Otevřít hlavní menu

Ivan Foltýn

český politik a manažer

Ivan Foltýn (* 4. srpna 1944[1]) je český politik KDU-ČSL, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění, od 90. let náměstek vlád ČSFR i ČR, člen vedoucích orgánů státních a polostátních podniků a dopravní expert KDU-ČSL.

Ing. Ivan Foltýn, MBA

poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1992 – 1992
Stranická příslušnost
Členství KDU-ČSL

Narození 4. srpna 1944
Alma mater VŠ dopravní Žilina
ČVUT Praha
PIBS
Profese politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

BiografieEditovat

Absolvoval Vysokou školu dopravní v Žilině (Fakulta strojní a elektrotechnická) a postgraduální studium postupně na ČVUT Praha, Vysokou škole dopravní v Žilině a na Prague International Business School při Vysoké škole ekonomické v Praze. Před rokem 1989 pracoval v podniku Automatizace železniční dopravy Praha. V roce 1990 nastoupil na post místopředsedy Okresního národního výboru Olomouc, později zastával funkci přednosty Okresního úřadu v Olomouci.[2]

Ve volbách roku 1992 byl za KDU-ČSL zvolen do Sněmovny lidu (volební obvod Severomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][3] V letech 1991–1992 byl náměstkem ministra dopravy ČSFR a v období let 1993–1997 náměstkem ministra dopravy České republiky.[2]

V senátních volbách roku 1996 kandidoval do horní komory českého parlamentu za senátní obvod č. 66 - Olomouc, coby kandidátk KDU-ČSL. Získal necelých 16 % hlasů a nepostoupil do 2. kola.[4]

V roce 1998 působil coby generální ředitel a předseda představenstva podniku Českomoravská realitní, pak jako předseda představenstva a generální ředitel firmy První investiční společnost.[2] V roce 2001 zmiňuje coby stínový ministr dopravy a spojů za formaci Čtyřkoalice, do níž tehdy KDU-ČSL vstoupila.[5][6] O rok později se zmiňuje mezi možnými kandidáty na post ředitele podniku České dráhy.[7] Předtím působil v dozorčí radě Železničního stavitelství Brno. V roce 2003 se Foltýn stal předsedou správní rady Správy železniční dopravní cesty.[8] V období let 2002–2003 působil i jako externí poradce českého ministra dopravy a dd roku 2003 do roku 2006 jako člen představenstva a náměstek generálního ředitele pro ekonomiku v Českých drahách.[2] V roce 2006 zvítězil v konkurzu na post generálního inspektora Drážní inspekce. Končící vláda, v níž dominovala ČSSD, ale ještě prosadila jmenování jiného kandidáta na tento post.

Dlouhodobě ovlivňoval rovněž chod firmy České aerolinie. Fungoval jako hlavním vyjednavač při změně způsobu financování a výstavby nového terminálu Letiště Praha-Ruzyně a hlavním vyjednavačem při jednáních o majetkovém vstupu firmy Air France do ČSA. Mezi roky 1993–1994 a 1997–1999 byl členem představenstva ČSA, v letech 1999–2003 členem dozorčí rady Českých aerolinií.[2] V dozorčí radě usedl i v následujících letech.Odvolán byl v rámci personálních obměn v roce 2009.[9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Ivan Foltýn [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-08-15]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e Stručné životopisy nových členů Dozorčí rady ČSA [online]. csa.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  3. Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění konané ve dnech 5. - 6.6.1992 na území České republiky [online]. volby.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  4. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 15.11. - 16.11.1996 [online]. volby.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  5. Lidovci schválili teze své ekologické politiky [online]. ekolist.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  6. Svobodu vystřídal Kühnl [online]. zpravy.idnes.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  7. Milan Šimonovský jmenoval do funkce náměstka Vojtěcha Kocourka [online]. dnoviny.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  8. Spolek firem ovládl výstavbu koridorů [online]. nezavislyzeleznicar.info [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  9. Nová dozorčí rada ČSA: přicházejí krizoví manažeři [online]. tyden.cz [cit. 2012-08-16]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat