Ivan Král

americký hudebník a filmař narozený v Čechách

Ivan Král, případně též Kral, (12. května 1948, Praha2. února 2020, Michigan, USA[1]) byl český hudebník, který proslul jako kytarista a baskytarista skupiny Patti Smith Groupsedmdesátých letech 20. století.[2][3] Byl také jedním z režisérů dokumentárního filmu The Blank Generation z roku 1976 a byl nominován na Českého lva v roce 2001 v kategorii Nejlepší hudba k filmu Cabriolet.[4]

Ivan Král
Ivan Král v roce 1978
Ivan Král v roce 1978
Základní informace
Jinak zvaný Ivan Kral
Narození 12. května 1948
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 2. února 2020 (ve věku 71 let)
Ann Arbor, Michigan
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Příčina úmrtí rakovina
Žánry alternativní rock, protopunk
Povolání hudebník, hudební producent, hudební skladatel
Nástroje kytara, baskytara, klávesy, klavír, zpěv
Aktivní roky 19662020
Vydavatelé Arista, PolyGram, Universal
Příbuzná témata Patti Smith, Iggy Pop, Blondie, John Cale, John Waite
Manžel(ka) Lynette Bean
Cindy Hudson
Web http://www.ivankral.net/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství a počátky kariéryEditovat

ČeskoslovenskoEditovat

Ivan Král se narodil 12. května 1948 v Praze. Jeho otec Karel v té době pracoval jako překladatel pro Českou tiskovou kancelář a ve volných chvílích hrál na housle. Matka Otýlie byla amatérská klavíristka. Jejich prvním dítětem byl syn Pavel, narozený čtyři roky před Ivanem. Když bylo Ivanovi přibližně šest let, začal dostávat první lekce hry na klavír.[5] Ten později vyměnil za kytaru. Jeho starší bratr hrál na kytaru a působil i v kapele, která hrála vlastní autorské písně. On sám se později, pod vlivem Olympiku, The Beatles a divadla Semafor, rozhodl založit vlastní kapelu.[6] Ta dostala název Saze a kromě Ivana Krále, který zpíval a hrál na kytaru, v ní působili druhý kytarista Tomáš Roztočil, baskytarista Mirek Kalivoda a bubeník Jiří Běliš.[7] Jediný větší úspěch kapela zaznamenala s písní „Pierot“, která se dostala do hitparády Dvanáct na houpačce uváděné Jiřím Černým. Kromě toho hráli v raných představeních dvojice komiků Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna.[8] V roce 1964 dostal jeho otec nabídku pracovat pro ČTK v New Yorku, kterou přijal. Se svou manželkou se tak odstěhovali, ale režim nepustil děti s nimi.[9]

AmerikaEditovat

Cesta za rodiči byla sourozencům dovolena až v roce 1966 poté, co Ivan udělal maturitu, a to pouze na jeden měsíc. Přestože se Ivan chtěl po měsíci vrátit do Prahy, kde Saze začínaly mít první úspěchy, jeho otec mu to zakázal.[10][p 1] Brzy začal pracovat jako poslíček v OSN, pomalu se učil anglicky a nakonec nastoupil na univerzitu v Geneseo na západě státu New York, kde studoval fracnouzskou literaturu.[12] Při studiu si přivydělával různými brigádami, například ve stavebnictví a nakonec, po dokončení univerzity, na čerpací stanici, kde s ním začal pracovat i další přistěhovalec z Československa, jeho spoluhráč ze Sazí Mirek Kalivoda (později používající jméno Eric Bierman).[13] Nadále se snažil sehnat práci, která by jej přiblížila zpět k hudbě. To se mu nakonec podařilo, když začal počátkem sedmdesátých let pracovat pro společnost Apple Records.[14] Tu založili členové skupiny The Beatles a měla vydávat jak jejich vlastní nahrávky, tak i nahrávky jejich oblíbených hudebníků.[15] V roce 1971 odehrál několik vystoupení s písničkářem Davidem Peelem.[16]

