Otevřít hlavní menu

Heinrich Homma

rakousko-uherský a československý politik, advokát, poslanec a starosta Znojma

Heinrich Homma (30. června 1845 Náměšť nad Oslavou[1]červen 1921 Znojmo) byl rakousko-uherský a později československý politik a advokát, poslanec Moravského zemského sněmu a v letech 1904–1918 starosta Znojma.

Heinrich Homma
Heinrich Homma (1845-1921).jpg

8. starosta Znojma
Ve funkci:
1904 – 16. prosince 1918
Předchůdce Johann Haase
Nástupce Josef Mareš (od června 1920)

poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1902 – 1906
Stranická příslušnost
Členství Německá pokroková strana
Německá demokratická svobodomyslná strana (od 1919)

Narození 30. června 1845
Náměšť nad Oslavou
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí červen 1921
Znojmo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Choť Marie Wiedien
Děti Heinrich, Marie
Profese advokát a politik
Ocenění Řád Františka Josefa
Commons Kategorie Heinrich Homma
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotopisEditovat

Narodil se v Náměšti nad Oslavou v rodině úředníka. V roce 1863 absolvoval gymnázium ve Znojmě a v roce 1874 dokončil studium práv ve Vídni. Záhy poté si otevřel ve Znojmě advokátní kancelář.[2] Působil také jako vrchní ředitel sboru dobrovolných hasičů.[3]

Angažoval se ve veřejném životě Znojma. V roce 1870 stál u zrodu Německého občanského spolku (Deutscher Bürgerverein), obdoby českého sdružení Beseda znojemská.[4] Byl stoupencem Německé pokrokové strany. Od roku 1879 zasedal v obecním výboru. Od roku 1888 do roku 1904 byl znojemským radním. V roce 1899 se stal v důsledku badeniovské krize předsedou Svazu Němců jižní Moravy, kterým zůstal do roku 1902.[2] V roce 1904 byl zvolen starostou Znojma, později byl ještě čtyřikrát znovuzvolen.[3] Prakticky už ale město vedl za starosty Haaseho, kdy byl 1. radním a starosta byl nemocný. Ve funkci se snažil zabránit úpadku místních pokrokářů, a tak uzavřel dohodu s německými radikály v čele s Oskarem Teufelem a postoupil jim čtvrtinu míst ve výboru. V roce 1912 se dostal do zemského vedení Německé pokrokové strany.[2]

V zemských volbách 1902 byl na návrh Johanna Haaseho zvolen poslancem Moravského zemského sněmu v městské kurii. Neměl protikandidáta. Stal se členem verifikačního, školského a imunitního výboru, v roce 1904 navíc ještě výboru pro kontribučenské fondy a výboru pro vodní cesty. Stal se horlivým zastáncem moravského vyrovnání. V zemských volbách 1906 se rozhodl nekandidovat a na své místo navrhl Eduarda Oberwimmera.[2]

Během obsazení Znojma československými jednotkami 16. prosince 1918 Homma navrhl přijetí českých zástupců do městské rady. Když se ale před radnicí začalo vojsko a obyvatelstvo bouřit, tak z funkce starosty odstoupil. V čele města jej nahradil jako vládní komisař pro Znojmo Vilém Veleba.[5] I poté ale Homma působil na radnici jako člen zastupitelstva. Podle novin zůstal pro německou část obyvatelstva starostou nadále.[6] Na přelomu let 1919 a 1920 zakládal Německou demokratickou svobodomyslnou stranu ve Znojmě a byl za ni také zvolen v komunálních volbách v roce 1920 do zastupitelstva Znojma.[3]

Oženil se s Marií Wiedienovou, s níž měl 2 děti: Heinricha (nar. 1872) a Marii (nar. 1873).

Zemřel v červnu 1921 na záchvat mrtvice.[6] Byl oceněn rytířským křížem řádu Františka Josefa.[3]

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. a b c d MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 262-263. 
  3. a b c d Homma, Heinrich, 1845-1921 [online]. www.knihovnazn.cz [cit. 2013-08-13]. Dostupné online. (česky) 
  4. NEDVĚDOVÁ, Veronika. Znojemští starostové 1848 – 1918 – socialní a rodinné zázemí komunálniho politika. Brno, 2007 [cit. 2013-08-13]. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 12-13. Dostupné online.
  5. PADALÍK, Jiří. Češi a Němci v regionu Znojemska v letech 1918-1946. České Budějovice, 2009 [cit. 2013-08-13]. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jiří Dvořák. s. 36. Dostupné online.
  6. a b NEDVĚDOVÁ, Veronika (2007). cit.d., s. 28.