Helvi Sipilä

Helvi Linnea Aleksandra Sipilä (née Maukola; 5. května 1915 – 15. května 2009) byla finská diplomatka, právnička a politička. Byla známou obhájkyní ženských práv a první ženskou zástupkyní generálního tajemníka OSN. V roce 1972, kdy byla Sipilä jmenována, byla valná většina (97%) osob ve vedení OSN muži.[1] Sipilä byla ve vedoucích pozicích i v jiných mezinárodních organizacích, například ve Světové asociaci skautek, Mezinárodní federaci právniček, organizaci Zonta international, či v Mezinárodní radě žen.

Helvi Sipilä
Helvi-Sipila-1950s.jpg
Narození 5. května 1915
Helsinki, Finsko
Úmrtí 15. května 2009 (94 let)
Helsinki, Finsko
Národnost Finská
Povolání politička, diplomatka a advokátka
Zaměstnavatelé Organizace spojených národů (Desetiletí od 1960 – 1980)
Organizace spojených národů
Politická strana Liberals
Manžel(ka) Sauli Sipilä
Funkce Assistant Secretary-General of the United Nations (1972–1980)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Její rodina pocházela z města Kärkölä. V roce 1933 začala studovat práva na univerzitě. Po studiích si v roce 1943 otevřela vlastní advokátní kancelář, kterou provozovala až do roku 1972, kdy se stala zástupkyní generálního tajemníka OSN. Kvůli práci se přestěhovala nejdříve do New Yorku, později do Vídně. Již předtím zastupovala Finsko v 60. a 70. letech v Komisi OSN pro postavení žen, kde působila jako místopředsedkyně a později předsedkyně. Jako zástupkyně generálního tajmeníka OSN měla na starost Komisi OSN pro otázky populace a rozvoje až do konce svého působení ve funkci v roce 1980. V roce 1975 zorganizovala první světovou konferenci o ženách v Ciudad de México. Měla také velký vliv na rozhodnutí OSN slavit Dekádu žen mezi lety 1975 a 1985, kdy se OSN zaměřilo na záležitosti a problémy, které se dotýkají žen, a také na založení Rozvojového fondu OSN pro ženy (UNIFEM) v roce 1976.

V roce 1982 se stala první ženou, která ve Finsku kandidovala na prezidentku za Liberální stranu lidu, která tím chtěla získat hlasy především od voliček, ale neuspěla. Představa ženy jako prezidentky byla Finsku stále příliš vzdálená.[2]

Obdržela finský Řád bílé růže a v roce 2001 obdržela titul Ministryně.

S manželem, soudcem jménem Sauli Sipilä, měla čtyři děti, její syn Jorma Sipilä je bývalým rektorem Univerzity v Tampere.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Helvi Sipilä na anglické Wikipedii.

  1. DAW - Ms. Helvi Sipilä. www.un.org [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  2. Etusivu. kansallisbiografia.fi [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. 
  3. Suomalainen Naisliitto - Hyvät Helsingin yhdistyksen jäsenet,. www.naisliittohelsinki.fi [online]. [cit. 2021-03-15]. Dostupné online. (finsky)