Interrupce na Maltě

ukončení těhotenství na Maltě

Interrupce na Maltě je legální v případech, kdy je ohrožen život těhotné ženy.[1] Do roku 2022 byla nezákonná ve všech případech. Malta má vedle Andorry nejpřísnější zákony v Evropě týkající se potratů kvůli vlivu katolické církve na její právo, kulturu a společnost; při sčítání lidu v roce 2021 se asi 82 % obyvatel identifikovalo jako katolíci.[2]

Památník nenarozeného dítěte na hlavní silnici mezi Mostou a Naxxarem

Ukončení mimoděložního těhotenství je povoleno prostřednictvím lékařského protokolu, který umožňuje, aby byl každý případ zvážen individuálně v souladu s principem dvojího účinku, tj. nezpůsobit úmyslnou újmu těhotné ženě nebo jejímu nenarozenému dítěti.[3][4]

Trestní zákoník editovat

Maltský trestní zákoník byl poprvé zaveden v roce 1854 a umělé přerušení těhotenství zahrnuje v oddílech vedle „zločinů proti osobě“ (v článku 218) a podávání nebo dodávání „látek jedovatých nebo zdraví škodlivých“ (v článcích 241–243).[5]

Článek 241 o vyvolání potratu uvádí:

(1) Kdokoli, jakýmkoli jídlem, pitím, léky nebo násilím nebo jakýmkoli jiným způsobem způsobí potrat jakékoli těhotné ženy, bez ohledu na to, zda s tím žena souhlasí, či nikoli, bude odsouzen k trestu odnětí svobody na 18 měsíců až tři roky.

(2) Stejný trest bude udělen každé ženě, která si zajistí potrat nebo která souhlasí s použitím prostředků, kterými je potrat zajištěn.

Kromě toho zákon zakazuje:[5]

  • způsobit smrt nebo těžké ublížení na zdraví prostředky používanými k potratu (článek 242);
  • vědomě předepisovat nebo podávat prostředky umožňující potrat (článek 243);
  • zaviněný potrat, tj. nerozvážností, nedbalostí, nešikovností nebo nedodržováním předpisů (článek 243A); a
  • těžké ublížení na zdraví spáchané na ženě s dítětem, které způsobí samovolný potrat, jako přitěžující trestný čin (čl. 218 odst. 1 písm. c).[5]

Zákon o zaviněném potratu byl zaveden v roce 2002 v rámci revize trestního zákoníku.[6]

Další změna kodexu (článek 243B) objasnila výjimečné okolnosti, za kterých je potrat povolen pro „záchranu života a ochranu zdraví těhotné ženy“, pokud „trpí zdravotní komplikací“, která může:[5]

  • ohrozit její život;
  • vážně ohrozit její zdraví, což by vedlo k smrti.

Tato výjimka platí pouze v případě, že po zvážení současných lékařských postupů na Maltě „stále přetrvávají nezbytné okolnosti, které vyžadují provedení lékařského zákroku“.[5]

V případech, kdy může být bezprostředně ohrožen život ženy, se interrupce provádí, když „podle rozumného názoru lékaře provádějícího zákrok plod nedosáhl období životaschopnosti“.[5]

V případech, kdy může být zdraví těhotné ženy vážně ohroženo tak, že by mohla zemřít, platí také tři další podmínky:

i) podle „odůvodněného názoru lékařského týmu“ plod nedosáhl období životaschopnosti a nelze jej donosit podle standardů lékařské profese;[5]

ii) lékařský zákrok je proveden „pouze poté, co lékařský tým potvrdí nezbytnost zásahu“[5] a

iii) lékařský zákrok je proveden v licencované nemocnici, která má zařízení potřebná k provedení nezbytného lékařského zákroku.[5]

Návrhy editovat

V roce 2005 se místopředseda vlády Tonio Borg (člen Nacionalistické strany) pokusil změnit maltskou ústavu tak, aby zahrnovala zákaz potratů.[7] Ve stávajícím znění Ústava v čl. 33 odst. 1 uvádí: „Nikdo nesmí být úmyslně zbaven života, s výjimkou výkonu trestu soudu za trestný čin podle maltského práva, za který byl odsouzen."[8] Trest smrti na Maltě byl zrušen zákonem v roce 2000.

V roce 2018 Carmel Cacopardo, tehdejší vůdce Demokratické alternativy (menší opoziční strana), prohlásil, že jeho strana nikdy neobhajovala zavedení zákona o potratech, ale věří, že je třeba udělat více pro řešení okolností, které vedou k potratu, se skutečným respektem vůči lidskému životu nejen během těhotenství, ale také před a po něm.[9]

V květnu 2021 předložila nezávislá poslankyně Marlene Farrugiová první legislativní návrh na dekriminalizaci potratů nahrazením současného zákona zákonem, který trestá pouze nucené potraty deseti lety vězení. Návrh zákona neprošel.[10][11] Paní Farrugiová již v roce 2019 oznámila, že v příštích volbách nebude kandidovat, a v roce 2022 tedy znovu nekandidovala.[12]

Strana Volt Malta, založená ten samý rok, vedla kampaň za právo na potrat od svého založení a zejména během voleb v roce 2022 a je považována za první maltskou stranu, která podporuje potraty.[13] Strana však ve volbách získala pouze 382 hlasů (0,13 %).

