Zřícenina hradu Hohenegg se nalézá na vrcholu kopce v lese Dunkelsteinerwald nedaleko od trhové obce Hafnerbach v okrese Sankt Pölten-Land ve spolkové zemi Dolní Rakousy. Až do zrušení panství v roce 1848 byl Hohenegg nejstarším a nejvýznamnějším panstvím ze všech panství patřících do sjednoceného panství Mitterau.

Hohenegg
Poloha
AdresaHohenegg 2, Hafnerbach, RakouskoRakousko Rakousko
Souřadnice
Map
Další informace
Kód památky29256
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

První písemná zmínka o hradu pochází z roku 1140. V roce 1173 se syn Hermanna von Stein, hrabě Gebhart, pojmenoval po hradu Hohenegg. Po roce 1188 přešel hrad na větev hrabat z Hohenburgu. Kolem roku 1210 získal hrad jako výsostné léno Rudolf z Pottendorfu. Kolem roku 1358 získal hrad od svého švagra Leutolda von Pottendorf Reinprecht I. von Walsee. V roce 1463 nechali páni z Walsee provést rozsáhlé rozšíření hradu. V roce 1464 prodal Wolfgang V. z Walsee hrad Hohenegg Matthäusovi Spaurovi, který provedl rozšíření o rok dříve. Po něm se stal hradním pánem Zikmund v roce 1513 a Christoph, baron Spaur, v roce 1534.

V roce 1542 prodal Christoph von Spaur hrad Ludwigu von Kirchberg. V roce 1571 jej získali jeho dědicové.

V roce 1579 získal panství a hrad Hohenegg od dědiců z Kirchbergu Albrecht baron von Enenkel, který jej v letech 1584-1594 nechal přestavět na renesanční zámek. V roce 1606 přešel hrad do vlastnictví rodu Mammingů.

V roce 1624, kdy císař Ferdinand II. obdaroval hraběte Ernesta Montecuccoliho, přešlo panství Hohenegg na rod Montecuccoli, který dodnes vlastní v regionu významné statky (např. zámek Mitterau). V roce 1631 sídlila na Hoheneggu hraběnka Barbara Montecuccoli. Kolem roku 1740 přenesl hrabě Zeno Montecuccoli z finančních důvodů své sídlo z hradu Hohenegg na nedaleký zámek Mitterau. S přestěhováním rodu se panství Hohenegg stalo součástí panství Mitterau. Raimondo Montecuccoli později nechal Hohenegg opět rozšířit a postavil také vnější hrad a sedmipatrovou věž.

Galerie editovat

Literatura editovat

  • Franz Xaver Joseph Schweickhardt: Darstellung des Erzherzogthums Oesterreich unter der Ens 1837, Bd. 8, S. 16–27

Externí odkazy editovat