Jana Osbornová-Kosinová
Jana Osbornová-Kosinová roz. Kučerová (23. března 1937 – 19. prosince 2016) byla česká vědkyně rostlinná ekoložka a geobotanička.
| RNDr. Jana Osbornová-Kosinová, CSc. | |
|---|---|
| Narození | 23. března 1937 Praha  Československo |
| Úmrtí | 19. prosince 2016 (ve věku 79 let) Praha Česko |
| Obor | Geobotanika |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život a vědecká dráha
editovatJana Osbornová-Kosinová prožila většinu svého života v Podskalí v Praze, kam se přistěhovala ve třech letech. V roce 1960 nastoupila po studiích na geobotanické oddělení Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Její otec byl přesvědčený komunista a příslušník lidových milicí, Jana byla na počátku 60. let také členkou KSČ. Ještě před rokem 1968 ze strany však vystoupila. Její zásluhou přežilo geobotanické oddělení útlaky režimu v 80. letech pod vedením R. Hendrycha. Po roce 1989 Jana Osbornová pracovala na katedře pod vedením Jiřiny Slavíkové.[1]
Jana Osbornová se ve vědecké činnosti věnovala především synantropní vegetaci. Zahraniční zkušenosti získala v druhé polovině 60. let v Egyptě a na Blízkém východě. V egyptské Káhiře navázala blízké přátelství s profesorkou Vivi Täckholmovou, autorkou studií o flóře Egypta.[2] Se svým druhým manželem, zoologem Dale Osbornem se seznámila také v Egyptě a publikovali spolu v roce 1998 knihu The Mammals of Ancient Egypt[3] shrnující všechny známé kresby a skalní rytiny savců z pravěkého Egypta. Za své celoživotní působení na Univerzitě Karlově jí byla děkanem fakulty v roce 2005 ve Velké aule Karolina udělena medaile Přírodovědecké fakulty.
Soukromý život Jany Osbornové byl nelehký. Dlouhodobě se starala o svou těžce nemocnou mladší sestru. Po rozchodu se svým prvním manželem musela sama vychovávat syna. Věnovala se péči o svoji matku, která se dožila vysokého věku. Její druhý manžel s ní žil až do své smrti v Česku v Podskalí.
Podskalí
editovatPo r. 1989 se Jana Osbornová jako lokální patriotka věnovala s nadšením veřejné činnosti ve spolku Vltavan v Podskalí.[4] Z té doby také pochází její vzpomínková knížka Pražské Podskalí dvacátého století[5]. Od mládí žila v Ladově ulici č. 7, ve stejném domě jako Jaroslav Heyrovský. V roce 1999 se zúčastnila odhalení pamětní desky na domě, která připomíná pobyt akademika Heyrovského. Jana Osbornová iniciovala realizaci pamětní desky (2005) u příležitosti 150. výročí vydání Babičky od Boženy Němcové, která se v říjnu 1854 přestěhovala z Ječné ulice č. 516 do tehdejší ulice Pod Emauzy č. 1378 - dnešní Vyšehradská 45.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Živa – Vzpomínka na botaničku a univerzitní učitelku Janu Osbornovou (Adéla Pokorná, Sylvie Pecháčková, Pavel Kovář). ziva.avcr.cz [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Zprávy Čes. Bot. Společ.. Zprávy Čes. Bot. Společ. [online]. Česká Botanická Společnost, 2017 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ OSBORN, Dale J; OSBORNOVÁ, Jana. Mammals of Ancient Egypt. [s.l.]: Aris & Phillips, 1998. 224 s. ISBN 978-0856685101.
- ↑ N, Ladova 7 12000 Praha 2 Česká republika 50° 4' 12 0792"; MAPY, 14° 24' 59 382" EZobrazit na mapě: Google. Jana Osbornová. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2021-01-29 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ OSBORNOVÁ, Jana. Pražské Podskalí dvacátého století. Praha: Schola ludus - Pragensia, 2004. 75 s. ISBN 80-902505-3-X.
