Jacko Ostapčuk
Jacko Ostapčuk, cyrilicí Яцко Остапчук, též Jacko Ostapczuk (4. ledna[1] nebo 4. srpna 1873[2] Nyžči Lubjanky[2][1] – 30. ledna 1959[1][3] Užhorod[3]), byl rakouský politik ukrajinské (rusínské) národnosti z Haliče, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, v meziválečném období politický činný na Podkarpatské Rusi.
| Jacko Ostapčuk | |
|---|---|
 Jacko Ostapčuk, foto z Wiener Bilder | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1907 – 1911 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ukrajinská radik. str. Ukrajinská soc. dem. str. Soc. dem. str. Podkarpat. Rusi |
| Narození | 4. ledna nebo 4. srpna 1873 Nyžči Lubjanky  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 30. ledna 1959 Užhorod  Sovětský svaz |
| Příbuzní | Dmytro Ostapčuk (otec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie editovat
Pocházel z rolnické rodiny. Jeho otec Dmytro Ostapčuk byl poslancem Haličského zemského sněmu.[3]
Vychodil školu v Krasnosilce a pak navštěvoval gymnázium v Zbaraži.[1] Od mládí byl politicky aktivní v ukrajinském národním hnutí a byl z politických důvodů vyloučen ze studia na středních školách. Vrátil se proto k rodičům a pomáhal na jejich hospodářství.[3] V době svého působení v parlamentu je Jacko Ostapčuk uváděn jako majitel hospodářství v obci Kapustynci.[2]
Politicky byl nejprve aktivní v Ukrajinské radikální straně, ke které patřil do roku 1897. Od roku 1899 byl členem Ukrajinské sociálně demokratické straně. V letech 1905–1907 redigoval její tiskový orgán Červonyj prapor.[1]
Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 68.[4] Po volbách roku 1907 byl uváděn coby člen poslaneckého klubu Zastoupení rusínsko-ukrajinských sociálních demokratů.[4] Během svého parlamentního působení se spřátelil s Tomášem Masarykem.[3]
V roce 1912 se na radu Masaryka[3] přestěhoval do obce Radvaň nad Laborcom v tehdejším horním Uhersku.[1] Zakoupil zde zemědělskou usedlost a podílel se na veřejném dění.[3]
Za první světové války se podílel na osvětové práci mezi ruskými zajatci ukrajinské národnosti.[3]
V meziválečném období působil v Československu, na území Podkarpatské Rusi. V roce 1920 patřil společně s Štefanem Kločurakem a Jevhenem Puzou[3] mezi zakladatele Sociálně demokratické strany na Podkarpatské Rusi. Podílel se na vydávání jejích periodik. Stranu opustil kvůli názorovému rozkolu v roce 1929.[1]
V roce 1923 se s rodinou přestěhoval z Radvaně nad Laborcom do vesnice Strabyčovo u Mukačeva, kde koupil zemědělské hospodářství.[3] Po maďarské okupaci Podkarpatské Rusi byl zatčen. Po propuštění odešel na Slovensko a pak do Prahy.[1] Následně žil v Staré Boleslavi a psal paměti.[3] V roce 1957 se s manželkou vrátil do Užhorodu.[1]
Zemřel na zápal plic v lednu 1959.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b c d e f g h i ОСТАПЧУК Яцко [online]. history.org.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b c KNAUER, Oswald. Das österreichische Parlament von 1848–1966, Österreich-Reihe, 358–361. [s.l.]: Bergland Verlag, 1969. 316 s. Dostupné online. S. 141. (německy)
- ↑ a b c d e f g h i j k l Остання листівка Яцка Остапчука до сина Володимира [online]. zakarpattya.net.ua [cit. 2016-01-28]. Dostupné online. (ukrajinsky)
- ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacko Ostapčuk na Wikimedia Commons
