Otevřít hlavní menu

Jáma Marie byla černouhelným dolem v žacléřském revíru, na katastru obce Lampertice v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji.

Jáma Marie
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Výstavba 1811
Zánik 1974
Poloha
Adresa Lampertice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V roce 1811 byly položeny v Žacléři první důlní míry. Dne 30. října 1811 byla propůjčená důlní míra Marie Pomocná (Mariahilf mas) dvěma společníkům Ignáci Sklenkovi a Engebertu Pohlovi. Důlní míra zahrnovala odkrytou sloj na pozemku Josefa Pürgela. V roce 1814 důlní míra byla v rukou Engelberta Pohla. Do roku 1841 byla v držení dcery E. Pohla Veroniky a jeho zetě Františka Erbena z Borku, kteří ji prodali Vilemu Reichovi z Libavy (Lubawky).[1]

V roce 1811 byla vyhloubena plytká jáma Mariahilf. Na ni byla napojena krátká odvodňovací štola, jejíž ústí končilo na pozemku (louce) usedlosti č. 104 v Lamperticích. Jáma měla obdélníkový průřez 5,5 x 2,6 m. V roce 1869 byla jáma, už nazývána Marie (Marien Schacht), prohloubena[p. 1] na hloubku 156 m (+425,35 m nad mořem). K odvodnění jámy a větrání překopů a chodeb sloužila štola Egidi.[2] Důl zaměstnával na 250 havířů. V roce 1872 byla jáma prohloubena o dalších 30 m. Na dole byl instalován parní těžní stroj o výkonu 60 HP a parní čerpací stroj o výkonu 90 HP. Jáma sloužila jako těžní a vodní. V roce 1893 byla prohloubena na hloubku 225 m (horizont V). Důl zaměstnával 500 dělníků. V roce 1898 byl důl prodán Západočeskému báňskému akciovému spolku (ZBAS).[3] V roce 1910 byla jáma prohloubena na hloubku 540 m a byl instalován nový těžní stroj.[4] Po ukončení druhé světové války byly doly ZBAS dány pod národní správu a od 1. ledna 1946 byly znárodněny a začleněny pod národní podnik Východočeské uhelné doly (VUD). V roce 1950 doly na Žacléřsku byly sloučeny a přejmenovány na Důl Jan Šverma. Stav jámy Marie se zhoršoval. Mimo úseků v VII patře, kde byla jáma vyzděna 50 cm cihlovou vyzdívkou, byla celá ve výdřevě. Jámový stvol jámy Marie byl vlivem velkých tlaků deformován. Měření v roce 1956 odhalila, jak byla deformace jámy velká. Svislý směr byl natolik prostorově deformovaný, že bylo nutno zastavit její provoz.[5][6] Jáma byla zlikvidována v roce 1974.[7]

OdkazyEditovat

Poznámky Editovat

  1. Kamenouhelným těžařstvem bratří Müllerů.

ReferenceEditovat

  1. MAUER, Jiří; NOVOTNÝ, Karel; GAWOR, Franciszek. Hornictví na Žacléřsku. Žacléř: [s.n.], 2015. CZ.3.22/3.3.02/14.04269. S. 30, 32, 71. 
  2. Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 71.
  3. KONVIČKA, Vladislav. DĚJINY DOLOVÁNÍ UHLÍ A RUD. www.hornictvi.info [online]. [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  4. Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 39 a 47.
  5. Hornictví na Žacléřsku ... c.d., s. 66.
  6. Nástin dějin uhelného hornictví v Podkrkonoší (3) | Zdař Bůh.cz. www.zdarbuh.cz [online]. [cit. 2016-08-21]. Dostupné online. 
  7. Důl Jan Šverma – Žacléř. [cit. 2016-08-21]. Dostupné online Archivováno 17. 5. 2013 na Wayback Machine

Související článkyEditovat