Jiří Grossmann

český herec, humorista, komik, moderátor, publicista, scenárista, spisovatel a zpěvák
Tento článek je o českém herci a komikovi. O architektovi pojednává článek Jiří Grossmann (architekt).

Jiří Grossmann (20. červenec 1941 Praha – 5. prosinec 1971 Praha) byl český komik, humorista, zpěvák, textař, divadelní autor a instrumentalista. Tvořil autorskou a hereckou dvojici s Miloslavem Šimkem (Š+G). Často zpíval s Naďou Urbánkovou či Miluškou Voborníkovou.

Jiří Grossmann
Narození 20. červenec 1941
Praha, Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí 5. prosinec 1971 (30 let)
Praha, Československo Československo
Příčina úmrtí Hodgkinova nemoc
Místo pohřbení Vinohradský hřbitov
Alma mater České vysoké učení technické v Praze
Povolání herec, spisovatel, básník, autor písní a televizní herec
Aktivní roky 1960 - 1971
Manžel(ka) Jana Bonhardová (rozvod cca 1970)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Obrázek Tomuto článku chybí obrázky. Víte-li o nějakých svobodně šiřitelných, neváhejte je načíst a přidat do článku. Pro rychlejší přidání obrázku můžete přidat žádost i sem.
WikiProjekt Fotografování

Svou jedinou dramatickou roli ztvárnil v muzikálu Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého Zločin v šantánu (1968).

ŽivotopisEditovat

Když Jiří Grossmann absolvoval vojenskou službu, byla mu byla poprvé diagnostikována Hodgkinova choroba (která byla v té době prakticky neléčitelná a kvůli tomu byl propuštěn do civilu), tehdy se ale podařilo onemocnění chirurgickým zákrokem odstranit. Na vojně také potkal svou první manželku (J. Bonhardovou). Hlásil se na filozofickou fakultu, tam ho ale nevzali a tak začal studovat ČVUT v Praze. Během studií na stavební fakultě ČVUT, kterou později předčasně ukončil, hrál na kontrabas a zpíval v kapele Dixie Party a později hrál po večerech v klubu Olympik.Zde se seznámil s Miloslavem Šimkem. Začali se scházet (převážně v kavárně Slavie a  této době také začaly vznikat jejich první společné povídky a hry. Jejich první hra nesla název V tomhle teta nehraje. Když prý Jiří Grossmann s Miloslavem Šimkem psali povídky, seděli u kulatého stolu s popelníčkem. Vzhledem k tomu, že byl Šimek zapřísáhlý nekuřák, seděl u stolu s cigaretou pouze Grossmann a kouř vždy vyfoukl ,,omylem" přímo Šimkovi do očí.

S Jiřím Brabcem založil skupinu Country Beat Jiřího Brabce. Mnoho písní, které pro tuto skupinu napsal, poté zpíval sám nebo je zpívali jiní zpěváci (např. Naďa Urbánková nebo Pavel Bobek). V roce 1967 dostali se Grossmann se Šimkem nabídku od Jiřího Suchého (Jiří Šlitr byl nejprve proti přijetí Š+G do Semaforu, neboť se mu nelíbil jejich druh humoru) aby nastoupili do divadla Semafor a to také udělali. Zde vznikaly jejich známé soubory (Besídka zvláštní školy, Návštěvní den I - IV, Večer pro otrlé aneb pět Pupáků atd.) Jiří Grossmann se kvůli Semaforu vzdal kariéry zpěváka (pak občas zazpíval v Semaforu) a Miloslav Šimek se vzdal pedagogického povolání. Účinkování v Semaforu byl totiž jejich dávný sen.

Když mu bylo 28 let (a jeho kariéra s Miloslavem Šimkem byla na vrcholu), jeho nemoc se ozvala znovu. Když byly jeho návštěvy nemocnice delší a častější, Jiří Grossmann si uvědomoval, že jeho předčasná smrt se již blíží... Náznak jeho vědomí o tom, že je jeho smrt blízko, je poznat z jeho posledního textu (píseň Závidím), kterou napsal pro Naďu Urbánkovou. Měsíc před svou smrtí byl Jiří Grossmann na vlastní přání převezen z nemocnice do Semaforu, kde se z jeviště naposledy rozloučil se svými diváky, kolegy a přáteli. Když mu poté hlediště tleskalo, pravděpodobně to již ani neslyšel. Hned po jeho rozloučení ho odvezla sanitka do nemocnice, ze které již nikdy nevyšel.

„Obdivoval jsem ho, jak byl statečnej, protože on hrál a už se skoro neudržel na nohou" - Říká o Grossmannovi Jiří Suchý [1]

Jiří Grossmann podlehl Hodgkinově chorobě ve věku 30 let. Je pochován na Vinohradském hřbitově v Praze (Jen pár metrů od Jiřího Grossmanna je pohřben i jeho kolega a přítel ze Semaforu Jiří Šlitr)

Stejné onemocnění, kterému podlehl Jiří Grossmann prodělali i český herec Jiří Bartoška, český zpěvák Karel Gott, a zakladatel Microsoftu Paul Allen, všichni se vyléčili.

 
Hrob na Vinohradském hřbitově v Praze


KnihyEditovat

  • 1969 Besídka zvláštní školy (povídky Š+G)
  • 1990 Besídka bývalých žáků zvláštní školy (povídky Š+G a J. Krampola, vydáno po smrti J. Grossmanna)
  • 1993 Povídky aneb nechci slevu zadarmo (povídky Š+G, vydáno po smrti J. Grossmanna)
  • 2008 Povídky (povídky Š+G, vydáno po smrti J. Grossmanna a M. Šimka jako vzpomínka na Š+G)

DiskografieEditovat

Bylo vydáno nesčetně hudebních nosičů, které obsahují hry (Besídky, Návštěvní dny aj.) či jejich fragmenty, či povídky – vše z autorské dílny dvojice Š+G.

Následující kompilační alba jsou zaměřena pouze na písňovou tvorbu Jiřího Grossmannna:

  • Ano, pane Jiří (Panton 1987)
  • Své banjo odhazuji v dál (Supraphon 1990, znovu 2009)
  • Jako kotě si příst. (Supraphon, p2002)
  • Závidím. Naďa Urbánková zpívá Jiřího Grossmanna (Supraphon 2004)
  • Až tě náhodou potkám. Zlatá kolekce (3CD) (Supraphon, p2011)

Divadelní představeníEditovat

  • 1967 Besídka zvláštní školy
  • 1968 Návštěvní den č. 1
  • 1968 Večer pro otrlé aneb Pět Pupáků
  • 1968 Návštěvní den č. 2
  • 1968 Besídka v rašeliništi
  • 1970 Othello odpadá aneb Večer u kulečníku
  • 1970 Návštěvní den č. 3
  • 1971 Besídka divadelní aneb Staříček Hamuša ožil
  • 1971 Návštěvní den č. 5

FilmografieEditovat

  • Zločin v šantánu (1968) – jediná dramatická role JG ve filmu (eskamotér či šantánový kouzelník)
  • Návštěvní den č. 2 (1969)
  • Návštěvní den č. 3 (1969)
  • Návštěvní den č. 4 (1969)
  • Návštěvní den Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna v Semaforu (1970)
  • Pánský večírek (1970)
  • Návštěvní den č. 5 (1970)
  • Návštěvní den č. 6 (1970)

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat