Holigarna

rod rostlin

Holigarna[1] (Holigarna) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Jsou to stromy s jednoduchými střídavými listy a drobnými květy v latovitých květenstvích. Semeník je spodní, plodem je peckovice. Rod zahrnuje 9 druhů a je rozšířen v tropické Asii od Indie po Indočínu. Šťáva z rostlin způsobuje podobně jako u řady jiných druhů z čeledi ledvinovníkovité kontaktní dermatitidy. Účinné látky jsou obdobné jako u jedovatce.

Jak číst taxoboxHoligarna
alternativní popis obrázku chybí
Holigarna grahamii
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rod holigarna (Holigarna)
Buch.-Ham. ex Roxb., 1820
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Holigarna arnottiana na historické ilustraci

PopisEditovat

Holigarny jsou dvoudomé nebo polygamní stromy, při poškození ronící pryskyřičnatou šťávu, která na vzduchu černá. Listy jsou jednoduché, celokrajné, střídavé, spirálně uspořádané, řapíkaté. Na okraji řapíku jsou 4 opadavé nebo vytrvalé přívěsky připomínající palisty. Květy jsou pětičetné, stopkaté, s dobře vyvinutou češulí, uspořádané v úžlabních nebo vrcholových latách. Kalich je miskovitý. Korunní lístky jsou téměř volné. Tyčinek je pět. Semeník je spodní, srostlý ze 3 až 5 plodolistů a nesoucí stejný počet čnělek. Plodem je peckovice. U některých druhů jsou plody obklopené kuželovitým hypokarpem. V dužnině plodů je hojná černá pryskyřice.[2]

RozšířeníEditovat

Rod holigarna zahrnuje 9 druhů. Je rozšířen výhradně v tropické Asii od Indie po Thajsko a Vietnam. Vyskytuje se také na Andamanech. V Indii roste celkem 7 druhů, v Indočíně se vyskytují 4 druhy. Centrum druhové diverzity je v jihozápadní Indii.[3]

Ekologické interakceEditovat

Plody holigarn jsou šířeny savci.[4] Druh Holigarna nigra je složkou potravy indického makaka lvího.[5] Na Holigarna grahmii se v Indii občas vyskytuje společenská ploštice Cyclopelta siccifolia.[6]

Obsahové látky a jedovatostEditovat

Šťáva holigarn obsahuje obdobné látky jako známé jedovatce a bývá příčinou kontaktních dermatitid.[2][7] Hlavní účinnou látkou Holigarna arnottiana je 3-heptadecylkatechol ze skupiny urushiolů,[8] tedy stejná látka jako v severoamerickém jedovatci různolaločném. Nebezpečný je rovněž kouř z hořícího dřeva.[9]

TaxonomieEditovat

Rod Holigarna je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Semecarpeae.[10]

VýznamEditovat

Druh Holigarna arnottiana je využíván v tradiční indické medicíně Sidha. Má antibakteriální účinky a používá se zevně při ošetřování řezných ran a zranění, dráždí však kůži.[5] Dřevo Holigarna longifolia je světle šedé měkké a velmi lehké.[11]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. a b KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GANESH, T.; DAVIDAR, Priya. Dispersal modes of tree species in the wet forests of southern Western Ghats. Current Science. Feb. 2001, čís. 80(3). 
  5. a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  6. KULKARNI, D.K. et al. Occurrence of Cyclopelta siccifolia (West wood) on Holigarna grahmii (Wt.) Kurz. From (M.S.) India.. Science Research Reporter 2(1): 81-82, March 2012. March 2012, čís. 2(1). 
  7. WAGSTAFF, D. Jesse. International poisonous plant checklist. Evidence-based reference.. Boca Raton: CRC Press, 2008. ISBN 978-1-4200-6252-6. (anglicky) 
  8. CROSBY, Donald G. The poisoned weed: Plants toxic to skin.. [s.l.]: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-515548-3. (anglicky) 
  9. ROHDE, M. Contact-poisonous plants of the world [online]. 2016. Dostupné online. (anglicky) 
  10. PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 
  11. KANJILAL, U.N.; KANJILAL, P.C.; DAS, A. Flora of Assam. Vol. I (Part II). Linaceae to Moringaceae. Calcutta: Government of Assam, 1936. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat