Wikipedie

James Oatway

jihoafrický fotožurnalista

James Oatway (* 1978) je jihoafrický fotožurnalista. Do roku 2016 byl hlavním fotografem novin Sunday Times. Jeho práce se zaměřuje především na politická a sociální témata v Africe, migraci a lidi postižené konflikty.

James Oatway
Narození1978 (45–46 let)
Povolánífotoreportér, válečný fotograf a fotograf
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vzdělání editovat

Oatway vystudoval žurnalistiku na Rhodes University v Grahamstownu v Jihoafrické republice s bakalářským titulem.[1]

Dílo editovat

James Oatway se proslavil především fotografiemi, které pořídil v roce 2015 o zabití Emmanuela Sitholeho během xenofobie v Jihoafrické republice.[2] Oatwayova práce byla publikována v Sunday Times[3] The Guardian,[4] The New York Times,[5] Time,[2] Science magazine [6] Harper's Magazine[7] a různých dalších publikacích po celém světě. Zabýval se konfliktem v Demokratické republice Kongo[8] a Středoafrické republice; [9] válce v Afghánistánu[10] nebo zemětřesení na Haiti v roce 2010.[11] Oatway je členem obrazové agentury Panos.

Fotografie Emmanuela Sitholea editovat

Dne 18. dubna 2015 byl Oatway na úkolu pro Sunday Times o xenofobním násilí v Alexandra Township v Johannesburgu, když vyfotografoval skupinu jihoafrických mužů, jak bili a bodali mosambického obchodníka Emmanuela Sitholeho. Oatway a jeho kolega, reportér Beauregard Tromp, vzali Sithole na nedalekou kliniku, ale bylo jim řečeno, že žádní lékaři nemají službu.[12] Poté odvezli Sithola do nemocnice Edenvale, kde krátce po příjezdu zemřel.

Fotografie byly následující den zveřejněny na titulní stránce Sunday Times a vyvolaly pobouření v celém regionu.[13] Jihoafrické národní obranné síly (SANDF) byly následujícího dne nasazeny do Alexandry ve snaze potlačit násilí.[14] Jihoafrický prezident Jacob Zuma řekl, že snímky jsou „nevlastenecké“ a „vypadají v Jihoafrické republice špatně“.[15] Čtyři muži byli zatčeni a tři muži byli usvědčeni ze Sitholeovy vraždy. Mthintha Bhengu byl odsouzen k 17 letům vězení; Sifundo Mzimela byl odsouzen k 10 letům vězení a další mladík byl propuštěn s podmíněným trestem.[16] Při vynesení rozsudku soudce Lucas Van der Schyff řekl: "Tento konkrétní soudní proces s vraždou upoutal pozornost celé země, protože byl zachycen fotografickou kamerou. Byli jsme nuceni být svědky tohoto příšerného útoku. Při pohledu na fotografie jsme byli nuceni sdílet jeho bolest, když ležel v bahně a prosil o milost.“[17]

Kontroverze editovat

James Oatway byl velmi kritizován za to, že nezasáhl, aby zachránil Emmanuelu Sitholeovi život. Oatway pro TIME řekl: "Nelituji toho, že jsem ty fotky pořídil," dodal: "Myslím, že moje přítomnost je rozptýlila a odradila."[2] V reakci na kritiku zveřejnění obrázků řekl: „Není snadné se na to dívat a chápu, že to některé lidi může urazit, ale lidé musí opravdu vědět, co se děje, a lidé musí vidět tu brutalitu. a vulgárnost toho, co se děje, takže nelituji, že je to na titulní straně."[18] Oatway napsal článek o své zkušenosti s incidentem, který byl publikován v Sunday Times.[19] Podle Oatwaye litoval pouze toho, že nebyl schopen dostat Sithola do nemocnice včas, aby mu zachránil život.[2]

Greg Marinovich, fotograf oceněný Pulitzerovou cenou a autor The Bang-Bang Club obhajoval Oatwayovy činy. Napsal: "Spal by Oatway lépe, kdyby byl schopen zachránit Sithola? Odpověď je jistě ano, ale povinností fotografa bylo zachytit tyto spalující snímky a doufat, že společnost bude jednat."[20]

