Zdeslav starší ze Šternberka

Zdeslav starší ze Šternberka († před 1323)[1] byl šlechtic, který pocházel z moravské větve rodu Šternberků.

Zdeslav starší ze Šternberka
Erb rodu
Erb rodu
Děti Jaroslav ze Šternberka a Hoštejna
Rodiče Albrecht starší ze Šternberka
Příbuzní Smil ze Šternberka a Zábřehu a Zdeněk ze Šternberka a Zábřehu (vnuci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Albrecht starší ze Šternberka, zakladatel moravské odnože Šternberků, jeho bratrem Albrecht mladší ze Šternberka. Zdeslav se poprvé uvádí roku 1281. Se svým bratrem vystupuje roku 1295 a poté roku 1297 jako svědek na listině Protivy z Doubravice. Roku 1317 držel Zdeslav biskupské léno Medlice. Zdeslav vykonával důležité úřady, roku 1305 byl olomouckým komorníkem a roku 1308 moravským komorníkem. V roce 1317 držel biskupské léno Pravčice a někdy po roce 1300 získal do zástavy královský hrad Lukov. Po roce 1318 získal do zástavy další královský hrad Uherský Ostroh a držel majetky kolem Veselí nad Moravou. V září roku 1316 odjel se synem Štěpánem ze Šternberka do Uher za svým příbuzným Matúšem Čákem Trenčanským. Roku 1320 měl Zdeslav rozpory s velehradskými cisterciáky. Tento spor urovnávaly vyšší církevní instance a 6. ledna 1322 a poté 27. května téhož roku byly sepsány mezi stranami sporu dohody o urovnání. Na této listině naposledy vystupuje Zdeslav starší, ale také jeho syn Zdeslav mladší. Podle Paprockého jeden zemřel roku 1323 a druhý 1324.

Zdeslav starší byl ženatý s Markétou, která byla příbuzná Matúše Čáka Trenčanského, buď jeho sestra nebo teta. S ní měl toto potomstvo:

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 16. 

LiteraturaEditovat

  • POKLUDA, Zdeněk. Moravští Šternberkové : panský rod rozprostřený od Jeseníků ke Karpatům. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 354 s. ISBN 978-80-7422-181-1.