Jeanne Forainová
Jeanne Forainová, rozená Bosc (25. ledna 1865, Paříž, Francie – 17. června 1954, Le Chesnay, Francie) byla francouzská postimpresionistická malířka a loutkářka. Byla manželkou malíře a karikaturisty Jeana-Louise Foraina.
| Jeanne Forain | |
|---|---|
 Jeanne Forain, autor její manžel Jean-Louis Forain | |
| Rodné jméno | Jeanne Bosc |
| Narození | 25. ledna 1865 Paříž, Francie |
| Úmrtí | 17. června 1954 (ve věku 89 let) Le Chesnay, Francie |
| Místo pohřbení | Le Chesnay |
| Země | Francie |
| Národnost | francouzská |
| Povolání | malířka a loutkářka |
| Manžel(ka) | Jean-Louis Forain |
| Hnutí | Postimpresionismus |
| Ovlivněná | Velázquez, Maurice Quentin de La Tour, William Hogarth |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis editovat
Jeanne Forain se narodila se v pařížské čtvrti Marais. Její otec Michel Bosc učil francouzštinu, latinu a řečtinu na Collège Rollin. Během francouzsko-pruské války v roce 1870 se její rodina přestěhovala do Auvers-sur-Oise, kde zůstala několik let. Tam se mladá Jeanne Bosc setkala s Camille Pissarrem, který povzbudil její rodiče, aby jí umožnili studovat umění. Po návratu rodiny do Paříže 18letá Jeanne Bosc studovala u různých učitelů včetně Louise Abbémy.[1]
Vdala se za Jeana-Louise Foraina v roce 1891.[2] Ona a její manžel hodně cestovali, po Evropě a jinde, v roce 1893 navštívili USA a Konstantinopol, Svatou zemi a v roce 1913 Egypt.[2][3] Jejich jediné dítě, syn jménem Jean-Loup, se narodil v roce 1895.[4]
Dílo editovat
Jeanne Forain se specializovala na portréty, hlavně portréty dětí.[5] Její styl ovlivnili malíři Velázquez, Quentin de la Tour a William Hogarth. V roce 1889 vystavovala pastelový portrét s názvem Hlava mladé dívky na pařížském Salon de la Société des artistes français a od roku 1890 se účastnila výstavy Société Nationale des Beaux-Arts (Národní společnost krásného umění). Malovala svou rodinu, přátele z literárních a uměleckých kruhů. V roce 1904 Henri de Régnier napsal André Gideovi, že Jeanne Forain namalovala portrét Pierra Louÿse.[6] Kritik Armand Dayot napsal v roce 1921, že „byla excelentní ve vyjádření ... prvních myšlenkových pohybů, prvních chvění duše“.[1]
V roce 1904 Jeanne Forain potkala skupinu loutkářů, jejichž vůz spadl do příkopu na silnici poblíž Deauville. Pozvala je do svého domu na ulici Spontini v Paříži, kde pro ně uspořádala benefiční představení. Tato zkušenost ji vedla k vytvoření vlastního loutkového divadla, které nazvala Théâtre des Nabots. Jeanne vyřezávala většinu hlav a těl loutek, zatímco její přítelkyně šily kostýmy pro přibližně 80 postav, představujících tanečníky, princezny, žongléry a další postavy. Jedna z hlaviček loutky představující mladou tanečnici byla připsána Edgaru Degasovi, který byl blízkým přítelem Jeanne Forain a jejího manžela.[7] Výtěžek z loutkových představení dávala Jeanne na nákup oblečení pro chudé pařížské děti. Mnoho z loutek později získal francouzský loutkář Jacques Chesnais a byly prodány v aukci v roce 2014.[8]
Jeanne Forain zemřela v roce 1954 ve francouzském Le Chesnay. Musée Carnavalet, Centre national des arts plastiques a Musée du Petit Palais mají její díla ve vlastnictví. První komplexní samostatná výstava děl Jeanne Forain se konala v létě 2016 v Musée Alfred-Canel a ve Pont-Audemer ve Francii.[1]
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeanne Forain na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c VALDES-FORAIN, Florence. Jeanne Forain, portraits d'une epoque [online]. Musee Alfred Canel, 2016 [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Jean-Louis Forain (1852-1931) [online]. [cit. 2016-11-07]. Dostupné online.
- ↑ KAREL, David. Dictionnaire des artistes de langue française en Amérique du Nord: peintres, sculpteurs, dessinateurs, graveurs, photographes, et orfèvres. [s.l.]: Presses Université Laval, 1992. Dostupné online. ISBN 978-2-7637-7235-6.
- ↑ VALDES-FORAIN, Florence. Jean-Louis Forain, correspondant de guerre et peintre camoufleur. Le Figaro. 30 September 2014. Dostupné online [cit. 7 November 2016].
- ↑ Benezit Dictionary of Artists. Forain, Jeanne. Paris: Gründ, 2006. ISBN 2-7000-3075-3.
- ↑ RÉGNIER, Henri de. Lettres à André Gide: 1891-1911. Geneva, Switzerland: Librairie Droz, 1972. Dostupné online. ISBN 978-2-600-02465-5.
- ↑ Une famille de marionettistes: Les Chesnais [online]. [cit. 2016-11-08]. Dostupné online.
- ↑ ROUSSEL, Frederique. La collection Chesnais au fil des enchères. Libération.fr. 20 June 2014. Dostupné online [cit. 25 October 2016].
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jeanne Forainová na Wikimedia Commons - Programme du Théâtre des Nabots at the National Library of France
- Opening of the Jeanne Forain exhibition at Musée Alfred Canel de Pont-Audemer Archivováno 9. 11. 2016 na Wayback Machine.
