Otevřít hlavní menu

Ploidie je počet homologních sad chromozomů v živé buňce. Ploidie je u různých organismů odlišná. Většina lidských tělních buněk je diploidní (tzn. 2 sady chromozomů, 23 od otce a 23 od matky). Lidské pohlavní buňky jsou ale haploidní (jen jedna sada chromozomů, celkem 23). Tetraploidie (tzn. 4 sady chromozomů) je jedním z druhů polyploidie a je běžná u rostlin a občas také u obojživelníků, plazů a hmyzu.

Používané termínyEditovat

  • Monoploidní číslo (x) udává počet chromozomů v jedné sadě. Je stejné pro každou buňku v určitém organismu. U člověka platí x=23.
  • Euploidie znamená, že se v dané buňce nachází celočíselný násobek monoploidního čísla. Lidské buňky jsou euploidní, protože obsahují zpravidla 46 chromozomů (tedy 2 x 23). Stejně tak lidská buňka s 69 chromozomy by byla považována za euploidní (triploidní - 3 x 23).[p 1]
  • Aneuploidie je opakem euploidie. Znamená, že v jádře chybí nebo přebývá chromozom (zpravidla 1), což může způsobit vážné poruchy (Downův syndrom atp.). Podle počtu kopií chromozomu se používají pojmy trisomie (1 chromozom navíc) nebo monosomie (o 1 chromozom méně).

HaploidieEditovat

Haploidní buňka (značí se n) má pouze jednu sadu chromozomů. U řady organismů (např. primitivnějších rostlin) existuje životní cyklus střídající generaci haploidní a diploidní v podobě samostatných jedinců.

Rostliny střídají haploidii a diploidii v procesu rodozměny. U vyšších rostlin je haploid (gametofyt) postupně redukován a je závislý na sporofytu (nežije už samostatně a je sporofytem nesen a vyživován). U živočichů už je haploidní fáze redukována prakticky jen na pohlavní buňky (existují zde ovšem výjimky, např. samečci některých blanokřídlých (včel, vos, mravenců), jsou haploidní celí). Haploidní životní cyklus se rovněž vyskytuje u některých skupin hub a řas.

Vhodné je upozornit, že pohlavní buňky tetraploidních organismů nejsou haploidní, ale diploidní.

MonoploidieEditovat

Někdy se rozlišuje ještě monoploidie (popř. monoploidní číslo), která označuje počet chromozomů v jedné kompletní sadě. U člověka je haploidní číslo (x) rovno monoploidnímu číslu (n), tedy platí x = n = 23. U některých rostlin to však neplatí.

DiploidieEditovat

Diploidie (zkratka: 2n) je termín označující jednak diploidní buňku, jednak (u organismů, u nichž se střídají haploidní a diploidní generace) celý diploidní organismus (tj. organismus složený z diploidních buněk). Diploidní buňkou se rozumí buňka, která má dvě sady chromozómů. Tělní buňky člověka jsou diploidní.

PolyploidieEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku polyploidie.

Polyploidie je stav, kdy všechny buňky mají více sad chromozomů. Polyploidie se podle počtu chromozomových sad označuje většinou například triploidie (3), tetraploidie (4), hexaploidie (6), oktaploidie (8), dekaploidie (10) a podobně. Polyploidie je běžná u rostlin (může dokonce způsobovat větší výnosy), ale vzácná u živočichů (polyplodie je pro ně zpravidla neslučitelná se životem, někdy však evolučně významná).[p 1]

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. a b Polyploidie u živočichů zpravidla není slučitelná se životem. Jsou však i výjimky. Mnoho polyploidů najdeme mezi rybami a obojživelníky, a dokonce i u hlodavců (osmáci). U člověka jsou polyplodní např. jaterní buňky, megakaryocyty, osteoklasty či syntitiotrofoblast.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ploidy na anglické Wikipedii.