Hilda Heineová

prezidentka Marshallových ostrovů

Hilda Cathy Heineová (nepřechýleně Heine; * 6. dubna 1951 Majuro) je maršálská politička, pedagožka a bývalá prezidentka Marshallových ostrovů.

Hilda Heineová
Hilda Heine 20171030.jpg
8. prezidentka Marshallových ostrovů
Ve funkci:
28. ledna 2016 – 13. ledna 2020
PředchůdceCasten Nemra
NástupceDavid Kabua
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý

Narození6. dubna 1951 (70 let)
Majuro
Alma materOregonská univerzita
Havajská univerzita
University of Hawaii at Manoa
Univerzita Jižní Kalifornie
USC Rossier School of Education
Profesepolitička
CommonsHilda Heine
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

V roce 1970 vystudovala na University of Oregon a v roce 1975 dokončila magisterské studium na Havajské Univerzitě. Po studiu pracovala do roku 1982 jako učitelka a poradkyně na střední škole Marshallových ostrovů. V roce 2000 založila organizaci zaměřující se na ženská práva Women United Together Marshall Islands. O čtyři roky později získala doktorát na Univerzitě Jižní Kalifornie.

Od roku 2005 je v organizaci „Pacifické zdroje pro vzdělávání a učení (PREL)“, která se zabývá vzděláváním a učením a kde se stala ředitelkou v komplexním asistenčním středisku v Pacifiku. Od roku 2009 je také ve sdružení pro vzdělávání o změně klimatu na tichomořských ostrovech. Současně během těchto let patřila do poradní rady tichomořských žen, Národní komise pro vzdělávání a Komise pro lidské zdroje v rámci pracovní skupiny pro zdraví.

O něco později se začala věnovat politice, kdy v parlamentních volbách získala jako nezávislá křeslo za atol Aur. Během svého prvního funkčního období v parlamentu se stala součástí prezidentského kabinetu a nakonec se stala i ministryní školství. Po hlasování o nedůvěře prezidentu Castena Nemry, který byl ve funkci prezidenta Marshallových ostrovů jen 17 dnů, jako jediná kandidátka obdržela 24 hlasů, z nichž šest se zdrželo hlasování a tři chyběli při hlasování. Do funkce prezidentky nastoupila 28. ledna 2016 a stala se tak první prezidentkou ze států Mikronésie a čtvrtou v zemích Tichého oceánu.

Časopis Time ji uvedl v článku „Seznamte se s 15 ženami, které bojují proti změně klimatu“ v roce 2019 jako jednu z 15 žen, které vedou boj proti změně klimatu. V roce 2020 se pokusila obhájit své druhé funkční období, ale při prvním zasedání parlamentu prohrála s Davidem Kabuou.

Externí odkazyEditovat