Haruspex
Haruspex (z latinského haruspex, pl. haruspikové, pod vlivem čehož se někdy uvádí i singulárový tvar haruspik, lat. pl. haruspices) bylo označení pro etruské a později starořímské kněze, kteří se věnovali předpovídání budoucnosti mj. ze zkoumání změn ve vnitřnostech obětovaných zvířat, hlavně jater. Tento způsob věštění se nazývá haruspicie či též hepatoskopie, hepatomancie, nebo i drobopravectví. Věštili také z předmětů zasažených bleskem[1] a ze zrůd.[2]
V etruské tradici pokračovali kněží římští – ti byli na konci období římské republiky sjednoceni do státem placeného řádu, v jehož čele stál haruspex maximus.
Přestože je již od 1. století př. n. l. někteří vzdělanci měli za podvodníky, jako státní znalci a proroci byli váženi až do konce 4. století n. l..
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Haruspik na polské Wikipedii.
- ↑ http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/261250-haruspices[nedostupný zdroj] 10.7.2008
- ↑ heslo haruspex in: Encyklopedie Univerzum přes www.cojeto.mlp.cz 10.7.2008
Literatura
editovat- Encyklopedie antiky. Praha 1974.
- Encyklopedie Univerzum.
- Gerhard Löwe, Heindrich Alexander Stoll, ABC Antiky
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu haruspex na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Haruspices v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích