Jansův kříž

drobná sakrální památka v obci Suchý Důl

Jansův kříž je drobná sakrální památka na území obce Suchý Důl (okres Náchod v Královéhradeckém kraji) u cesty Trhovice do obce Slavný.

Jansův kříž
Základní údaje
Rok vzniku1791, 1847
Popis
Materiálpískovec
Umístění
UmístěníSuchý Důl
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Jansův kříž
Jansův kříž
Jansův kříž
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Na tomto místě stával v minulosti dřevěný kříž. V roce 1791 zde nechal postavit kamenný kříž sedlák Jan Jansa. Podle Soupisu sakrálních objektů v polické farnosti z roku 1837 byl pod Ukřižovaným reliéf Panny Marie s nápisem "Marya Matko bolestna oroduj za nás."[1]

V roce 1847 zhotovil dnešní kříž Filip Klemt (1783-1851), kameník a rychtář v Suchém Dole čp. 1 na objednávku Josefa Jansy, sedláka v Suchém Dole čp. 19, který byl synem sedláka Jana Jansy a jeho manželky Kateřiny.[2]

Během komunistické vlády a družstevního hospodářství byl kříž poškozen zemědělskou technikou.

Na přední straně soklu je dole zobrazen beránek Boží. Vedle něho je vpravo reliéf dvou klasů[3], podle jiného popisu dvě palmové ratolesti[4] (beránek a palmové ratolesti jsou symboly Kristova mučednictví)[5]. Vlevo dnes již málo zřetelný reliéf, který údajně zobrazuje hada který se ovíjí okolo vinné révy[3], podle jiného popisu snítka růží[4]. Nad beránkem je na soklu reliéf Panny Marie Bolestné.

Na pravém boku soklu je reliéf svatého Josefa. Pod ním jsou nápisy: "S. Jozef" a níže: "Pozorugte a wizte gestli gest bolest gako bolest má."

Na levém boku soklu je reliéf svaté Kateřiny Alexandrijské. Pod ním jsou nápisy: "S. Katarina.", pod tím text: "Ty Beránek Boží kterýž sjímá hříchy světa."

Všechny nápisy jsou provedeny novogotickou minuskulou.[3]

Na zadní straně soklu je nápis: "Nákladem Jozefa Jansy 1847."[p 1]

Pod křížem je motiv lebky na pozadí imitujícím kameny. Nad ním je vlastní krucifix.

Galerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. V literatuře uváděn letopočet 1817, který je ale chybný, viz fotografie.

Reference

editovat
  1. Soupis sakrálních objektů polické farnosti sepsaný v roce 1837, SOA Zámrsk, f. VS Police nad Metují 1568–1948, inv. 701, kart. 42.
  2. KOHL, Jiří. Soukromý fond pana Jiřího Kohla, kronikáře farnosti Police nad Metují,. [s.l.]: Jiří Kohl 
  3. a b c LANTOVÁ, Kristýna. Smírčí kříže, boží muka a jiné kamenné kříže v mikroregionu Policko. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-24]. 141 s. bakalářská. Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Věra Němečková,. s. 67. Dostupné online.
  4. a b KUDLÁČKOVÁ, Eva. Drobné sakrální plastiky na Policku. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-23]. 191 s. diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Bogusław Czechowicz. s. 126. Dostupné online.
  5. CHMELAŘ, Radek. Svátky jara - pojetí Velikonoc v České republice a ve světě. Brno, 2008 [cit. 2019-04-28]. Magisterská práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Radovan Rybář. s. kap. 6.1. Dostupné online.

Literatura

editovat
  • KOHL, Jiří. Cesta ke Slavnému zvaná „Trhovice“. In: Slavný : historie a současnost. Suchý Důl: Obec Suchý Důl, 2003. ISBN 80-239-1859-1. S. 42.
  • KUDLÁČKOVÁ, Eva. Drobné sakrální plastiky na Policku. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-23]. 191 s. diplomová. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Bogusław Czechowicz. s. 126. Dostupné online.
  • LANTOVÁ, Kristýna. Smírčí kříže, boží muka a jiné kamenné kříže v mikroregionu Policko. Hradec Králové, 2015 [cit. 2019-04-24]. 141 s. bakalářská. Univerzita Hradec Králové Filozofická fakulta Katedra pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce Věra Němečková,. s. 67. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat