Istrorumunština

Istrorumunština neboli istrijská rumunština je románský jazyk, patřící do balkánskorománské a rumunské jazykové podskupiny, kterým se hovoří v několika vesnicích a samotách na poloostrově Istrie v Chorvatsku.

Istrorumunština
(Vlășește, Rumârește, Rumêri-kuvinta)
RozšířeníIstrie (Chorvatsko)
Počet mluvčích560 (1994)
Klasifikaceindoevropské jazyky
Písmolatinka
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazyknení úředním
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3ruo
Ethnologueruo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

RozšířeníEditovat

Ještě v 19. stol. se mluvilo tímto jazykem od vrchu Čičarija (starověkého Mons Carusadius) až k Terstu. Mluvčí byli nazýváni Vlahi (jménem, které jim dali Chorvaté), ale i Rumeni, Rumeri, Rumunji, jakož i Ćići a Ćićibiri. Dnes se dělí na dvě malé skupiny: Ćići v okolí obce Žejane (pod severním svahem vrchu Učka) a Vlahi v okolí Šušnjevice (pod jižním svahem vrchu Učka). Před druhou světovou válkou se jich mnoho vystěhovalo, zejména do USA, Argentiny, Švédska, Kanady a Německa. Počtem asi 500 mluvících se řadí mezi vymírající jazyky, Istrorumuni jsou nazýváni "nejmenší jazykovou skupinou v Evropě" a jsou zařazeni v UNESCO Red book of endagered languages (červené knize ohrožených jazyků). Obývají jen asi 8 samot a 2 vesnice (výše zmíněné Žejane a Šušnjevica), takže je Chorvatská vláda nepovažuje za dostatečně významné pro založení vlastního školství a kulturních institucí. Několik stovek mluvčích, kteří si dosud zachovali svůj mateřský jazyk, žije v New Yorku.

LiteraturaEditovat

Jazyk má sice kodifikovanou spisovnou podobu, ale žádná větší literární díla v něm nevznikla. Andrea Glavina, Istrorumun vzdělaný v Rumunsku, napsal v roce 1905 Calendar lu Rumer din Istrie ("kalendář istrijských Rumunů"), ve kterém bylo napsáno mnoho příběhů jednoduchého lidu – Rumunů z Istrie. Roku 1998 sestavil sbírku Istrorumunských lidových písní a příběhů A. Kovačec. Když se Andrei Glavina stal starostkou Valdarsy a založil tam v roce 1922 školu s vyučovacím jazykem rumunštinou, napsal rumunsky následující "Imnul Istro-Romanilor":

Roma, Roma i mama noastră
noi Români rămânem
Romania i sora noastră
tot un sâng-avem
nu suntem singuri pe lume
și 'neă avem frați
Italiani cu mare nume
mâna cu noi dați
ca sa fim frate și frate
cum a dat Dumnezeu
să trăim până la moarte
eu și tu și tu și au

PříkladyEditovat

ČíslovkyEditovat

Istrorumunsky Česky
ur jeden
doj dva
trej tři
påtru čtyři
činč pět
șase šest
șapte sedm
opt osm
devet devět
deset deset

Vzorový textEditovat

Otčenáš (modlitba Páně):

Ciace nostru car le ști en cer,
neca se sveta nomelu teu,
Neca venire craliestvo to.
Neca fie volia ta,
cum en cer, așa și pre pemânt.
Pera nostre saca
zi de nam astez.
Odproste nam dutzan,
Ca și noi odprostim
a lu nostri dutznici.
Neca nu na tu vezi en napastovanie,
neca na zbăvește de zvaca slabe. Amen.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Istrorumunčina na slovenské Wikipedii.