V roce 2010 byl Oatway na Haiti a pokrýval následky ničivého zemětřesení, které zasáhlo karibskou zemi. Byl jedním ze skupiny fotografů, kteří fotografovali smrt Fabienny Cherismaové, patnáctileté dívky, která byla údajně zastřelena policií během nepokojů, které se zmocnily Port-au-Prince.[21][11] Oatwayovy snímky mrtvé Cherismaové se objevily v portfoliu, které bylo oceněno „Award of Excellence“ v soutěži Pictures of the Year International Awards (POYi).[22] Oatway a další fotografové byli kritizováni za to, že jednali nelidským způsobem a těžili ze smrti Cherismaové.[23][24]

Ocenění editovat

  • 2008: Cena Abdula Shariffa (na památku fotografů, kteří přišli o život při plnění povinností).
  • 2009: Pictures of the Year International (POYi) – Award of Excellence: Newspaper News Picture Story.[25]
  • 2010: Prix Bayeux-Calvados - finalista.[26]
  • 2010: Sony Profoto Awards: News Image of the Year.[27]

2011: Pictures of the Year International (POYi) - Award of Excellence: Multimedia Project (Impact 2010).[22]

  • 2011: Pictures of the Year International (POYi) – Award of Excellence: Multimedia Project (Impact 2010).[28]
  • 2011: Cena novináře roku Vodacom - vítěz fotografie Středního regionu.[28]
  • 2013: Pictures of the Year International (POYi) - 2. místo: Novinářský fotograf roku.[29]
  • 2013: Pictures of the Year International (POYi) – 2. místo: Newspaper News Picture Story.[8]
  • 2014: Novinářské ceny Standard Bank Sikuvile: Finalista-News Photography.[30]
  • 2015: Vodacom novinář roku - celkový národní vítěz (Jihoafrická republika).[31]
  • 2015: Cena novináře roku Vodacom – Národní vítěz fotografie.[31]
  • 2016: CNN Multichoice African Journalist of the Year Awards 2016 – vítěz: Mohamed Amin Photojournalism Award.[32]
  • 2016: Standard Bank Sikuvile Journalism Awards – vítěz: Jihoafrický příběh roku[33]
  • 2016: Standard Bank Sikuvile Journalism Awards – vítěz: News Photography[33]
  • 2018: Cena Visa d'or Région of Occitanie / Pyrénées-Méditerranée Feature (Visa Pour l'Image, Perpignan, Francie)

Vyznamenání editovat

V roce 2018 byla práce Jamese Oatwaye o nechvalně známé vystěhovací síle „Red Ants“ v Jihoafrické republice oceněna prestižní cenou Visa d'or Feature Award na mezinárodním festivalu fotožurnalistiky Visa pour l'Image ve francouzském Perpignanu.[34]

V roce 2015 byl v porotě pro zpravodajskou divizi mezinárodních cen Pictures of the Year pořádané na University of Missouri's School of Journalism.[34]

V roce 2013 byl vybrán jako držitel grantu Taco Kuiper.[35][36]

Umístil se na druhém místě v 71. ročníku mezinárodní soutěže Pictures of the Year Awards „Newspaper Photographer of the Year“.[29] V roce 2016 byl držitelem ceny Mohameda Amina Photojournalism Award na prestižních CNN Multichoice African Journalism Awards.[37]

