afgánské jezero

Jezero Hámún, též Hámun-e Helmand nebo Sístánské jezero, je jezero na hranicích Íránu a Afghánistánu. Pokrývá nejhlubší část Sístánské pánve a je napájeno řekami Hilmand, Hárutrud, Faráhrud a Kášrud, které pramení v západním Hindúkuši. Pokrývá oblast kolem 3,000 km2 a v závislosti na množství vody může dosahovat hloubky až 11 metrů. V případě nižšího stavu vody se rozpadá na tři menší jezera zvaná Hámun-e Sáberi, Hámun-e Puzak, and Gowd-e Zereh. V důsledku vysokých letních teplot a silného větru je pro jezero typický velmi velký odpar.[1]

Na rozdíl od jiných bezodtokých oblastí Íránu je jezero Hamún pravidelně doplňováno sladkou vodou, což vedlo ke vzniku unikátního ekosystému. Oblast obývají různé druhy ryb, vrubozobých a hrabavých a roste zde typická vegetace složená především ze šáchorovitých rostlin (Schoenoplectiella mucronata), rákosu obecného a orobince úzkolistého, schopná přežít několik let sucha.[1]

KulturaEditovat

Jezero Hamún zaujímá výjimečnou pozici v zarathuštrismu a objevuje se v Avestě i středoperské literatuře. V Zamjád jaštu je zmiňováno jako Kãsaoja, společně s řekou Haétumunant, tedy Hilmandem, a horou Ušidam, čímž je snad myšlena Kuh-e Kvája. Kromě Haétumunant se do jezera mělo vlévat osm dalších řek: Chvástrá, Hvaspá, Fradathá, Chvarenahvaití, Uštavaití, Urvadhá, Erezí a Zarnumaití. V tomtéž textu a také ve Vidévdátu se uvádí že z něj zrodí saošjant Astvat-ereta, zarathuštrický spasitel. Ve středoperském Bundahišnu, kde je jezero nazýváno Kajánsíh, se navíc uvádí že jezero vzniklo v důsledku snah túrského padoucha Frásijáva získat chvarenu.[2]

ReferenceEditovat

  1. a b EHLERS, Eckhart. Hāmun, Daryāča-ye I. Geography [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. GNOLI, Gherardo. Hāmun, Daryāča-Ye Ii. In Literature And Mythology [online]. Encyclopædia Iranica [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat