Jan Vávra (fotograf)

český fotograf (1953–)

Jan Vávra (* 16. února 1953 Praha) je český umělecký fotograf se zaměřením na inscenovanou konceptuální fotografii, představitel tzv. neopiktorialismu.

Jan Vávra
JanVavra.JPG
Narození 16. února 1953 (67 let) nebo 1953 (66–67 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a díloEditovat

Vystudoval Institut výtvarné fotografie v Opavě. Od roku 2001 působí jako pedagog na Vyšší odborné filmové škole v Písku a vede fotografický seminář, později též i na Filmové akademii Miroslava Ondříčka. Od roku 2005 je externím pedagogem na Vyšší odborné umělecko-průmyslové škole tamtéž.

Od roku 1993 pořádá vlastní autorské výstavy se zaměřením na inscenovanou fotografii. V letech 1994–6 se věnoval intenzívně fotografování předmětů a zátiší, vznikl cyklus fotografií „Nalezené věci“, kde autor usiloval o nové pojetí prostoru, využíval různé techniky (kresby světelnou tužkou), budoval objekty, které fotografoval a okamžitě po expozici demontoval, experimentoval v noční krajině, používal doplňkových světelných zdrojů, časové expozice apod. Do výsledných fotografií často zasahuje nejrůznějšími technikami; v tomto období byly výsledkem jeho snah fotografie-objekty, v nichž usiloval o nalezení a ztvárnění zcela nového pojetí prostoru a jeho funkce.

Je autorem grafického zpracování bookletů alb některých významných hudebníků, např. Romana Dragouna (Progres 2, Futurum, Stromboli), saxofonisty Ivana Myslikovjana a pražského skladatele a multiinstrumentalisty Ravena. Je autorem předloh k designu kompletu alb skladatele Vladimíra Hirsche "The Assent to Paradoxon", vydaného v roce 2010 italským labelem Ars Benevola Mater. Na svém kontě má i čtyři obaly alb textaře Milana Prince ( Tabula rasa? 2013, Smrti má 2015, Pozdní hodina a Marion a Damiel, obě 2018).

Ve svých fotografiích se zaměřoval na krajinářské motivy a nalezená zátiší, později fotografoval hlavně portréty (mnohokrát portrétoval významného popartového teoretika a básníka M. Zahrádcu) a akty, od roku 1986 se věnuje zejména tvorbě symbolicky pojatých inscenovaných snímků, v nichž nápaditě používá montáže více negativů, kresby světlem, zásahy do pozitivů, tónování a kolorování. Tyto práce patří do tzv. proudu neopiktorialismu, vynikají invenčností a technickým mistrovstvím.

VýstavyEditovat

Výběr z výstavní činnosti:

  • Národní muzeum fotografie, stálá výstava
  • Významnější autorské výstavy: Praha 1988, Písek 1994, Písek 1996, České Budějovice 2003, Rakousko 2003 ad.
  • Kompilační výstavy: České Budějovice 1986, Praha 1988, Aue (Německo) 1988, Hamburg (Německo) 1989, Amsterdam (Nizozemsko) 1989, Kaunas (Litva) 1989

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat