Jaromír Hnilička
Jaromír Hnilička (11. února 1932 Bratislava – 7. prosince 2016 Brno) byl český trumpetista, hudební aranžér, skladatel, jazzový hudebník, hudební pedagog a od roku 1956 člen Orchestru Gustava Broma. Je vynálezcem hudebního nástroje hnilofonu, který byl představen v roce 1971.[1]
| Jaromír Hnilička | |
|---|---|
.jpg) Jaromír Hnilička (2011) | |
| Základní informace | |
| Narození | 11. února 1932 Bratislava, Československo |
| Úmrtí | 7. prosince 2016 (ve věku 84 let) Brno, Česko |
| Žánry | jazz |
| Povolání | trumpetista |
| Nástroje | trubka, hnilofon |
| Aktivní roky | 1956–2016 |
| Vydavatelé | Columbia Records Sony Music |
| Příbuzná témata | Orchestr Gustava Broma |
| Ocenění | Cena Svazu českých skladatelů a koncertních umělců (1982) Cena města Brna (2009) Artis Bohemiae Amicis (2012) Cena Jihomoravského kraje (2014) |
| Příbuzní | Přemysl Hnilička (synovec) |
| Sídlo | Lesná |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se v Bratislavě českým rodičům. V osmi letech se začal učit hrát na harfu a souběžně docházel na hodiny klavíru. Hniličkovi se záhy stěhovali do Jičína a v roce 1945 do Kroměříže, kam byl převelen jeho otec, který byl v důsledku své služby u americké jednotky v Itálii o necelé tři roky později vězněn a týrán. Po maturitě na kroměřížském gymnáziu v roce 1951 (jeho spolužákem byl dramaturg Miloš Smetana[2] a dalším jeho kroměřížským kamarádem byl „Smutný muž“ Jaroslav Válek)[3] chtěl studovat elektrotechniku, což mu tehdejší režim neumožnil. Jediná škola, kde mohl udělat přijímací zkoušky, byla Konzervatoř v Bratislavě. Přijímačky na klavír absolvoval úspěšně, ale pro velký počet uchazečů na tento nástroj mu byla nabídnuta trubka. V Bratislavě začal téměř ihned účinkovat s malou instrumentální skupinou; vrcholem jeho raných muzikantských snah bylo účinkování ve Slovenské filharmonii. V roce 1956 nastoupil do Orchestru Gustava Broma.[4] Delší dobu učil na Letní jazzové dílně ve Frýdlantu.
Dílo
editovatJeho nejslavnější skladbou je „Jazzová mše“, kterou složil koncem 60. let.[5] V roce 2012 uvedl v brněnském Besedním domě svou poslední velkou skladbu, Brněnskou suitu.[6]
Složil několik skladeb, které časem zlidověly nebo se staly velmi populárními – mj. je autorem hudby k písni „Pozdrav astronautovi“ (známá jako Dobrý den, majore Gagarine). Dne 22. 8. 1968 se zřekl autorských práv na tuto skladbu na protest proti okupaci.[6]
Uctění památky a zneuctění památky
editovatDne 15. června 2020 byla na bílovické louce U Buku, kam Jaromír Hnilička rád chodíval, odhalena Lavička Jaromíra Hniličky. Stalo se tak v den 80. výročí zahájení činnosti Orchestru Gustava Broma. Akci zorganizoval Ing. Vladimír Koudelka, účastnili se jí bývalí členové Bromova orchestru Tibor Lenský, Mojmír Bártek, Milan Kašuba, Helena Blehárová a hosté Laďa Kerndl, Felix Slováček a členové Hniličkovy rodiny.[7]
Pravděpodobně v první půlce února 2023 pietní lavička Jaromíra Hniličky zmizela – někdo ji ukradl. Lavička s četnými kovovými prvky, jež připomínaly trumpetu, nesla mj. nápis Toto je louka a lavička, kam chodil mistr Hnilička.[8]
Zajímavosti
editovatVe stati „Mezi experimentem a recesí“ uvádí Vladimír Strakoš, autor příspěvku „Cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky“: „Kolem roku 1968 z recese dohromady smontoval hornu kolegy Jana Kulíška z orchestru se svou trumpetou, a byl výsledkem nadšen. Objednal si tedy podle přesného plánu u firmy Lídl v Brně nástroj se šesti písty a čtyřmi korpusy. Jeden byl trumpetový, další hornový, klaxonový a poslední byla takzvaná zpátečka (korpus vyvedený za záda hráče).“ Jaromír Hnilička pojmenoval nástroj hnilofon a představil jej na Mezinárodním jazzovém festivalu v Praze (1971). „Teoretickou úvahou přišel Hnilička také na princip čtvrttónové trumpety. Stačilo přidat jeden ventil snižující tón o čtvrtinu a »nástroj hrající nejfalešněji na celém světě« byl hotov. Pavel Blatný byl touto odkrytou novou cestou tak fascinován, že napsal pro Hniličku „Studii pro čtvrttónovou trubku“ (1964), která získala ocenění v zahraničí a ještě v roce 1965 se dočkala provedení a nahrání orchestrem Gustava Broma s Jaromírem Hniličkou jako sólistou. Hnilička vzpomíná: »Potřeštěný vynález se dostal až do Ameriky, kde si známý trumpetista Don Ellis nechal postavit podobný exemplář a úspěšně děsil několik let své posluchače.«“[1]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b STRAKOŠ, Vladimír. Cesta do hlubin podivuhodného díla Jaromíra Hniličky. Zemřel autor známé jazzové mše. Harmonie: klasická hudba, jazz a world music [online]. 7. prosinec 2016 [cit. 19. 5. 2023]. ISSN 1210-8081. Dostupné z: https://www.casopisharmonie.cz/jazz/studakova-cesta-do-hlubin-podivuhodneho-dila-jaromira-hnilicky.html
- ↑ 120 let českého gymnázia v Kroměříži. Redakce Zdeňka Malcherová. Kroměříž: Sdružení rodičů a přátel gymnázia Kroměříž, 2002. 126 s.
- ↑ SUCHÝ, Ondřej. Známí – neznámí: VÁLEK Jaroslav (1932–1982) [online]. www semanovice cz (Oficiální stránky Ondřeje Suchého) [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
- ↑ Týdeník Kroměřížska 28.11.2017 Kroměřížská zastavení Jaromíra Hniličky
- ↑ Jaromír Hnilička: Jazzová mše (Ars Brunensis) [online]. NME magazine – First For Music News [cit. 2010-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ a b Jazzman Hnilička slaví osmdesátiny. Česká televize, Televizní studio Brno [online]. 28. 2. 2012 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ Slavnostní umístění lavičky Jaromíra Hniličky v den 80. výročí prvního vystoupení Orchestru Gustava Broma. Brno [online]. 15. června 2020 [cit. 2020-06-16]. Dostupné online.
- ↑ BLAŽKOVÁ. Magdaléna. Ukradli lavičku Jaromíra Hniličky z louky u Brna. Měla unikátní trumpetové prvky. Brněnský Deník.cz [online]. 9. 3. 2023 [cit. 19. 5. 2023]. Dostupné z: https://brnensky.denik.cz/zpravy_region/lavicka-jaromira-hnilicka-jzzman-zmizela-kradez-sobesice-brno-pocta-nova-kopie.html
Literatura
editovat- Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 198.
- MRVA, Jiří. Jaromír Hnilička. Poklona od Benny Goodmana. In: MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 4., rozš. a upr. vyd. [Kroměříž]: J. Mrva, 2013, s. 105–120. ISBN 978-80-260-5121-3 [v knize neuvedeno].
- MRVA, Jiří. Zlatá stopa. 3. dopl. a rozš. vyd. Kroměříž: POSPA – Jiří Pospíšil, 2000. 395 s. ISBN 80-238-6618-4.
- Osobnosti – Česko: Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 227.
- TOMEŠ, Josef a kol. Český biografický slovník XX. století. I. díl, A–J. Praha: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 470.
Externí odkazy
editovat- http://www.jardahnilicka.cz/ Archivováno 14. 10. 2013 na Wayback Machine. – Osobní stránky
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaromír Hnilička na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Hnilička
- Jaromír Hnilička v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Jaromír Hnilička na Kinoboxu
- Jaromír Hnilička – biografie [online]. Jaromír Hnilička [cit. 2013-05-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-29.
