Ihar Losik
Ihar Losik (* 20. května 1992, Baranavičy, Bělorusko) je běloruský blogger a konzultant běloruské sekce rádia Svobodná Evropa. Od června 2020 je běloruským režimem vězněn. Běloruská lidskoprávní organizace Vjasna ho považuje za politického vězně.[1]
| Ihar Losik | |
|---|---|
| Narození | 20. května 1992 (31 let) Baranavičy |
| Národnost | Bělorusové |
| Alma mater | Baranovichi State University |
| Povolání | bloger, novinář a disident |
| Ocenění | Medal of the Order of the Pahonia (2023) |
| Choť | Darya Losik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
V prosinci 2021 byl odsouzen k 15letému odnětí svobody.
Život editovat
Losik absolvoval univerzitu v Baranavičy v roce 2015. V letech 2015–2016 obdržel stipendium pro novináře, pojmenované po českém prezidentovi Václavu Havlovi.[2]
Zatčení a odsouzení editovat
Losik byl běloruskými úřady zadržen 25. června 2020. Byl obviněn z organizace a přípravy akcí narušujících veřejný pořádek. Podle běloruských zákonů měl být nejpozději po půl roce propuštěn, což se nestalo. Byl naopak obviněn z nepovolené účasti na demonstracích, čímž se mu doba vazby prodloužila o další půlrok.[3] 9. července 2020 převzal záštitu politického vězně poslanec Německého spolkového sněmu Manuel Sarrazin.[4][5]
Proti nezákonnému věznění drží opakovaně hladovku, v jednom takovém období nejedl 42 dní, v některých dnech ani nepil. „Jsou z něj jen kosti obtažené kůží,“ uvedla jeho manželka Darja Losik, která ho od června 2020 nesměla vidět.[3] V říjnu 2020 popsala, jak vypadá cela, ve které je držen: „Je tak malá, že v ní prý není možné udělat ani pár kroků. Můžete tam buď jen sedět, nebo stát. Nemůžete nikomu ani nic napsat. Jediná věc, co tam můžete dělat, je dívat se do zdi.“[6]
Dne 14. prosince byl Losik odsouzen k 15 letům odnětí svobody.[7] Mnohaleté tresty vězení soud vynesl i nad dalšími běloruskými aktivisty. Nejdelší trest, 18 let vězení, dostal Sjarhej Cichanouski za přípravu a organizaci masových nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Dalších čtyři kritici režimu dostali tresty ve výši 14 až 16 let vězení, jde o bývalého prezidentského kandidáta Mikalaje Statkeviče, Uladzimira Cyhanoviče, Dzmitryje Papova a Arcjoma Sakava.
Podle představitelů Evropské unie a Spojených států jsou aktivisté oběťmi vykonstruovaných procesů. Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že soudní řízení nebyla v souladu se zásadami právního státu. Lukašenkův režim vyzval k ukončení kampaně proti zástupcům občanské společnosti, nezávislých médií či politické opozice.[8]
Reference editovat
- ↑ Ihar Losik [online]. Centrum Obrony Praw Człowieka Wiasna. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Прыём заявак на журналісцкую стыпэндыю імя Вацлава Гаўла (да 11 жніўня) [online]. Běloruská asociace novinářů, 2020-06-26 [cit. 2021-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-21. (bělorusky)
- ↑ a b KUNDRA, Ondřej. Jsou z něj jen kosti obtažené kůží. Respekt [online]. 2021-3-16. Dostupné online.
- ↑ #WeStandBYyou [online]. Libereco – Partnership for Human Rights, 2020-07-09 [cit. 2021-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-07-21. (anglicky)
- ↑ Hungerstreik beendet: Solidarität mit politischen Gefangenen in Belarus! [online]. Nadace Heinricha Bölla, 2021-01-27 [cit. 2021-09-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-29. (německy)
- ↑ ŠÍMA, Milan. Běloruská policie se zaměřila na blogery. Řadu z nich drží ve vězení. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-10-12. Dostupné online.
- ↑ Belarusian Court Hands Down Harsh Sentences To Tsikhanouski, Losik, Other Activists. RFE/RL [online]. 2021-12-14. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Cichanouský stráví za mřížemi osmnáct let, rozhodl běloruský soud. Měl připravovat nepokoje. Lidovky.cz [online]. 2021-12-14. Dostupné online.
