Otevřít hlavní menu

Henri Konan Bédié (* 5. května 1934, Dadiékro, Côte d'Ivoire) byl druhý prezident Côte d'Ivoire (Pobřeží slonoviny).

Henri Konan Bédié
Stranická příslušnost
Členství Parti démocratique de Côte d'Ivoire

Narození 5. května 1934 (84 let)
Daoukro
Choť Henriette Konan Bédié
Alma mater Univerzita v Poitiers
Profese politik a diplomat
Ocenění Národní Řád Pobřeží slonoviny
velkořetěz Řádu dobré naděje
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

ŽivotopisEditovat

Druhý prezident Côte d’Ivoire pocházel z etnika Baoulé, etnika, které za Houphouët-Boignyho vlády ovládalo jak politiku, tak i významnou část ekonomicky v zemi. Získal kvalitní vzdělání v Côte d’Ivoire a ve Francii; doktorát z ekonomie získal na univerzitě v Poitiers ve Francii. Po návratu ze studií do vlasti vstoupil do státních služeb a stal se prvním velvyslancem své země v USA (19611966). Poté se stal ministrem hospodářství a financí a současně působil jako guvernér Mezinárodního měnového fondu.

V červnu 1977 musel po sérii krachů státních cukrovarů opustit ministerské křeslo a působil jako zvláštní poradce pro africké záležitosti u prezidenta Mezinárodní finanční korporace Světové banky ve Washingtonu.

Do Pobřeží slonoviny se vrátil v prosinci 1980 a byl zvolen prezidentem Národního shromáždění. Tuto funkci zastával i v roce 1993, kdy zemřel dlouholetý vládce Pobřeží slonoviny Félix Houphouët-Boigny. Jako předseda parlamentu se podle ústavy stal Bédie úřadující hlavou státu na celý zbytek prezidentského funkčního období. Byl kritizován za zasahování do svobody tisku. V dubnu 1994 byl zvolen předsedou vládní strany Parti démocratique de Côte d'Ivoire - PDCI (Demokratická strana Côte d'Ivoire) a byl jejím kandidátem pro prezidentské volby roku 1995. Bédié tyto volby přesvědčivě vyhrál.

Následující léta jeho vlády byly ve znamení studentských nepokojů, potírání opozice, jejíž členové byli zadržování, i rozkolů ve vládě. V roce 1997 dosáhl Bédié ústavních změn, které posilovaly jeho prezidentské pravomoci, prodlužovaly prezidentské funkční období a odstraňovaly limit týkající se počtu období, po která může být prezident ve funkci. Po těchto krocích Bédiého autorita i popularita rychle klesala. V prosinci 1999 došlo k vojenské vzpouře, která vyústila v celostátní krizi. Armáda požadovala, aby byl do jejího čela znovu postaven brigádní generál Robert Guéï, bývalý náčelník generálního štábu a bývalý ministr v Bédiého vládě. 24. prosince se Guéï postavil do čela úspěšného povstání a vytvořil Comité national de salut publique (Národní výbor pro blaho lide), který se stal vrcholným představitelem moci v zemi.

Bédié se ukryl na francouzské ambasádě. Jeho naděje na odvrácení puče pohasla poté, co převrat podpořilo i četnictvo a uznala jej i Francie.

Bédié odešel do francouzského exilu a v Pobřeží slonoviny byl na něj vydán zatykač pro podezření z defraudace. Nové prezidentské volby byly vyhlášeny na říjen 2000. Bédiému nebyla kandidatura umožněna.

Situace v zemi se rychle stávala nepřehlednou a směřovala ke konfliktu. Pokus o jeho urovnání byl učiněn svoláním Fóra národního usmíření, kterého se již Bédié zúčastnit mohl. V dubnu 2002 byl Bédié opětovně zvolen za prezidenta PDCI.

Během občanské války Bédié pobýval opět ve Francii, v září 2005 se vrátil do vlasti jako prezidentský kandidát PDCI. Značná část obyvatelstva jej přivítala nadšeně, přestože podle pozorovatelů působí i na svůj věk značně unaveně a nepozorně. Volby, původně plánované na konec října 2005 se odehrály v roce 2010 a Bédié skončil v prvním kole na třetím místě s 25 % hlasů, většinu hlasů získal ve dvou obvodech uprostřed země a jednom na jihozápadně.

Prezident Côte d'Ivoire
Předchůdce:
Félix Houphouët-Boigny
19931999
Henri Konan Bédié
Nástupce:
Robert Guéï