Inzulinová pumpa

(přesměrováno z Inzulínová pumpa)

Inzulinová pumpa, zkratka IP je přístroj pro aplikaci inzulinu určený převážně pro léčbu diabetu mellitu I. typu. Léčba kontinuální podkožní infuzí inzulinu inzulinovou pumpou nejvíce napodobuje přirozenou sekreci inzulinu, a proto je dosud nejlepší variantou diabetické léčby. Inzulin je aplikován kanylou, zavedenou nejčastěji do podkoží břicha. Mezi širokou veřejností převažuje názor, že běžná inzulinová pumpa dávkuje inzulin sama podle hladiny glykemie, což je však všeobecný omyl.

Inzulinová pumpa Accu-Chek Spirit Combo
Nejpoužívanější infúzní set k IP aplikovaný do paže

Léčba diabetuEditovat

Inzulinovou pumpou jsou trvale podávány mikrodávky inzulinu, které jsou nastaveny v softwaru IP. Správným rozložením bazální dávky se napodobuje přirozená bazální sekrece ne-diabetika. Sekrece inzulinu stimulovaná jídlem (tj. prandiální sekrece) je nahrazena bolusovými dávkami. Pro bolusové a bazální dávky je k dispozici v IP pouze jeden typ inzulinového analoga, jejichž doby účinku jsou tak krátké, že se téměř nepřekrývají. Poměr bolusové a bazální dávky inzulínu by měl být asi 1:1. IP dostává do těla inzulin skrz tzv. infúzní set, který je s pumpou spojen kanylou a který se musí měnit každé 3–4 dny. Inzfúzní set se zpravidla zavádí podkožně (subkutánně) do oblasti břicha, hýždí, stehen nebo horní části rukou.

Výhody IP

  • zpravidla snížení celkové dávky inzulinu
  • zvýšení kvality života
  • možnost uvolnění diabetického režimu (např. práce na směny)
  • při správném nastavení IP omezení výskytu hypoglykemií
  • odpadá píchání inzulinovými pery během dne
  • vyšší diskrétnost oproti inzulinovým perům
  • díky libovolné nastavitelnosti bazálu lze eliminovat negativní efekty dawn fenoménu (tj. zvyšování glykémie v brzkých ranních hodinách díky vylučování kontraregulačních hormonů)

Nevýhody léčby IP

  • nutnost neustálé přítomnosti IP
  • při poruše IP nebo při ucpání kanyly je rychlejší rozvoj diabetické ketoacidózy, než u inzulinových per
  • možné alergické reakce na kovové infúzní sety
  • nutná minimální technická zručnost
  • případná nespolehlivost infuzních setů
  • několikanásobně dražší léčba než inzulinovými pery

Budoucnost IPEditovat

Snaha vědců je vytvořit inzulinovou pumpu budoucnosti tak, aby plně nahradila B buňku zdravého organismu. To znamená, že tento přístroj bude muset umět dávkovat inzulin přímo úměrně k aktuálním změnám glykemie, kterou současně bude měřit ve velmi krátkých intervalech. Podle její hodnoty a tendence bude stimulovat nebo inhibovat vylučování inzulinu. Jako ideální se zdá být softwarové propojení inzulinové pumpy s kontinuálním senzorem glykemie. Cílem vývoje je vytvořit „uzavřený okruh“ („closed loop“) – tj. bez nutnosti vnějšího zásahu. „Uzavřený okruh“ plně nahrazuje funkci B buňky. U nových generací inzulinových pump by za pacienta přemýšlel a určoval dávku inzulinu algoritmus uložený v IP, který by neustále vyhodnocoval hodnotu glykemie a její trend (tj. tendenci k vzestupu či poklesu). Dle aktuálních hodnot by stanovil výdej inzulinu z pumpy.

Existují IP používající moderní senzory glykémií, které každých pět minut změří hladinu cukru v mezibuněčné tekutině. V případě, že je hladina glykémie příliš nízká, zastaví dodávku inzulínu na dvě hodiny,

V současnosti[kdy?] se dělají pokusy i s „polouzavřeným okruhem“ („semi-closed loop“), kdy diabetik musí stále korigovat dávky inzulinu, ale inzulínová pumpa sama navrhuje dávky.

V souvislosti s vývojem uzavřeného okruhu se rovněž zvažuje vytvoření duální inzulinové pumpy, která by kromě inzulinu mohla do těla pacienta podávat i druhý hormon glukagon, který působí proti účinkům inzulinu a má za následek zvýšení hladiny glykemie. V uzavřeném systému, kde by se aplikace inzulinu i glukagonu řídila podle dat naměřených senzorem pro kontinuální měření glukózy, by možnost aplikace obou hormonů vedla ke zlepšení kompenzace pacienta. Na tomto principu je založen i vývoj umělé slinivky (APS – Artificial Pancreas System).

Výzkumníci se také zabývají vývojem ultrarychlých inzulinů. Tyto inzuliny se v těle vstřebají mnohem rychleji, než v současnosti používané inzuliny jako jsou například Humalog, Novolog a Apidra, jejichž účinnost dosahuje vrcholu po zhruba 60 minutách od aplikace. Rychleji doba nástupu účinnosti inzulinu by vedla k lepšímu pokrytí jídel, které pacient přijímá, a v případě hypoglikemie by se přerušení dodávky inzulinu projevilo rychleji na opětovném vzrůstu glykemie.

ReferenceEditovat


Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat