Jesenická kyselka

prameny kyselky, Jeseník nad Odrou, okres Nový Jičín, Česko

Jesenická kyselka je pramen minerální vody - kyselky, který vyvěrá v Jeseníku nad Odrou v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji. Nachází se také na levém břehu říčky Luha na Moravě v geomorfologickém podcelku Oderská brána a v CHKO poodří.[1][2][3][4]

Jesenická kyselka
Poloha
StátČeskoČesko Česko
Map
Zeměpisné souřadnice
Ostatní
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

První zprávy o Jesenické kyselce pocházejí přibližně z roku 1830. Pramen vyvěral volně na povrch a tvořil studánky a později začali místní občané kyselku zachycovat do studní a využívat jako pitnou vodu. V roce 1896 si průmyslník Artur Krizický od sedláků koupil pozemek s kyselkou a začal výrábět limonády. Jeho podnikání však zkrachovalo. Jako příčina krachu se uvádí, že: „… jeho spolupracovníci kradli citrony a cukr tak houževnatě, že se bankrotu nedalo zabránit …“. Pozemky s kyselkou pak vykoupil dřívější majitel sedlák Josef Trompiš a roku 1898 jej prodal Adamovi Kobierskému. Ten se zasloužil o úřední zařazení pramene mezi prameny minerálních vod s léčivými účinky. V roce 1900 byla provedena odborná analýza jesenické kyselky na dvou místech v zahraničí a to s charakteristikou: „… léčivá voda první třídy, použitelná k léčbě srdce, ledvin, močových cest a žaludku …“. V roce 1905 koupil pozemek s kyselkou Vinzenz Stefan z Moravské Ostravy a spotřeba i obliba Jesenické kyselky stále stoupala a její léčivé účinky a chuť byly známé i za hranicemi Rakousko-Uherské monarchie. Kyselka vyvěrala do celkem 6 jímacích objektů – Zita, Franz, Josef, Herma, Lipový a Hedva. Pramen byl také oceněn názvem Pramen arcivévodkyně Zity (podle arcivévodkyně a rakouské čísařovny Zity Bourbonsko-Parmské - manželky rakouského císaře Karla I., kteří společně Jeseník nad Odrou, tj. tehdejší Německý Jeseník, společně navštívili). V roce 1818 Vincenz Stefan předal firmu svému synovi Oskaru Stefanovi a ten ji vlastnil až do konfiskace po druhé světové válce.[1][2][3][5]

Po druhé světové válce

editovat

Po konfiskaci se o obnovu Jesenické kyselky pokusil v roce 1946 tehdejší národní správce Osvald Pastrňák a kyselka byla od 1. srpna 1946 v prodeji. Avšak v roce 1948 byl provoz zrušen a následně i rozkrádán a prakticky Jesenická kyselka zanikla. Od roku 1954 se uvažovalo o obnově provozu místním obecním úřadem a později přešla tehdejší plnírna pod správu Ostravských cukráren a sodovkáren. Od r. 1968 byla kyselka využívána sodovkárnou NEALKO n. p., Olomouc. V roce 2003 se stali novými majiteli manželé Kocourkovi, kteří se rozhodli v tradici Jesenické kyselky pokračovat. Obnovení provozu si vyžádalo mnoho úsilí a investic. V současnosti Jesenickou kyselku také zpracovává firma Kyselka Jeseník nad Odrou s.r.o. Jesenický pramen má od roku 2013 ochrannou známku a splňuje veškeré hygienické normy. V roce 2014 získal Jesenický pramen prestižní ocenění Český výrobek od České potravinářské komory.[1][2][3][5]

Jesenická kyselka je studená minerální voda, typu Ca(Mg,Na)-HCO3, slabě mineralizovaná a má nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus. Vzniká přímo v údolních náplavech Luhy, popřípadě v rozpukaných kulmských sedimentech v podzemí. V současnosti vyvěrá ve dvou blízkých pramenech a to v budově místní pálenice a v obecním prameni, který byl vybudován v roce 2000.[1][2][3][4]

Další informace

editovat

Preamen Jesenické kyselky je celoročně volně přístupný.

Galerie

editovat

Reference

editovat
  1. a b c d Jesenická kyselka – zdroj bohatý na minerály [online]. Kudy z nudy [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  2. a b c d PRAMEN, Jesenický. Kvalitní regionální pitný režim pro vás - Jesenický pramen. jesenickypramen.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  3. a b c d Zajímavá místa - Oficiální stránky obce Jeseník nad Odrou. www.jeseniknadodrou.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  4. a b Významné geologické lokality. lokality.geology.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online. 
  5. a b PRAMEN, Jesenický. Historie pramene - Jesenický pramen. jesenickypramen.cz [online]. [cit. 2024-07-17]. Dostupné online.