Výstavy editovat

  • 2016: Enemies and Friends, National Arts Festival, Grahamstown, Jihoafrická republika.[38]
  • 2018: Les Fourmis Rouges/The Red Ants – Visa Pour l'Image, Perpignan, Francie.[39]
  • 2018: Killing the Other (s Alonem Skuy), Johannesburg Centrum holocaustu a genocidy, Johannesburg, Jihoafrická republika.[40]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku James Oatway na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Rhodes University [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-06. 
  2. ↑ a b c d Behind the Photos of a Brutal Killing in South Africa [online]. 23 April 2015. Dostupné online. 
  3. ↑ Bands of killers spread terror in DRC [online]. Dostupné online. 
  4. ↑ BURKE, Jason. Soweto uprising 40 years on: The image that shocked the world. The Guardian. 2016-06-16. Dostupné online. 
  5. ↑ GEVISSER, Mark. Opinion | A Seismic Shock for Jacob Zuma. The New York Times. 2016-08-09. Dostupné online. 
  6. ↑ COHEN, Jon. South Africa's bid to end AIDS. Science. 2016-06-24, s. 18–21. Dostupné online. DOI 10.1126/science.353.6294.18. PMID 27365434. Bibcode 2016Sci...353...18C. 
  7. ↑ POGUE, James. The Myth of White Genocide. Harper's Magazine. March 2019. Dostupné online. 
  8. ↑ a b Second Place | News Picture Story - Newspaper [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ SA soldiers carved us up, say rebels [online]. Times Live, 2014-03-04. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-16. 
  10. ↑ Life Force Magazine [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Photographing Fabienne: Part Ten – Interview with James Oatway [online]. 2010-03-19. Dostupné online. 
  12. ↑ The brutal death of Emmanuel Sithole [online]. Dostupné online. 
  13. ↑ Emmanuel Sithole was a good person - family [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Xenophobia: SA Army deployed in Alexandra, Durban [online]. 2015-04-21. Dostupné online. 
  15. ↑ BusinessLIVE [online]. Dostupné online. 
  16. ↑ Sithole killers sentenced to between 10 and 17 years behind bars [online]. February 2016. Dostupné online. 
  17. ↑ Emmanuel Sithole's killers jailed [online]. February 2016. Dostupné online. 
  18. ↑ Photographer James Oatway defends pictures of murdered Mozambican Emmanuel Sithole [online]. 2015-04-20. Dostupné online. 
  19. ↑ Emmanuel Sithole: Chronicle of a killing in cold blood [online]. Dostupné online. 
  20. ↑ A South African murder through the lens | Politics | al Jazeera [online]. Dostupné online. 
  21. ↑ CARROLL, Rory. Haiti looting horror: Girl shot dead by police for taking paintings. The Guardian. 2010-01-20. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Award of Excellence | Feature Story - Impact 2010 [online]. Dostupné online. 
  23. ↑ This is 15-year-old Fabienne Cherisma, shot dead by a policeman after looting three picture frames. [online]. COLORS Magazine. Dostupné online. 
  24. ↑ Brouhaha in Sweden following Award to Paul Hansen for his Image of Fabienne Cherisma [online]. 2011-03-23. Dostupné online. 
  25. ↑ Award of Excellence | Newspaper News Picture Story [online]. Dostupné online. 
  26. ↑ JAMES OATWAY bio [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-24. 
  27. ↑ PhotoComment Issue 14 [online]. Dostupné online. 
  28. ↑ a b More Vodacom Journalist of the Year regional winners [online]. Dostupné online. 
  29. ↑ a b Second Place | Photographer of the Year - Newspaper [online]. Dostupné online. 
  30. ↑ PDMSA announces the 2014 Standard Bank Sikuvile Journalism Award winners [online]. PD Media, 2014-05-21. Dostupné online. 
  31. ↑ a b Vodacom Now! [online]. Dostupné online. 
  32. ↑ Asha Ahmed Mwilu & Rashid Idi named CNN Multichoice African Journalists 2016 [online]. Dostupné online. 
  33. ↑ a b Winners announced for 2016 Standard Bank Sikuvile Awards [online]. Dostupné online. 
  34. ↑ a b Visa d'or Awards (Feature / Paris Match News / Daily Press) [online]. Dostupné online. 
  35. ↑ Pictures of the Year International [online]. Dostupné online. 
  36. ↑ Previous Grantees | Journalism.co.za [online]. [cit. 2016-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-15. 
  37. ↑ CNN Journalist Award: 2016 [online]. [cit. 2017-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-01-16. 
  38. ↑ Enemies and Friends: Documenting African Conflict [online]. 2016-07-02. Dostupné online. 
  39. ↑ James Oatway [online]. Dostupné online. 
  40. ↑ PHOTOGRAPHIC EXHIBITION: Xenophobia chooses random targets every day [online]. 16 May 2018. Dostupné online. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=James_Oatway&oldid=23766107“