Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna
Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna byl moravský šlechtic z rodu Šternberků.
| Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna | |
|---|---|
.png) Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna (B. Paprockiː Diadochos id est svccessio, 1602) | |
| Úmrtí | 1359 |
| Choť | Machna z Bíliny[1] |
| Děti | Smil ze Šternberka a Zábřehu Zdeněk ze Šternberka a Zábřehu Markéta ze Štenberka[1] |
| Rodiče | Zdeslav starší ze Šternberka |
| Rod | Šternberkové |
| Příbuzní | Štěpán ze Šternberka, Albrecht ze Šternberka na Úsově a Bzenci a Matouš ze Šternberka (sourozenci) Boleslav Kozelsko-Bytomský (zeť) |
| Znak |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatJeho otcem byl Zdeslav starší ze Šternberka. Měl bratry Zdeslava, Štěpána, Albrechta a Matouše a dvě sestry, které se staly jeptiškami.
Jaroslav se poprvé uvádí v listinách v roce 1322 spolu se svou matkou a se svými bratry.
Jaroslav ze Šternberka se stal důležitým šlechticem, který se pohyboval v blízkosti moravského markraběte a posléze krále a císaře Karla IV. Pravidelně se účastnil zasedání zemských soudů v Brně a Olomouci.
Naposledy se uvádí 6. dubna 1359, zakrátko poté zemřel. Na jaře roku 1360 již spravovali jeho rozsáhlé majetky synové Zdeněk a Smil.
Manželství a potomstvo
editovatKdyž jeho první manželka Eliška zemřela, oženil se s vdovou Machnou z Bíliny, které roku 1358 zapsal věno na Šilperku. Téhož roku získal Jaroslav statek Dubicko.
Když v roce 1347 vdával svoji dceru Markétu za slezského knížete Bolka Kozelského, syna Vladislava Bytomského a druhé manželky Ludgardy Meklenburské,[2] pojistil jí věno na městečku Šilperku. V roce 1355 držel Jaroslav hrad Hoštejn, který se stal jeho sídlem, a ves Krasíkov, roku 1360 Zábřeh.
Reference
editovat- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Genealogie Piastovců - Boleslav Bytomský
Literatura
editovat- POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.