Wikipedie

Jaroslav Houf

český fotograf a fotoreportér
(přesměrováno z Jaroslav Houf (fotograf))

Jaroslav Houf alias Fo-Fi-Fo (též FoFiFo či Fofifo) (25. března 1917, Novosedly okr. Strakonice – 29. ledna 1970, Praha) byl český fotograf a fotoreportér působící nejprve v četných pražských listech a posléze majitel fotoateliéru Fo-Fi-Fo v Karlových Varech.

Jaroslav Houf
Portrét z roku 1969
Portrét z roku 1969
Narození25. března 1917
Novosedly
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí29. ledna 1970 (ve věku 52 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtínevyjasněné okolnosti
Povolánífotograf
Manžel(ka)Nora Houfová
Dětisyn Kristian (* 1949)
syn Marcel (1951–2022)
vnučka Sylvie (* 1971)
vnuk Marcel (* 1973)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Jaroslav Houf se narodil roku 1917. Vystudoval grafickou školu v Praze. Pracoval jako fotoreportér pro přední pražské obrázkové a denní listy Hvězda, Ahoj, Pražanka, Zpravodaj a Ozvěny. Pohyboval se v uměleckých kruzích a byl tvůrcem řady fotografií známých herců pro kina i reklamu.[1] V prvních květnových dnech roku 1945 se jako velitel 25. skupiny v Praze II. (hájila ulice Jungmannovu, Lazarskou, Vodičkovu, Vladislavovu a Václavské náměstí)[2] účastnil Pražského povstání. Již 10. května, vyslán redakcí pražských novin, přijel jako fotoreportér do Karlových Varů, aby na Karlovarsku a v pohraničí zdokumentoval poválečnou atmosféru. Stal se oficiálním fotografem Okresní správní komise. Po krátkém působení v Karlových Varech si otevřel fotoateliér Fo-Fi-Fo a začal podnikat.

V listopadu 1950 odmítl nabídku stát se předsedou vznikajícího družstva Fotografia a podařilo se mu soukromě podnikat do roku 1954. Stal se nepohodlným, archiv negativů fotoateliéru Fo-Fi-Fo byl prohlášen za místo špionážních materiálů a fotograf Jaroslav Houf byl 12. prosince 1953 zatčen a spolu se svým bratrem Františkem souzen. Soud se konal 12. dubna 1954 a Jaroslav byl odsouzen na čtyři a půl roku. Trest si odpykával v dolech ve věznici ve Rtyni v Podkrkonoší. Rodina byla z Karlových Varů vystěhována a Jaroslav se pak do města už nesměl natrvalo vrátit – a když, tak pouze na několikahodinovou návštěvu s policejním povolením.[3][4]

Rodina žila v Praze a fotoreportér Jaroslav Houf pracoval jako dělník v továrně. Podle vzpomínek syna Kristiana nebyli manželé Houfovi šťastní, často docházelo k neshodám a manželství se nakonec rozpadlo. Nora Houfová, rakouská státní příslušnice, se s mladším synem odstěhovala do Vídně a starší syn Kristian zůstal se svým otcem v Praze.

Při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 se Jaroslav účastnil odporu v pražských ulicích.[5]

Zemřel za nevyjasněných okolností 29. ledna 1970 ve věku 52 let v Praze.[2][6]

Fotografická tvorba editovat

Jaroslav Houf byl fotografem originálním, houževnatým a velmi akčním, oddaným své profesi. Jeho heslo „Ve dne v noci k dispozici“ platilo za všech okolností.[2] Když odjížděl 10. května 1945 z Prahy do Karlových Varů, měl fotoaparáty Rolleiflex a Leica, v pohnutých květnových dnech 1945 pracoval i vypůjčenou kamerou Movikon. Fotoateliér Fo-Fi-Fo v centru Karlových Varů (dnes vedle kina Čas) přitahoval pozornost. Ne každý byl ale schopen identifikovat původ zkratek tohoto zvláštního názvu. Zkratky „fo“ a „fi“, tedy „foto“ a „film“ byly odvoditelné, ovšem to „fo“ na konci bylo typické pro svérázného fotografa. Znamenalo „fousy“, a ty prý měl opravdu výrazné.[2][7]

Fotograf Jarda Houf i se svým fotoateliérem Fo-Fi-Fo byl velmi populární. V nadsázce se o něm v tisku psalo jako o „Konkurenci karlovarského Vřídla“.[8]

Rodina editovat

Manželka Nora editovat

Jaroslav Houf se oženil s rodilou Rakušankou. Byla herečka, hrála (převážně v německém jazyce) v Československu, Německu a Rakousku.

Podrobnější informace naleznete v článku Nora Houfová.

