Otevřít hlavní menu

Jaroslav Šusta (* 11. května 1910 Čeladná) byl český spisovatel.

Jaroslav Šusta
Narození 11. května 1910 (109 let)
Čeladná
Povolání spisovatel
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Jaroslav Šusta, vlastním jménem Antonín Machander, PhDr., se narodil v roce 1910 v Čeladné. V letech 1943 až 1950 působil na 2. reálném gymnáziu Husovice Brno, v letech 1952 až 1953 a 1962 až do důchodu jako středoškolský profesor angličtiny, filosofie a španělštiny na jedenáctiletce, SVVŠ a posléze Gymnáziu Brno – Křenová 36. Podílel se na sborníku k výročí své školy (1967) a literárních sbornících jejích studentů Brk.

Sekerou do špalkuEditovat

Opomineme-li, vedle jiných pokusů, básničku otištěnou ve Studentském časopise a nepřijatou činohru pro děti,[1] pak se jeho literárním debutem se v roce 1941 stal román Sekerou do špalku. Próza je vystavěna na dramatickém střetu dvou tematických linií. První linii tvoří příběh řezníka a hostinského Miloslava Hnátka, druhou pak osudy rodiny jedné z jeho milenek, životem zkoušené Josefy Martinů. Hnátek představuje typ, který vše řeší jak ránou řeznické sekery do špalku a díky své sobecké bezohlednosti se vypracoval do pozice, z níž míní komandovat všechny ve svém dosahu. Ten se střetá s rodinou Martinů, která představuje to lepší v nás. Ve stejném protikladu se rozvíjí milostné hledání Josefina syna Karla a Hnátkovy dcery Kateřiny.

Kritika na próze nachází rysy magického realismu, který vychází z nazíracích pochodů kulturou ducha ještě nepříliš usměrněných, jaké jsou příznačné zvláště pro raný věk člověka. Román je živý také metodou tvůrčí. Je náročný, a přitom mladistvě nadlehčený, neustále prokládaný jemně nahozenými poznámkami spisovatele-konferenciéra,[2] jaké známe již od Laurence Sterna.

Šustovu řeč kritika shledala originálně obraznou s moravským akcentem, vidění je básnické a svěží, chybí mu epická vyrovnanost a obvyklý románový klid, což je dáno tím, že tento útvar je programově zaměřen, aby románem nebyl.[2]

Prózu lze podle kritiky číst nejen jako historii ochozského řezníka, je to lidská komedie ve své obecnosti a podstatnosti, je to kniha o lidech, křižovatkách jejich osudů, dobru a zlu, pravdě a lži, kráse a ošklivosti.[3]

Poslední milionářEditovat

V roce 1947 se Jaroslav Šusta přihlásil se svým druhým románem Poslední milionář.[4] Po slibném debutu, příznivě přijatém i Vladislavem Vančurou v Družstevní práci, přichází Šusta po válce ještě s druhým románem, který tentokrát zachycuje i širší reálné společenské souvislosti konkrétní doby, jež do předchozí prózy, vydané za okupace, být vtěleny nemohly. Na pozadí hrůz válečného času v českých zemích Šusta rozvíjí milostný příběh ne nepodobný ději Loupežníka Karla Čapka. Souboj otce Krytiny s nápadníkem jeho dcery Pepíčkem Šupitou, titulní postavou, šmelinářem, fanfarónem, odbojářem a posléze starostlivým otcem, předvádějí dva typy řešení, jimiž se lidské vyrovnává s nelidským v dusivé atmosféře protektorátu. Obě tyto cesty posléze vedou k poznání skutečných hodnot.

Šustovo specifické karikující vidění má podstatnou zásluhu na tom, že postavy pro nás nejsou ani kladné, ani záporné, tu jsou komické, tu tragické a teprve vyústění jejich hledání dává zaznít poválečným nadějím, které jsou zakotveny v kladném vývoji hlavních postav, jenž proběhl díky jejich válečné zkušenosti.

Šustův jazyk je tu opět obrazivý a vynalézavý, psychologicky výstižné dialogy svědčí o radosti z vyprávění budovaného před zraky čtenáře tak, jako tvoří pouliční umělci.

DíloEditovat

  • Sekerou do špalku. Praha: Družstevní práce, 1941. 220, [III] s. Živé knihy. A; sv. 195.
  • Poslední milionář. Brno: Mír, 1947. 323 s.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. ŠUSTA, Jaroslav. K Sekeře do špalku. Panorama 19, 1941, č. 10, s. 158, 1/12.
  2. a b jšk [Josef Š. Kvapil]. Český pokus o magický realismus. Lidové noviny 50, 1942, č. 454, příl. str. 2, 6/9.
  3. ŠNOBR, Jan. Šustova románová prvotina. Panorama 19, 1941, č. 10, s. 159, 1/12.
  4. ŠUSTA, Jaroslav. Poslední milionář. Brno: Mír, 1947. 323 s.

LiteraturaEditovat

  • GILL, Robert, ed. Pamětní sborník k 60. výročí střední školy Brno – Křenová: 1907–1967. Brno: [nákl. vl.], 1967. 100 s.
  • MACHANDER, Antonín – GILL, Robert. Za hlasem vlasti. Pamětní sborník k 60. výročí střední školy Brno – Křenová: 1907–1967. Brno: [nákl. vl.], 1967, s. 50–54.
  • PEŘICH, Leopold. Literární komedie. Řád 8, 1942, č. 9, str. 485, 23/11 1942.

Externí odkazyEditovat