Gabriel (střela)

(přesměrováno z IAI Gabriel)

Gabriel (hebrejsky: גבריאל) je izraelská protilodní střela létající nad hladinou moře (anglicky: sea-skimming missile), v Jihoafrickém námořnictvu známá pod kódovým označením Škorpion.

Gabriel
Střela Gabriel I
Střela Gabriel I
Typprotilodní střela krátkého dosahu
Místo původuIzraelIzrael Izrael
Historie výroby
VýrobceIsrael Aerospace Industries
Výrobaod roku 1962
Základní údaje
Hmotnost430 kg (MK I)
522 kg (MK II)
Délka3,35 m
Rychlost240 m/s
Účinný dostřel20 km (MK I)
6-36 km (MK II)

VývojEditovat

Vývoj střely Gabriel pro izraelské vojenské námořnictvo začal v roce 1962. První model Mk.I byl poprvé nasazen v roce 1973 během jomkipurské války. Jednalo se o střelu s poloaktivním radiolokačním naváděním, která jako první sériově vyráběná protilodní střela implementovala režim sea-skimming. Po zachycení cíle střela sestoupila do letové hladiny 4,5 až 6 metrů nad vodou, což ztěžovalo její odhalení a tím pádem zkracovalo dobu poskytnutou nepříteli na provedení protiopatření. Nesla poměrně velkou bojovou hlavici – z 430 kg celkové hmotnosti střely připadalo na hlavici až 150 kg, přičemž samotná trhavina vážila 70 kg. Jednou z jejich nevýhod ale byla malá zásoba paliva, takže dostřel nepřesahoval 20 kilometrů.[1] To bylo při srovnání se sovětskými střelami P-15 Termit (kód NATO: SS-N-2 Styx), jimiž byly vybaveny egyptské a syrské raketové čluny (také sovětské výroby), málo. Úspěchy střel Gabriel Mk.I během jomkipurské války (viz bitva u Latakie a bitva u Baltimu) je proto třeba připsat nepřipravenosti protivníka[2] a úspěšným vlastním rušícím prostředkům, které umožnili izraelským člunům uniknout nepřátelským střelám a přiblížit ze na dostřel vlastních střel.[3]

Vylepšený Gabriel Mk.2 byl zaveden do výzbroje pravděpodobně v roce 1976. Dolet stoupl na 36 kilometrů, hlavice byla posílena na 522 kg a vylepšeno bylo i navádění. Výška letu nad hladinou ve finální fázi byla snížena na 2,5 až 3,5 metru.[2]

Generace Gabriel III a Gabriel III A/S doznaly výrazných zlepšení. Z letounů vypouštěná střela Gabriel III A/S má dostřel přes 60 kilometrů. Obě verze generace Gabriel III využívají v současnosti široce používaný mód „vystřel a zapomeň“ (anglicky: fire and forget). Z letounů vypouštěné střely Gabriel letí tak nízko, že je pro nepřátelské cíle extrémně těžké střely odhalit a včas jim čelit.

Nová dalekonosná proudová verze střely Gabriel (Gabriel IV) má dostřel 200 kilometrů a Israel Aerospace Industries údajně pracuje na nové generaci Gabriel V (Advanced Naval Attack Missile), s pokročilým aktivním radarovým vyhledávačem.

Starší modely střel Gabriel používá Chile, Ekvádor, Izrael, Mexiko, Jihoafrická republika, Srí Lanka, Keňa a další země.

UživateléEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gabriel missile na anglické Wikipedii.

  1. Zajac (ATM), str. 57 a 60
  2. a b Zajac (ATM), str. 61
  3. The Battle of Latakia [online]. jewishvirtuallibrary.org [cit. 2009-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Finland picks Israel’s Gabriel as its new anti-ship missile [online]. Navaltoday.com [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. (anglicky) 

LiteraturaEditovat

  • ZAJAC, Ivan. Raketonosné čluny třídy Sa'ar 4. ATM. Říjen 2007, čís. 10, s. 56 až 61. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat