Isaak Noah Mannheimer

dánský a rakouský židovský reformátor, rabín a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu

Isaak Noah Mannheimer (17. října 1793 Kodaň18. března 1865 Vídeň[2]) byl dánský a rakouský židovský reformátor, rabín a politik, během revolučního roku 1848 poslanec Říšského sněmu.

Isaak Noah Mannheimer
Isaak Noah Mannheimer, r. 1858
Isaak Noah Mannheimer, r. 1858
Poslanec Říšského sněmu
Ve funkci:
1848 – 1849

Narození17. října 1793
Kodaň
DánskoDánsko Dánsko
Úmrtí18. března 1865 (ve věku 71 let)
Vídeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Místo pohřbeníJewish cemetery in Währing (1865–1941)
Starý židovský hřbitov ve Vídni (od 1941)
PříbuzníHartwig Fischel (vnuk)[1]
Alma materKodaňská univerzita
Profeserabín a politik
Náboženstvíjudaismus
CommonsIsaac Noah Mannheimer
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

editovat

Získal hluboké všeobecné i náboženské vzdělání v talmudu. Studoval pak filozofii, fyziku a matematiku na Kodaňské univerzitě. V roce 1816 byl jmenován dánským královským katechetou. Vedl reformní snahy, zaváděl kázání v synagogách v dánštině. Kvůli odporu ortodoxních židů a antisemitských konzervativců bylo jeho úsilí zastaveno. V roce 1821 krátce působil ve Vídni, pak se vrátil do Kodaně, ale od roku 1824 působil trvale ve Vídni jako učitel náboženství a kazatel. I zde zahájil reformní kroky (vídeňský neboli Mannheimerův ritus). Zjednodušil bohoslužby, přeložil modlitby do němčiny, ale zachoval roli hebrejštiny. I ve Vídni narážel na kritiku ortodoxních židů. Podporoval židovské charitativní aktivity, zakládal organizace pro péči o chudé, děti a nemocné. Roku 1844 spolu s 24 dalšími rabíny požadoval zrušení antisemitské židovské přísahy, k níž byli židé nuceni před soudy (Iuramentum Iudaeorum). V roce 1846 byla přísaha v Rakousku zrušena.[2]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění a ve volbách do Říšského sněmu roku 1848 se stal poslancem za haličský obvod Brody-město.[3] Uvádí se jako židovský kazatel ve Vídni.[4] Na sněmu patřil do bloku levice.[5]

Po obnovení ústavního způsobu vlády odmítl v roce 1860 kandidaturu do Říšské rady (celostátní parlament) ze zdravotních důvodů. Město Vídeň mu udělilo čestné občanství.[2]

Reference

editovat
  1. Georg Gaugusch: Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800-1938 L–R. Vídeň: Amalthea Signum Verlag. 2016. ISBN 978-3-85002-773-1.
  2. a b c Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 6. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Mannheimer, Isak Noa (1793-1865), Rabbiner, s. 56. (německy) 
  3. Brody. S. 1191. Der Ungar. Zeitschriftliches Organ [online]. 1848-06-27 [cit. 2016-06-08]. S. 1191. Dostupné online. 
  4. Abgeordnete zum ersten Österreichischen Reichstag [online]. familia-austria.at [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03. (německy) 
  5. Poslancové na sněmu říšském [online]. 19stoleti.cz [cit. 2014-09-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-10. 

Externí odkazy

editovat