Hergetova cihelna (Sedlec)

průmyslový areál v Praze 6-Sedlci

Hergetova cihelna v Sedlci je bývalý průmyslový areál v Praze 6 v ulici Přerušená na západní straně železniční trati z Prahy do Ústí nad Labem. Její dochovaná tovární budova s oválnou pecí je jediná v Praze. Roku 2006 byl Národním památkovým ústavem v Praze podán návrh na prohlášení kulturní památkou.

Hergetova cihelna (Sedlec)
budova bývalé cihelny
budova bývalé cihelny
Základní informace
Výstavba 1910
Přestavba 1923
Stavebník Antonín Herget
Další majitelé Středočeské cihelny n.p.
Poloha
Adresa Přerušená 53/3, Praha 6 - Sedlec, ČeskoČesko Česko
Ulice Přerušená
Souřadnice
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

V Sedlci byly cihly vyráběny ve dvou cihelnách již v 1. polovině 19. století. Tyto cihelny s několika hliništi vlastnil František Pštross a po jeho smrti dcera Anna Novotná. Ta u cesty do Suchdola dala postavit dvě kruhové pece.

Sedlecký velkostatek i s cihelnami koupil Antonín Herget (1862, Hlubočepy - 1918), jediný syn továrníka Maxe Hergeta, který se roku 1893 stal spoludědicem majetku rodiny Hergetů, včetně cihelny v Bubenči. Roku 1903 si nechal vyplatit podíly z rodinné firmy a použil je na založení své samostatné sedlecké firmy.

Novou cihelnu dal postavit při železniční trati podle návrhu berlínské firmy Wilhelm Eckardt & Ernst Hotop, stavbu provedl stavitel V. Möse ze Smíchova. Vznikly zde administrativní budova, tovární komín vysoký přes 40 metrů, kruhová pec zabudovaná do sušárny a strojová lisovna s generátorem jako její přístavby.

Jako rytmistr na východní frontě v březnu 1917 prodal všechny své nemovitosti protokolované firmě Antonín Herget, cihlářské závody v Sedlci, spol. s r.o. a po jeho smrti roku 1918 získali jeho potomci z této firmy podíl.

Roku 1919 dala firma přistavět elektrárnu. O rok později začala s výstavbou nové kruhové pece s 24 komorami, kterou navrhl architekt J. Benedikt (kolaudace 1924). Předpokládaná výroba pro rok 1924 byla 12 milionů cihel a 3 miliony tašek. Roku 1928 byla pec rozšířena o dalších šest komor. Roku 1929 zasáhla firmu hospodářská recese. Došlo k rozprodávání pozemků a ke snížení výroby o 25 %, protože firma měla velké neprodané zásoby.

Během 2. světové války byla cihelna v provozu po názvem Edifa-Herget, akc. spol. pro výrobu a prodej stavebních hmot. Po znárodnění roku 1948 byla přidělena Československým stavebním závodům - závod Betona pro výzkum předpjatého betonu. Od roku 1954 v areálu sídlil n.p. Pražské cihelny, později byl využíván jako skladiště stavebních materiálů. Komín byl zbořen před rokem 1975.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • BERAN, Lukáš, ed. a VALCHÁŘOVÁ, Vladislava, ed. Pražský industriál: technické stavby a průmyslová architektura Prahy: průvodce. 2., rozš. vyd. V Praze: České vysoké učení technické, ©2007. 303 s. ISBN 978-80-01-03586-3. Kapitola Severozápadní Praha. S. 257, č. 309a.
  • HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0. S. 163-170.

Externí odkazyEditovat