V listopadu 2022 předložil ministr zdravotnictví Chris Fearne z Labouristické strany zákon o trestním zákoníku (pozměňovací návrh č. 3), ve kterém bylo uvedeno:

„Trestný čin podle čl. 241 odst. 2 nebo článku 243 nebude spáchán, pokud přerušení těhotenství vyplývá z lékařského zákroku zaměřeného na ochranu zdraví těhotné ženy, která trpí zdravotní komplikací, která může ohrozit její život nebo vážně ohrozit její zdraví.“

Skupina 80 lékařů, právníků, etiků a akademiků v koalici Inti Tista' Ssalvani navrhla omezenější odbornou doložku, která změnila znění návrhu zákona na následující:

„Žádný trestný čin podle čl. 241 odst. 2 nebo článku 243 nebude spáchán, pokud smrt nebo ublížení na zdraví nenarozeného dítěte nastane v důsledku lékařského zákroku provedeného s cílem zachránit život matce tam, kde existuje reálné a podstatné riziko ztráty matčina života.“

Kolem 20 000 lidí, přibližně 4 % z celkového počtu obyvatel ostrova, v prosinci 2022 protestovalo před parlamentem proti návrhu zákona. Promluvila k nim bývalá prezidentka Marie Louise Coleiro Preca.[14] Vůdce opozice Bernard Grech prohlásil, že vládní návrh zákona byl pro Labouristickou stranu prostředkem k zavedení potratů na Maltě, a trval na tom, že jeho Nacionalistická strana zůstane proti potratům.[15][16] Volt Malta kritizovala návrh zákona, protože podle jejího názoru nešel dostatečně daleko, a vyzvala k dekriminalizaci potratů, stejně jako legalizaci potratových pilulek a zacházení s potraty jako součástí lékařské zdravotní péče, nikoli jako součástí trestního zákoníku.[17][18]

Prezident George Vella vyjádřil svůj odpor k podpisu zákona v původním znění. Po několika měsících konzultací zavedla labouristická vláda článek 243B, který uvádí, že „je dáno, že jsou zavedeny nezbytné postupy s cílem vyloučit možnost jakéhokoli zneužití této důležité změny“.[19]

Statistiky editovat

Odhaduje se, že něco mezi 300 a 400 maltských žen každoročně kvůli potratu cestuje do zahraničí, většinou do Velké Británie (asi 60 ročně) a Itálie, přičemž některými z dalších zemí jsou také Německo, Nizozemsko a Belgie.[20] Tento odhad znamená, že maltské ženy potratují přibližně tak, jako je průměr EU, přestože Malta je jedinou zemí EU, která tento postup zakazuje (míra pro Maltu se pohybuje mezi 3,6 a 4,7 na tisíc žen; průměr EU je 4,4).[20]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Abortion in Malta na anglické Wikipedii.

  1. AP. Malta to allow abortion but only when woman’s life is at risk. The Guardian. 2023-06-28. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  2. CARUANA-FINKEL, Liza. Abortion in the time of COVID-19: perspectives from Malta. Sexual and Reproductive Health Matters. Roč. 28, čís. 1, s. 1780679. PMID: 32516072 PMCID: PMC7888021. Dostupné online [cit. 2024-01-04]. ISSN 2641-0397. DOI 10.1080/26410397.2020.1780679. PMID 32516072. 
  3. Doctors praise protocol for ectopic pregnancies after woman's claims. Times of Malta [online]. 2020-12-01 [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Malta rebuked again over blanket abortion ban. MaltaToday.com.mt [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d e f g h i LEĠIŻLAZZJONI MALTA. legislation.mt [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  6. LEĠIŻLAZZJONI MALTA. legislation.mt [online]. [cit. 2024-01-04]. Dostupné online. 
  7. Plans for abortion law to be entrenched in Constitution. Times of Malta [online]. 2005-05-07 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. LEĠIŻLAZZJONI MALTA. legislation.mt [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  9. 300 to 400 Maltese women go abroad for an abortion each year - AD chairperson - The Malta Independent. www.independent.com.mt [online]. [cit. 2024-01-05]. [httpss://www.independent.com.mt/articles/2018-02-04/local-news/300-to-400-Maltese-women-go-abroad-for-an-abortion-each-year-AD-chairperson-6736184440 Dostupné online]. 
  10. Malta MP tables historic bill to decriminalise abortion. www.euractiv.com [online]. 2021-05-13 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. MP Marlene Farrugia presents bill to decriminalise abortion. Times of Malta [online]. 2021-05-12 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Godfrey and Marlene Farrugia resign from Partit Demokratiku. MaltaToday.com.mt [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Volt Malta becomes Malta's first pro-choice political party - The Malta Independent. www.independent.com.mt [online]. [cit. 2024-01-05]. [httpss://www.independent.com.mt/articles/2021-05-04/local-news/Volt-Malta-becomes-Malta-s-first-pro-choice-political-party-6736233172 Dostupné online]. 
  14. DIACONO, Tim. Watch: Huge Pro-Life Protest In Valletta As Estimated 20,000 Protest Against Abortion Law [online]. 2022-12-04 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. DIMECH, minn Tony. Il-Kap tal-Oppożizzjoni jgħid li l-Gvern qed ibexxaq il-bieb għall-abort [online]. 2022-11-27 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Speak out against attempts to introduce ‘abortion’, Bernard Grech urges. Times of Malta [online]. 2022-11-27 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. VELLA, Sasha. Malta's First Pro-Choice Party Volt Reiterates Call For Legalisation Of Abortion [online]. 2022-09-27 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Stop taking people for a ride | Alexia DeBono. MaltaToday.com.mt [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Pro-life relief, pro-choice dismay: reactions to changed abortion bill. Times of Malta [online]. 2023-06-23 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b 300 to 400 Maltese women go abroad for an abortion each year - AD chairperson - The Malta Independent. www.independent.com.mt [online]. [cit. 2021-09-02]. Dostupné online.