V roce 1972 založil Král vlastní kapelu Luger. V té jej doprovázeli druhý kytarista Mister Paulin, baskytarista Jon Thomas a bubeník Shayne Harris.[17] Ta odehrála řadu koncertů v malých podnicích, několikrát vystupovala se skupinou Kiss, s jejímiž členy, obzvlášť baskytaristou Genem Simmonsem, se Král spřátelil. Kapela Luger se postupem času rozpadla. V té době odešel od společnosti Apple Records a začal pracovat ve firmě New Line Cinema, kde se věnoval čištění filmů a jejich distribuci.[18] V té době začal Král chodit s dívkou indiánského původu, Lynette Bean.[19]

KariéraEditovat

Patti SmithEditovat

V roce 1974, po rozpadu kapely Luger, začal Král hrát ve skupině Blondie, v jejímž čele stála zpěvačka Debbie Harry. Z kapely se však záhy rozhodl odejít.[20] Později se dozvěděl, že zpěvačka a básnířka Patti Smith shání do své kapely, ve které do té doby působili jen kytarista Lenny Kaye a klávesista Richard Sohl, dalšího člena – hráče na baskytaru. Jelikož se mu její tvorba zamlouvala, rozhodl se – navzdory tomu, že na tento nástroj nikdy nehrál – koupit baskytaru a během týdne se naučit základy hry. Místo v kapele dostal.[21] V kapele již od začátku kromě baskytary hrál také na kytaru. Brzy se vydali na velké turné, kromě domovského New Yorku (klubu CBGB) hráli mimo jiné v Los Angeles a San Franciscu.[22] Později se ke skupině přidal pátý člen, bubeník Jay Dee Daugherty, který byl původně zvukařem.[23]

V roce 1975 kapela Patti Smith podepsala smlouvu se společností Arista Records na vydání své první desky. To bylo nahráno ve studiu Electric Lady Studios, které krátce před svou smrtí založil kytarista Jimi Hendrix. Produkce se ujal velšský hudebník John Cale, kterého Patti Smith a Lenny Kaye obdivovali pro jeho působení ve skupině The Velvet Underground.[24] Album nakonec dostalo název Horses a vyšlo v listopadu 1975. Král se autorsky podílel na dvou písních – „Birdland“ a „Kimberly“. Po vydání alba se kapela vydala na další turné, tentokrát i do Evropy.[25] Po turné šli znovu do studia a nahráli svou druhou desku, která vyšla v říjnu 1976 pod názvem Radio Ethiopia. Na té je Král autorsky podepsán pod čtyřmi z osmi písní – „Ask the Angels“, „Ain't It Strange“, „Pissing in a River“ a „Pumping (My Heart)“. Oproti prvnímu albu s drsnějším zvukem bylo přístupnější, do značné míry díky vlivu producenta Jacka Douglase.[26] V sedmdesátých letech Král kromě hraní filmoval v různých newyorských klubech vystoupení začínajících kapel, jako byli například Ramones a Television, a později je sestříhal do dokumentárního filmu The Blank Generation, uvedeného v roce 1976.[p 2]

V lednu 1977 spadla Patti Smith při jednom koncertu z pódia a vážně se poranila. Veškeré další aktivity kapely byly na dlouhé měsíce přerušeny.[28] Král si následně začal shánět jinou práci. Jednou z nich bylo hraní na akci Miss All Bare America, soutěž, ve které zvítězila Joy Rider. Poté začal pracovat v erotickém divadle a kině, ale práci záhy opustil.[29] Když se Patti Smith uzdravila, začala s kapelou pracovat na třetí desce, nazvané Easter. Jako producenta si tentokrát zvolili Jimmyho Iovina.[30] Album, které vyšlo v březnu 1978, obsahuje dvě písně, jejichž spoluautorem je Král – „Space Monkey“ a „25th Floor“. Na desce se rovněž podílel nový člen, klávesista Bruce Brody, který nahradil Richarda Sohla.[31] V listopadu 1977 doprovodil Král zpěvačku při vystoupení pro Amnesty International. Patti Smith zde na podporu vězněných československých hudebníků vystoupila s básní „100 %“, která byla založená na překladu textu od Františka Vaněčka.[32] Kromě řady koncertů na podporu alba Easter odehrál Král koncem prosince 1978 několik koncertů v CBGB v kapele Johna Calea.[p 3]

