Jaderná elektrárna Sü-ta-pao
Jaderná elektrárna Sü-ta-pao (čínsky v českém přepisu Sü-ta-pao che-tien-čan, pchin-jinem Xúdàbǎo hédiànzhàn, znaky 徐大堡核电站) je jaderná elektrárna ve výstavbě v Číně, která se nachází poblíž vesnice Sü-ta-pao v městském okrese Sing-čcheng v provincii Liao-tung na severovýchodě Číny.
| Jaderná elektrárna Sü-ta-pao | |
|---|---|
 | |
| Stát |  Čína |
| Umístění | Sing-čcheng |
| Stav | Ve výstavbě |
| Začátek výstavby | 29. 7. 2021 |
| Dokončení | (2028) |
| Plánovaná životnost | minimálně 60 let |
| Vlastník | CNNC |
| Zhotovitel | CNNC, Atomstrojexport |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 0 |
| Plánované reaktory | VVER-1200, CAP1000, Hualong One |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Plánovaný výkon | 4400 MW, poté 6400 MW |
| Souřadnice | 40°21′4,87″ s. š., 120°32′47,55″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie a technické informaceEditovat
PočátkyEditovat
V březnu 1984 vydala ústřední vláda první plánovací povolení pro výstavbu nových jaderných elektráren v provinciích Liaonung a Jiangsu, které měly být realizovány v rámci sedmého pětiletého plánu. V roce 1989 byla označena dvě místa, Sü-ta-pao a Wangfangdian (nyní lokalita jaderné elektrárny Hongyanhe).[1] Přestože Sü-ta-pao bylo pouze alternativním místem, spekulovalo se, že by tam mohla být postavena jaderná elektrárna dodaná Sovětským svazem. [2]
V roce 1992 však bylo rozhodnuto upřednostnit Wangfangdian a později byl projekt přesunut do konečného umístění v Tianwanu realizovaného Rusy.[3] V říjnu 2007 China National Nuclear Company obnovila plánování nové jaderné elektrárny v lokalitě Sü-ta-pao. Bylo plánováno šest reaktorů AP1000, každý s výkonem kolem 1000 MW. Odhadovaná cena celého zařízení byla 90 miliard juanů nebo 15 miliard amerických dolarů. První dva bloky měly stát celkem čtyři miliardy amerických dolarů.
V listopadu 2009 byly na místě zahájeny první přípravné práce. V lednu 2010 bylo vydáno stavební povolení k zahájení stavby nejdříve v září 2011. Místo bylo schváleno 10. prosince 2010. Po haváriích reaktoru Fukušima-Daiichi byl projekt odložen na neurčito. Vzhledem k zpoždění čínských vnitrozemských jaderných elektráren by Sü-ta-pao byl dalším projektem vybaveným AP1000 na pobřeží. Bylo proto rozhodnuto převézt již vyrobené zařízení pro jadernou elektrárnu Taohuajiang do Sü-ta-pao a nainstalovat je tam. Závod Taohuajiang by však měl být čínským standardním modelem CAP1000, variantou AP1000, proto lze předpokládat, že Sü-ta-pao bude tímto modelem vybaven.
První fázeEditovat
Dne 14. dubna 2014 schválila Národní správa jaderné bezpečnosti výstavbu prvních dvou bloků zařízení. Ocelové kontejnmenty pro dva bloky byly uvedeny do výroby již v červenci 2013.
Druhá fázeEditovat
Dne 8. června 2018 Rusko a Čína podepsaly několik dohod v oblasti jaderné energetiky. Kromě výstavby dvou VVER-1200/491 pro bloky 7 a 8 jaderné elektrárny Tianwan měly být dva stejné bloky použity pro bloky 3 a 4 jaderné elektrárny Sü-ta-pao. Uvedení do provozu je naplánováno na rok 2028. [4]
Výstavba druhé fázeEditovat
28. července 2021 byla zahájena stavba Sü-ta-pao 3 a následně 19. května 2022 Sü-ta-pao 4. Oba bloky budou disponovat reaktory VVER-1200/491. Jaderný ostrov dodá Rosatom, přičemž turbíny a generátory dodají čínské firmy.[5]
Třetí fázeEditovat
V roce 2022 bylo rozhodnuto postavit jako třetí fázi elektrárny dva bloky Hualong One, místo původních AP1000, později CAP1000. Je to z toho důvodu, že Hualong One (HPR-1000) se stal novým typizovaným jaderným blokem v Číně a nahradil tak CAP1000 a CPR-1000.[6]
Informace o reaktorechEditovat
| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Sü-ta-pao-1 | CAP1000 | 1157 MW | 1251 MW | Plánováno | |||
| Sü-ta-pao-2 | CAP1000 | 1157 MW | 1251 MW | Plánováno | |||
| Sü-ta-pao-3 | VVER-1200/491 | 1200 MW | 1274 MW | 28. 7. 2021 | 2027 | 2027 | |
| Sü-ta-pao-4 | VVER-1200/491 | 1200 MW | 1274 MW | 19. 5. 2022 | 2028 | 2028 | |
| Sü-ta-pao-5 | Hualong One | - | - | ? | |||
| Sü-ta-pao-6 | Hualong One | - | - | ? | |||
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
V tomto článku je použit text článku Kernkraftwerk Xudabao na Nucleopedii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Xudabao Nuclear Power Plant na anglické Wikipedii.
- ↑ E Ying Zhong zhi wu di li xue, zhi wu sheng tai xue, di zhi wu xue ming ci. [s.l.]: Ke xue chu ban she Dostupné online.
- ↑ Announcement. Government Publications Review. 1989-11, roč. 16, čís. 6, s. 683. Dostupné online [cit. 2022-11-13]. ISSN 0277-9390. DOI 10.1016/0277-9390(89)90110-6.
- ↑ FROHMÜLLER, H. Diskussion zu den Vorträgen Seite 413 bis 429 Prostatakarzinom. Hormone im Serum. Berlin, Heidelberg: Springer Berlin Heidelberg Dostupné online. ISBN 978-3-540-11017-0, ISBN 978-3-642-81706-9. S. 430–433.
- ↑ AtomStroyExport unveils schedule for China projects : New Nuclear - World Nuclear News. www.world-nuclear-news.org [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Construction begins of Xudabao 3 - Nuclear Engineering International. www.neimagazine.com [online]. [cit. 2022-02-18]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2022-10-16 [cit. 2022-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-16.