Wikipedie

Jarmil Proněk

československý sportovní plavec

Jarmil Proněk (* 19. března 1966 Jihlava) je bývalý československý reprezentant v plavání a držitel národních rekordů.

Jarmil Proněk
Osobní údaje
Datum narození19. března 1966 (58 let)
Místo narozeníJihlava ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Sportovní údaje
KlubTJ Spartak Jihlava (1977-80)
TJ Rudá hvězda Brno (1980-86)
TJ Slavia Univerzita Brno (1986-92)
RezortSVS-M FMV (1980-86)
TrenéřiAntonín Stránský (Sp.)
Oldřich Háj (Sp.)
Bernard Kočař (RHB)
Jiří Povolný (Slavia)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylkraul
Účast na LOHbez účasti
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

.

Sportovní kariéra

editovat

Závodímu plavání se začal věnovat ve 12 letech ve sportovní třídě na ZDŠ E. Rošického v Jihlavě. Do konce letní sezóny 1980 závodil za jihlavský plavecký klub Spartak. Na podzim byl zařazen střediska vrcholového sportu mládeže ministerstva vnitra při Rudé hvězdě Brno, pod vedení trenéra Bernarda Kočaře.[1] Patřil k plavcům s vůbec nejrychlejší startovní reakcí. Přední světový plavec Marcel Géry, který byl sám znám vynikajícími starty o něm prohlásil: "Takový Proněk je, ale určitě rychlejší než já, u nás asi vůbec nejlepší."[2]

Mezi československou plaveckou špičkou se začal prosazovat od zimní sezóny 1982 v kratších kraulových disciplínách. Tisk jeho vystoupení na březnou zimním mistrovství republiky tituloval výrazem "téměř neuvěřitelný vzestup" – 100 m vz 53,40, 200 m vz 1:55,52.[3] Těmito výsledky si vysloužil pozvánku do seniorské reprezentace. V květnu se poprvé účastnil soustředění v arménském vysokohorském středisku Cachkadzor.[4]

V letní sezóně začal 1982 výkonnostně stagnoval. Červencové letní mistrovství Evropy pro něho skončilo zklamáním.[5] Ani další roky nebyly v tomto směru lepší. Na své dříve nejperspektivnější trati 200 m volný způsob plaval stabilně časy kolem 116 vteřin (1:56 min). Navíc až příliš často vlivem nervozity nezvládal ranní rozplavby, v odpoledním B-finále potom zaplaval čas, kterým by v A-finále bral stupně vítězů. V olympijském roce 1984 patřil do širšího výběru československé reprezentace, ale jeho účast na olympijských hrách v Los Angeles byla podmíněna nominací štafety na 4×100 m nebo 4×200 m. Jeho osobní rekordy (100 m vz 53,10, 200 m vz 1:55,29) nesplňovaly tehdejší přísná kritéria pro individuální nominaci.

V srpnu 1984 startoval na závodě Družba 84 v Moskvě, který byl pro sportovce z východního bloku kompenzací za ztracené olympijské hry.[6] V závodě na 200 volný způsob nepostoupil časem 1:56,88 z rozplaveb.[7] Ve štafetě 4×100 m volný způsob plaval první úsek. Štafeta měla podle prognóz bojovat o třetí místo se štafetou Bulharska. První úsek plaval za 53,70 a předával na čtvrtém místě zhruba metr za třetím Bulharskem. Na druhém úsek však jeho klubový kolega Petr Kladiva bulharskou štafetu dohnal a ostatní dva členové Josef Hladký a Marcel Géry rozhodli o třetím místě v novém československém rekordu 3:27,31.[8]

V roce 1985 jeho stagnace výkonnosti pokračovala. Na většinu mezistátních utkání byl nominován pouze v roli náhradníka. Nekvalifikoval se na srpnové mistrovství Evropy do bulharské Sofie. Po výbuchu na letním mistrovství republiky v roce 1986, když se na 100 m volný způsob nedostal časem 54,54 do A-finále, s ním po letní sezóně neprodloužili v SVS ministerstva vnitra spolupráci.[9] Trenér Bernard Kočař jeho odchod komentoval slovy: "Věděl jsem, že pouze psychická brzda mu znemožňuje stát se velkou sportovní osobností. Byl jsem s ním u psychologa v Praze, rozhovory s rodiči nebraly konce, no on na to měl, aby plaval stovku za 51 sekund, 200 m za 1:51..."[10]

Od zimní sezóny 1987 začal trénovat s Jiřím Povolným v plaveckém oddíle při Univerzitě Brno. V skromnějších podmínkách malého univerzitního klubu se soustředil na nejkratší sprinty. Na únorovém zimním mistrovství republiky byl nejprve aktérem bizarního závodu na 50 m volný způsob, když třikrát dopoledne, ve finále a v opakovaném finále nesepla elektronická časomíra a se svým bývalým rivalem z RH Petrem Kladivou prohrál o konečky prstů v ručně měřeném čase 23,5 (rekord ČSSR 23,62).[11] Na 100 m volný způsob se dostal výrazně pod 53 sekund v novém osobním rekordu 52,27.[12] V červnu na letním mistrovství republiky doma v Brně překonal ve finále na 50 m volný způsob časem 23,49 československý rekord.[13] Po mistrovství se novináři ptali jeho nového trenéra Jiřího Povoleného, co s ním za těch pár měsíců provedl. Povolného reakce byla objektivní "jeho výsledky jsou podloženy jeho dřívější prací v SVS, ví co si odnesl od trenéra Kočaře. Je to zvláštní kluk, závodí nějak jinak než dřív. Ty rychlé letošní časy jsou otázka psychiky."[14] Na nominaci pro srpnové mistrovství Evropy ve Štrasburku však nedosáhl – čas nad 52 sekund na 100 m volný způsob a nevypočitatelná padesátka se zdála být asi po právu nedostačující pro vzornou reprezentaci. Novináře však udivila jeho neúčast na červencové univerziádě v Záhřebu, kde bylo v jeho silách postoupit do A-finále.[15]

V olympijském roce 1988 se projevilo omezení tréninkovém procesu. Ještě v dubnu ho šéftrenér reprezentace Jan Vokatý bral za adepta pro olympijskou nominace, čekal jestli se mu povede pokořit hranici 52 sekund na 100 m volný způsob a přiblížit se k 50 sekundám.[16] Na červencovém letním mistrovství republiky měl poslední šanci porvat se o nominaci na olympijské hry. Na 50 m volný způsob skončil na třetím místě v čase 24,14[17] a na 100 m volný způsob až čtvrtý v čase 52,94..[18]

Od roku 1989 si nadále udržoval pozici předního československého plaveckého sprintera. Sportovní kariéru ukončil v olympijském roce 1992.

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Československý sport. 1982-3-25, s. 5. ISSN 0323-1224. 
  2. ↑ Československý sport. 1986-3-29, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  3. ↑ Československý sport. 1982-3-22, s. 5. ISSN 0323-1224. 
  4. ↑ Československý sport. 1982-6-1, s. 7. ISSN 0323-1224. 
  5. ↑ Československý sport. 1982-7-29, s. 5. ISSN 0323-1224. 
  6. ↑ Československý sport. 1984-8-17, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  7. ↑ Československý sport. 1984-8-20, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  8. ↑ Československý sport. 1984-8-24, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  9. ↑ Československý sport. 1986-6-19, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  10. ↑ Štart č. 32 /1987. 1987-6-22, s. 19. ISSN 0139-7052. 
  11. ↑ Československý sport. 1987-2-21, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  12. ↑ Československý sport. 1987-2-23, s. 4. ISSN 0323-1224. 
  13. ↑ Československý sport. 1987-6-12, s. 1, 7. ISSN 0323-1224. 
  14. ↑ Československý sport. 1987-6-18, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  15. ↑ Československý sport. 1987-7-21, s. 2. ISSN 0323-1224. 
  16. ↑ Československý sport. 1988-4-20, s. 5. ISSN 0323-1224. 
  17. ↑ Československý sport. 1988-7-22, s. 8. ISSN 0323-1224. 
  18. ↑ Československý sport. 1988-7-25, s. 4. ISSN 0323-1224. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jarmil_Proněk&oldid=24048823“