V květnu 1979 vydala Patti Smith své čtvrté album Wave, které produkoval Todd Rundgren. To obsahuje tři písně, na kterých se autorsky podílel Ivan Král – „Revenge“, „Citizen Ship“ (jejíž text je věnován Královi) a velký hit „Dancing Barefoot“, jehož historie sahá až do doby, kdy Král působil ve skupině Saze.[34] Po vydání alba následovala řada dalších koncertů, které skončily v září 1979. Po koncertu ve Florencii 10. září 1979 se Patti Smith na dlouhé roky stáhla z veřejného života a začala se věnovat rodině.[35]

Pozdější obdobíEditovat

Po rozpadu kapely Patti Smith kontaktoval Ivan Král zpěváka Iggyho Popa, který dlouhodobě prohlašoval, že si s Králem jednoho dne zahraje (a ještě dříve měl zájem produkovat nahrávky kapely Luger). Pop právě pracoval na svém novém albu Soldier a tak Krále přizval, aby se na ní podílel.[36] Král se nakonec stal i členem Popovy koncertní kapely. Tou během Králova působení prošla řada členů. Když jednou uprostřed turné Pop vyhodil všechny členy kromě Krále, pověřil právě jeho, aby odjel do New Yorku a sestavil mu novou kapelu.[37] Po skončení turné začala dvojice pracovat na nových písní pro další album. To nakonec vyšlo pod názvem Party a obsahuje osm písní, na kterých se Král autorsky podílel (kromě toho ještě dvě coververze). Napsali spolu však téměř dvě desítky písní, které se na desku nedostaly.[38] Úspěch zaznamenal hlavně singl „Bang Bang“, jehož coververzi později vydal David Bowie na svém albu Never Let Me Down (1987).[39] Deska Party však vůbec úspěšná nebyla, bývá často označována za vůbec nejhorší v Popově kariéře. Král od Iggyho Popa odešel v srpnu 1981.[40]

Po odchodu od Iggyho Popa začal Král spolupracovat s anglickým zpěvákem Johnem Waitem, který se po úspěchu své kapely The Babys rozhodl vydat na sólovou dráhu. Nahráli spolu desku Ignition, která obsahuje čtyři Královy písně. Dále se na desce podíleli Bruce Brody, Králův bývalý spoluhráč ze skupiny Patti Smith, a bubeník Frankie LaRocka, se kterým Král znovu spolupracoval při dalších příležitostech.[p 4] Později se s Waitovou kapelou vydal na turné a zůstal v ní až do roku 1983.[41] V té době Krále kontaktoval režisér Barry Levinson, aby nahrál coververzi jedné písně pro jeho chystaný film Bistro. Jelikož byl režisér s výsledkem spokojen, rozhodl se Krále pověřit složením kompletní hudby k filmu. Král nakonec přizval ještě Bruce Brodyho.[42][p 5]

V osmdesátých letech dále Král pracoval v nahrávacím studiu PAWS v New Yorku, kde v době jeho působení nahrávali například Mick Jagger či The B-52's.[43] Ještě v roce 1983 se podílel na produkci singlu Insomnia in Zambia zpěvačky Joy Rider, s níž v té době zároveň odehrál několik koncertů.[44] Dále produkoval nahrávky kapel The Vipers a Band of Outsiders. V té době se se svou přítelkyni Lynette, se kterou se od jejich seznámení několikrát rozešel a v roce 1985 se vzali, usadil ve městě New BrunswickNew Jersey a vedl půjčovnu videokazet.[45] Tehdy se hudbě již téměř nevěnoval. Roku 1986 se rozhodl založit novou kapelu, která dostala název Eastern Bloc, a v roce 1987 vydala své jediné album.[46] Na bicí ve skupině hrál Frankie LaRocka. Přestože na desce nehrál, při koncertech kapelu doprovázel Tony Shanahan, který v devadesátých letech, když se Patti Smith vrátila k hudbě, zaujal Královo místo v její kapele. Po ukončení činnosti kapely Eastern Bloc se Král rozhodl odstěhovat do Seattlu, kde měla jeho manželka rodinu. Těsně před odjezdem se zúčastnil koncertu, jehož záznam později vyšel na desce Slaves of New Brunswick, a při němž hráli coververze různých starých písní.[47]

V Seattlu Král pracoval jako řidič pro Armádu spásy, později opravoval dřevěné obložení domů a vlastnil obchod se starožitnostmi.[48] Rovněž se spřátelil se Zbyňkem Pavlíčkem, dalším československým emigrantem, s nímž vedl stánek s palačinkami. Pavlíček, jenž hrál na baskytaru, jej zároveň přemluvil, aby se znovu začal věnovat hudbě.[49] Ještě předtím však odjel do Evropy, kde krátce hrál se zpěvákem Marcem Jeffreyem, s nímž nahrál jedno album nazvané Playtime.[50] Kapela, kterou založil s Pavlíčkem, se jmenovala Native a dále v ní působil bubeník Mackenzie Brown. V roce 1992 vydala své jediné, eponymní album. Rovněž odehráli krátké turné po Evropě, ale na většinu koncertů přišlo jen několik návštěvníků. V té době Král také poprvé od roku 1966 navštívil Prahu.[51] Roku 1993 hrál Král na albu Satisfied Mind americké kapely The Walkabouts, konkrétně v coververzi písně „Free Money“ od Patti Smith.[52]

Návrat do ČeskaEditovat

 
Ivan Král (vlevo), Pražský hrad, 23. prosince 2011

Počátkem devadesátých let se Král začal vracet do své rodné země a postupně se začal věnovat práci producenta. Prvním albem, které zde produkoval, byla deska Kiss the Sky slovenského zpěváka Roberta Stanka, pro níž zároveň napsal několik písní.[53] V následujícím roce produkoval eponymní album pražské kapely Garáž.[54] Velkého úspěchu se dostalo další desce, pod níž se coby producent podepsal, a sice albu Černý kočky mokrý žáby od kapely Lucie. Na nahrávce zároveň hrál na baskytaru a kytaru a je spoluautorem několika písní. Deska byla v roce 2011 na cenách Anděl vyhlášena albem dvacetiletí.[55] V roce 1994 Král zároveň vydal své první sólové album s názvem Nostalgia, na kterou zařadil i později velký hit „Winner Takes All“. Dále obsahuje například mluvenou píseň „Perfect Moon“, kterou recituje Patti Smith a na klavír v ní hraje John Cale.[56] V lednu 1995 měl premiéru dokumentární film o Královi, nazvaný Dancing Barefoot, jehož režisérem byl Zdeněk Suchý. Vystupovala v něm řada hudebníků z jeho dřívější kariéry, včetně Patti Smith, Johna Calea, Iggyho Popa a Debbie Harry.[57] Král nadále pokračoval v produkování, dalším klientem byla Mňága a Žďorp, se kterou nahrál desku Ryzí zlato. Po jejím dokončení se ujal produkce eponymní desky skupiny Alice.[58] Třetím z produkčních projektů roku 1995 bylo album Některý věci jsou jenom jednou zpěváka Janka Ledeckého.[59]

V roce 1996 produkoval album Znám tolik písní… od Jiřího Suchého, kterého obdivoval od mládí.[60] Roku 1998 produkoval eponymní desku kapely Walk Choc Ice, která s ním již o dva roky dříve hrála coby doprovodná skupina při jeho sólových koncertech.[61] V té době produkoval také alba Josefa Pilaře, Miroslava Žbirky a Lenky Filipové. Nadále se Král věnoval koncertování a vydávání sólových alb. V roce 1996 na debutovou Nostalgii navázala deska Ohlédnutí / Looking Back, obsahující demonahrávky a záznam z koncertu. Další studiová deska Prohlédnutí / Clear Eyes následovala v roce 1998. Ta kromě písní zpívaných anglicky také jeho první českou píseň, „Mám tvůj stín“ s textem Jiřího Suchého.[62] Dále nahrál desku Alias ve spolupráci s Ivanem Hlasem, Davidem Kollerem a Karlem Šůchou.[63] Roku 1997 složil hudbu k filmu Modré z nebe slovenské režisérky Evy Borušovičové, který rovněž vyšel na samostatném albu. Roku 1999 vyšlo album … „dancing barefoot“ složené převážně z nových verzí písní, které Král v minulosti napsal pro Patti Smith a Iggyho Popa.[64]

V novém tisíciletí začaly upadat prodeje fyzických nosičů a společnost Universal, se kterou měl Král v té době smlouvu, se místo čekání na další nová alba rozhodla vydat výběrovou desku Best Of (2001), aby uspíšila naplnění smlouvy.[65] Král dále složil hudbu pro film Cabriolet režiséra Marcela Bystroně. Roku 2002 vydal Král novou řadovou desku Photoalbum, která je oproti jeho předchozí tvorbě mnohem tvrdší. Dále vyšlo album Erotická revue, které obsahuje zhudebněné texty od anonymních autorů z dvacátých let, jež načetla herečka Renata Rychlá.[66] V roce 2004 se Král naposledy věnoval produkci – podílel na několika písních z desky Spousta andělů zpěvačky Anety Langerové.[67]

Poslední létaEditovat

Kolem roku 2004 se Král trvale vrátil do Spojených států a hudbě se věnoval minimálně. Občas se vracel do rodné země, kde vždy odehrál několik koncertů, často za doprovodu kytaristy Jana Ponocného. V roce 2013 napsal píseň „How Can I Resist You“ pro album Love, Logic & Will české zpěvačky Debbi. V následujícím roce vydal své první sólové album po dvanácti letech, které dostalo název Always. V roce 2018 následovala deska Colors. Koncem roku 2019 vyšla životopisná kniha Neuvěřitelný Ivan Král z pera novináře Honzy Vedrala, která vznikla ve spolupráci s Králem.[68] Dne 2. února 2020 Ivan král zemřel na rakovinu ve věku 71 let.[69] Nedlouho po jeho smrti vyšlo album Smile složené z demonahrávek, které Král dokončil před svou smrtí.

DiskografieEditovat

SólováEditovat

OstatníEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Americké občanství Ivan Král získal až v květnu 1981.[11]
  2. Pod filmem je v titulcích uveden také filmař Amos Poe, který jej postupem začal vydávat za vlastní, přestože se podílel pouze na jeho střihu. K vypořádání došlo až roku 2013, kdy Král u soudu vyhrál výhradní práva na film. Jako kompenzaci navíc získal práva na veškeré další Poeovi filmy z té doby.[27]
  3. Záznam ze společných koncertů později vyšel na desce Even Cowgirls Get the Blues.[33]
  4. Zajímavostí je, že doprovodné vokály na albu zpívá začínající zpěvačka jménem „Patty Smyth“.[11]
  5. Nejde o Královy první zkušenosti s filmovou hudbou. V minulosti složil hudbu pro tři filmy Amose Poea – Unmade Beds (1976), The Foreigner (1978) a Subway Riders (1981), šlo však o mnohem menší produkce.[43]