Syn Kristian editovat

Narodil se 11. března 1949 v Karlových Varech. Přestože byl tehdejším měřítkem považován za syna nepřítele lidově demokratického zřízení, tedy politicky nespolehlivého člověka,[9] díky přátelům z dřívější doby se mohl vyučit kuchařem v Grandhotelu Pupp (tehdy GH Moskva). Poté zde i pracoval. Později byl zaměstnán v různých dalších hotelech – pražském Parkhotelu, u Československých státních lázní, po sametové revoluci 1989 v rakouském Bad Gasteinu, v karlovarském hotelu Dvořák aj.

Na konci 60. a v 70. letech se stýkal s karlovarským disentem, byl členem rockové skupiny a svým postojem patřil k místnímu undergroundu. Později byly jeho koníčkem vodáctví a cyklistika. V amatérském pelotonu se několikrát zúčastnil tras Tour de France a Giro d'Italia. Má dceru Silvii a syna Marcela.[10]

V devadesátých letech se začal více zajímat o historii své rodiny. Pátráním došel k zajímavým poznatkům z poválečného dění na Karlovarsku, které uveřejnil na svých internetových stránkách. Zde popisuje především období květen – listopad roku 1945 v Karlových Varech, ale nejen to.[11]

Syn Marcel editovat

Mladší syn Marcel se narodil v roce 1951 v Karlových Varech. Od roku 1963 žil a pracoval jako česko-rakouský umělec ve Vídni. Zemřel 25. října 2022 ve věku 70 let.

Podrobnější informace naleznete v článku Marcel Houf.

Vnuk Marcel editovat

Narodil se 8. dubna 1973 v Karlových Varech. Založil facebookovou skupinu „Karlovy Vary - Karlsbad - fo-fi-fo“[12] s historickými fotografiemi Karlových Varů a okolí.

Film Hudba kolonád editovat

Osobnost Jardy Houfa si v roce 1975 vypůjčili filmaři a historici pro postavu „Fi-Fo-To“ v českém hudebním filmu režiséra Vladimíra Síse Hudba kolonád.[13]

Fotogalerie editovat

  • Jaroslav Houf na fotografiích v období let 1942 až 1948
  •  
    V době studií v Praze na mostě Legií 10. května 1942
  •  
    Jako velitel 25. skupiny v Praze II. při Pražském povstání 5. května 1945
  •  
    Na střeše karlovarského domu v Bezručově ulici 12. května 1945
  •  
    S americkými vojáky na Stalinově náměstí (dnes Dr. M. Horákové) v Karlových Varech 3. června 1945
  •  
    Filmování maršála Koněva ve vile Margareta v Karlových Varech 18. května 1946
  •  
    Po úmrtí presidenta Edvarda Beneše, Praha Národní třída 10. září 1948
  •  
    Nevěsta a ženich přicházejí na místo formování svatebního průvodu, u hlavní pošty v Karlových Varech 28. listopadu 1948
  •  
    Manželé Houfovi na svatební hostině, v Karlových Varech 28. listopadu 1948
  •  
    Manželé Houfovi po svatebním obřadu v kostele sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech 28. listopadu 1948

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. ↑ HOUF, all: Kristian. Činnost v Praze. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d FIKAR, Jaroslav. Karlovarská tabu. 1. vyd. Karlovy Vary: Autor vlastním nákladem, 2018. 178 s. ISBN 978-80-270-5163-2. S. 112–118. 
  3. ↑ ALL:FOFIFO@TISCALI.CZ. 50. léta. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ ALL:FOFIFO@TISCALI.CZ. Konec lovce senzací. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  5. ↑ Fo-Fi-Fo v roce 1968. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-06]. Dostupné online. 
  6. ↑ ALL:FOFIFO@TISCALI.CZ. Pohřeb Praha-Vinohrady. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  7. ↑ FOFIFO@TISCALI.CZ, all:. Kristian Houf pátrání. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  8. ↑ FOFIFO@TISCALI.CZ, all:. Konkurence karlovarského Vřídla. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-01]. Dostupné online. 
  9. ↑ FIKAR, Jaroslav. Karlovarská tabu. 1. vyd. Karlovy Vary: Autor vlastním nákladem, 2018. 178 s. ISBN 978-80-270-5163-2. S. 116–117. 
  10. ↑ Kristian Houf - autor. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ ALL:FOFIFO@TISCALI.CZ. Karlovy Vary 1945. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-02]. Dostupné online. 
  12. ↑ Karlovy Vary - Karlsbad - fo-fi-fo www.fofifo.wz.cz. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Postavu Jardy Houfa alias Fo-Fi-. www.fofifo.wz.cz [online]. [cit. 2018-12-04]. Dostupné online. 

Literatura editovat

  • FIKAR, Jaroslav. Karlovarská tabu. 1. vyd. Karlovy Vary: Autor vlastním nákladem, 2018. 178 s. ISBN 978-80-270-5163-2. S. 112–118. 
  • JANČÁRKOVÁ, Dagmar. České noviny v Karlových Varech po roce 1945. Praha, 2010 [cit. 2019-02-07]. Diplomová práce. Univerzita Karlova. Vedoucí práce Barbara Köpplová. Dostupné online.

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Houf&oldid=22364638“