Hansa Mehta
Hansa Jivraj Mehta (3. července 1897 – 4. dubna 1995) byla indická reformistka, sociální aktivistka, pedagožka, aktivistka za nezávislost, feministka a spisovatelka.
| Hansa Mehta | |
|---|---|
 | |
| Narození | 3. července 1897 Súrat |
| Úmrtí | 4. dubna 1995 (ve věku 97 let) Bombaj |
| Povolání | akademička, aktivistka, politička, aktivistka za práva žen, autorka dětské literatury a překladatelka |
| Ocenění | Padma bhúšan (1959) |
| Choť | Jivraj Narayan Mehta |
| Rodiče | Manubhai Mehta |
| Funkce | Member of the Constituent Assembly of India (1946–1950) Member of the Advisory Committee of the Constituent Assembly of India (od 1947) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mládí editovat
Hansa Mehta se narodila v rodině Nagar Brahmina 3. července 1897. Byla dcerou Manubhaie Mehty, Dewana ze státu Baroda, a vnučkou Nandshankara Mehty, autora prvního gudžarátského románu Karan Ghelo. V roce 1918 úspěšně vystudovala filozofii, dále studovala žurnalistiku a sociologii v Anglii. V roce 1918 se setkala se Sarojini Naidu a později Mahatma Gandhi v roce 1922. Byla provdána za Jivraj Narayan Mehta, významného lékaře a administrátora, který byl zároveň prvním hlavním ministrem Gudžarátu.
Život editovat
Politika, vzdělání a aktivismus editovat
Hansa Mehta organizovala stávkové hlídky v obchodech prodávajících zahraniční oblečení a alkohol a účastnila se taktéž dalších aktivit hnutí za svobodu v souladu s radami Mahátmy Gándhího. Později založila Desh Sevika Dal v roce 1930. Byla dokonce zatčena a poslána do vězení Brity spolu se svým manželem v roce 1932 byla zvolena do Bombajské legislativní rady. Po získání nezávislosti byla mezi 15 ženami, které byly součástí ústavodárného shromáždění, které navrhlo indickou ústavu. Byla členkou poradního výboru a podvýboru pro základní práva. Obhajovala rovnost a spravedlnost pro ženy v Indii. Hansa byla v roce 1926 zvolena do Bombajského školního výboru a v letech 1945–46 se stala předsedkyní Všeindické konference žen. Ve svém prezidentském projevu na sjezdu Všeindické konference žen, který se konal v Hajdarábádu, navrhla Chartu práv žen. V letech 1945 až 1960 zastávala různé funkce v Indii – mimo jiné prorektorka SNDT Women's University, členka All India Secondary Board of Education, prezidentka Inter University of India a vicekancléřka Maharaja Sayajirao Univerzita v Barodě. Hansa zastupovala Indii v jaderném podvýboru pro postavení žen v roce 1946. Jako indická delegátka v Komisi OSN pro lidská práva v letech 1947–48 byla zodpovědná za změnu jazyka Všeobecné deklarace lidských práv z "všichni muži jsou stvořeni sobě rovni" na "všechny lidské bytosti", což zdůraznilo potřebu rovnosti pohlaví. Hansa se později v roce 1950 stala místopředsedou Komise OSN pro lidská práva. Byla také členkou výkonné rady UNESCO.
Literární dílo editovat
Napsala několik dětských knih v Gujarati včetně Arunnu Adbhut Swapna (1934), Bablana Parakramo (1929), Balvartavali Part 1–2 (1926, 1929). Přeložila několik knih, např. Valmiki Ramayana: Aranyakanda, Balakanda a Sundarakanda. Přeložila mnoho anglických příběhů, včetně díla Gulliverovy cesty. Adaptovala také některé Shakespearovy hry. Její eseje byly shromážděny a publikovány jako Ketlak Lekho (1978).
Získané cen y editovat
- Padma Bhushan v roce 1959
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hansa Mehta na Wikimedia Commons
Reference editovat
HANSA JIVRAJ MEHTA. pantheon.world [online]. [cit. 2022-06-23]. Dostupné online. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hansa Jivraj Mehta na anglické Wikipedii.