ReferenceEditovat

  1. Zemřel jeden z nejslavnějších českých rockerů Ivan Král. Bylo mu 71 let. Lidovky.cz [online]. MAFRA, 2020-02-02 [cit. 2020-02-02]. Dostupné online. 
  2. WILLOUGHBY, Ian. Ivan Kral - a Czech rock icon reflects on his life and career [online]. Praha: Radio Prague, 2006-12-26 [cit. 2009-02-04]. Dostupné online. 
  3. Walk This Way... [online]. Rock and Roll Hall of Fame, 2008-12-19 [cit. 2009-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-18. 
  4. Nominační večer Českého lva 2001 [online]. Czech Film and Television Academy, 2002 [cit. 2009-02-04]. Dostupné online. (Czech) 
  5. Vedral, s. 11-13.
  6. Vedral, s. 18.
  7. Vedral, s. 20.
  8. Vedral, s. 28.
  9. Vedral, s. 22.
  10. Vedral, s. 32.
  11. a b Vedral, s. 163.
  12. Vedral, s. 33.
  13. Vedral, s. 37-40.
  14. HELLEROVÁ, Šárka; ŠPULÁK, Jaroslav. Ivan Král: Myslel jsem si, že jim to v Americe ukážu. Novinky.cz [online]. Borgis, 2011-05-15 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  15. Vedral, s. 43.
  16. Vedral, s. 45.
  17. THOMPSON, Dave. Dancing Barefoot: The Patti Smith Story. Chicago: Chicago Review Press, 2011. 330 s. ISBN 978-1-56976-325-4. S. 102. (anglicky) 
  18. Vedral, s. 52-53.
  19. Vedral, s. 57.
  20. Vedral, s. 62-63.
  21. Vedral, s. 65-67.
  22. Vedral, s. 71.
  23. Vedral, s. 75.
  24. Vedral, s. 76.
  25. Vedral, s. 82.
  26. Vedral, s. 91.
  27. Vedral, s. 94-95.
  28. Vedral, s. 97.
  29. Vedral, s. 99-100.
  30. Vedral, s. 103.
  31. Vedral, s. 104.
  32. Vedral, s. 110.
  33. Vedral, s. 115.
  34. Vedral, s. 116-117.
  35. Vedral, s. 122-125.
  36. Vedral, s. 127.
  37. Vedral, s. 146.
  38. Vedral, s. 155.
  39. Vedral, s. 161.
  40. Vedral, s. 160.
  41. Vedral, s. 164.
  42. Vedral, s. 165.
  43. a b Vedral, s. 166.
  44. Vedral, s. 168-169.
  45. Vedral, s. 173-174.
  46. Vedral, s. 175.
  47. Vedral, s. 177.
  48. Vedral, s. 179-181.
  49. Vedral, s. 182
  50. Vedral, s. 183.
  51. Vedral, s. 185.
  52. Vedral, s. 197.
  53. Vedral, s. 195-197.
  54. Vedral, s. 203.
  55. jab. Andělům 2010 se líbí Tepláky. Těm dvacetiletým Lucie [online]. ČT24, 2011-02-23 [cit. 2020-03-08]. Dostupné online. 
  56. Vedral, s. 218.
  57. Vedral, s. 225.
  58. Vedral, s. 230.
  59. Vedral, s. 234.
  60. Vedral, s. 245.
  61. Vedral, s. 241-242.
  62. Vedral, s. 247.
  63. Vedral, s. 249.
  64. Vedral, s. 253.
  65. Vedral, s. 263.
  66. Vedral, s. 264.
  67. Vedral, s. 266.
  68. jh. Neuvěřitelný Ivan Král. Hrál s hvězdami, napsal světový hit, nyní vypráví svůj americký příběh [online]. ČT24, 2019-12-16 [cit. 2020-03-17]. Dostupné online. 
  69. Zemřel kytarista a skladatel Ivan Král. “Byl to cizinec, který k nám skvěle zapadl,” řekla o něm Patti Smith. Vltava [online]. Česky rozhlas, 2020-02-02 [cit. 2020-02-03]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • VEDRAL, Honza. Neuvěřitelný Ivan Král. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Slovart, 2019. 303 s. ISBN 978-80-7529-819-5. 
  • Jaroslav Špulák: Ivan Kral, In: Magazín Autor in, Magazín OSA, č. 04/2017, vyd. OSA, Praha, 2017, str. 8–12

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat